Další pracovní úvazek nebo aspoň příležitostné brigády. Pro řadu lidí nutnost. Pro jiné šance, jak si ještě trochu přilepšit. Částce, kterou si můžete vedle svého zaměstnání přivydělat, zákon žádné meze neklade. Variant, jak druhou práci formálně „ošetřit“, je vcelku dost. Každá z nich má vlastní pravidla i limity. Nejvyužívanější způsoby přivýdělku při zaměstnání si rozebereme podrobněji.
Druhý pracovní úvazek
Jste zaměstnáni na plný úvazek a zvažujete, že byste si přibrali ještě jeden? Spoustu lidí napadne, že na dva plné úvazky pracovat nemůžete, opak je však pravdou. Jestli budete schopni řádně a včas plnit své povinnosti vůči všem zaměstnavatelům, nic vám v dalším (a třeba i plném) úvazku nebrání. Dva úvazky dokonce teoreticky můžete mít u jednoho zaměstnavatele – ovšem s podmínkou, že nemají oba pracovní poměry stejnou náplň práce a že se nejedná o stejný druh činnosti. Pak byste se totiž dostali do křížku s ustanovením o povinném rozsahu práce přesčas.
Pokud si přiberete úvazek u jiného zaměstnavatele a půjde o výdělečnou činnost, která je shodná s činností původního zaměstnavatele, budete k tomu zase potřebovat jeho písemný souhlas.
V praxi je samozřejmě důležité, abyste mohli obě činnosti rozumně skloubit časově. Například můžete pracovat jako sekretářka od sedmi do pěti a k tomu si přibrat (ve stejném podniku, nebo jinde) večerní směnu jako uklízečka.
Od roku 2007 už zákoník práce nerozlišuje hlavní a vedlejší pracovní poměr – takže oba budou brány jako hlavní. Povinné odvody, tedy zdravotní pojištění, sociální pojištění a daně za vás bude zaměstnavatel nezávisle odvádět z každého z nich. Slevu na dani nicméně můžete uplatnit pouze u jednoho z příjmů. Samostatně a nezávisle u obou pracovních poměrů probíhá i čerpání dávek nemocenského pojištění. I když samozřejmě může nastat situace, kdy budete uznáni za práce neschopného u jednoho typu činnosti a u druhého ne – pak budete čerpat nemocenskou pouze z jednoho zaměstnání. Samostatně se bude u každého pracovního poměru posuzovat také nárok na dovolenou, délka výpovědní lhůty nebo nárok na odstupné.
Souběh zaměstnání s dohodou o provedení práce
Snad vůbec nejčastějším způsobem přivýdělku je u nás činnost na dohodu o provedení práce. Uzavřít ji můžete s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich však maximálně na tři sta hodin ročně. Předností má práce na dohodu hned několik: je administrativně nenáročná a vyplatí se. Zvlášť, pokud odměna nepřesáhne deset tisíc korun za měsíc. V takovém případě z ní totiž nemusíte platit zdravotní a sociální pojištění (a neodvádí ho za vás ani zaměstnavatel). Pokud je hrubá mzda z dohody o provedení práce nižší než 5000 korun, zdaní se patnáctiprocentní srážkovou daní, která je již konečná, dál nemusíte nic řešit, ani tento příjem nikde vykazovat. Když hrubá mzda 5000 korun přesáhne, odečte se z ní patnáctiprocentní daň jako záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že tak vlastně daníte zálohovou daní dva příjmy (kromě „dohody“ máte přece také zaměstnání), budete muset po skončení roku podat daňové přiznání. Případně vám roční zúčtování v daném roce provede zaměstnavatel – pokud jste obě činnosti (tedy zaměstnání i dohodu o provedení práce) vykonávali pro něj. Pokud jste pracovali pro více zaměstnavatelů současně, daňovému přiznání se nevyhnete.
Když hrubá odměna z dohody o provedení práce přesáhne deset tisíc za měsíc, odvádí za vás zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění. Patnáctiprocentní daň se pak navíc vypočítává ze superhrubé mzdy – tedy z hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Výsledná daň se tím zvyšuje, z hrubé mzdy se vám navíc strhne 6,5 procenta na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.
