Životní úroveň může být životní úroveň jednotlivce nebo třeba životní úroveň rodiny, ale když o ní mluví ekonomové a sociologové, většinou mají na mysli životní úroveň společnosti nebo její nějak ohraničené a vymezené – sociálně a/nebo geograficky – části. Například životní úroveň obyvatel České republiky, životní úroveň hispánských přistěhovalců ve Spojených státech a tak podobně.
Životní úroveň má různé definice, vyvozuje se z ukazatelů ekonomických, sociálních, ale i politických