Souběh zaměstnání s dohodou o pracovní činnosti
Další alternativou je přivýdělek na dohodu o pracovní činnosti. Tu můžete uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin týdně (průměr se počítá za celou dobu platnosti dohody o pracovní činnosti, nejdéle však za 52 týdnů). Pokud měsíční odměna nedosáhne hranice 2500 korun, neodvádíte z výdělku vy, ani zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění. Jakmile této hranice dosáhnete, zdravotní i sociální pojištění se odvádí – podobně jako v případě dohody o provedení práce při překročení desetitisícové hranice. Stejná pravidla jako u dohody o provedení práce platí také pro daně – i zde je tedy důležitá hranice pěti tisíc korun.
Podnikání při zaměstnání
Pokud se rozhodnete při zaměstnání začít podnikat, bude vaše podnikání posuzováno jako vedlejší činnost. V první fázi si budete muset obstarat živnostenské oprávnění – přijde vás na tisícikorunu.
Když budete chtít podnikat ve stejném oboru, v jakém působí váš zaměstnavatel, budete od něj opět potřebovat písemný souhlas. V prvním roce budete mít pro podnikání podmínky celkem komfortní. Nebudete z něj muset odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Doplatíte ho až zpětně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu – a vypočítávat se bude podle toho, kolik jste si v podnikání za předešlý rok reálně vydělali.
Pokud váš roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne rozhodnou částku, která pro letošek dělá 62 121korun, sociální pojištění platit nebudete vůbec. A v následujícím roce opět nemusíte platit ani zálohy. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, vypočítá se vám doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Minimální výše zálohy při vedlejší činnosti letos dosahuje 756 korun, respektive 679 korun, pokud jste účastni důchodového spoření (tedy druhého pilíře).
Pro zdravotní pojištění žádná rozhodná částka neexistuje, při vedlejší činnosti nemusíte zálohy platit ani v následujících letech, zdravotní pojištění vždy doplatíte až po odevzdání přehledu podle skutečně dosaženého zisku. Neplatí pro vás tedy minimální vyměřovací základ jako pro člověka, který podniká v rámci hlavní činnosti.
Daňovému přiznání se při podnikání v rámci vedlejší činnosti na začátku následujícího roku nevyhnete. S jedinou výjimkou: přiznání nemusíte podávat, když vaše příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou za rok šest tisíc korun.
V daňovém přiznání jinak budete moct stejně jako ostatní podnikatelé uplatnit daňové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani – jen pozor na to, že slevy lze uplatnit pouze jednou, tedy nikoli zvlášť v zaměstnání i podnikání. Pokud vaše zisky z podnikání nedosahují vysokých částek, je dost možné, že se výsledná daň po uplatnění všech odpočtů bude rovnat nule.
Tolik základní přehled pro zaměstnance, kteří zvažují možnosti přivýdělku. Přivýdělkům studentů, důchodců nebo matek na mateřské dovolené se budeme věnovat příště.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 9. 2013 20:24, Gabriel Pleska
Vážení diskutéři, omlouvám se, ale trochu jsem vám tu debatu promazal. Račte na sebe s podobně naladěnými jedinci plivat na nějakém místě, kde přitom nepoprskáte ostatní, pěkně si tam od plic zanadávejte a klidně si i nafackujte, je-li to vaše společná touha. Ale tady se do toho nepouštějte, prosím.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 9. 2013 14:16, eďa
Nebojte se, kluci moji šikovní, už za měsíc, po vítězství levice se podíváme na ta vaše zfalšovaná daňová přiznání a porovnáme rozdíly k nezdaněným majetkům a bude se dodaňovat. To bude tóčo. Někde ty prachy musej bejt, když stát je na tom tak špatně, nemyslíte, Kubo,xXx,Fofre a další posametoví tuneláři národního majetku? Dřív se tomu říkalo rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a na vás tři se opravdu moc těším. Přeji kouzelný den.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.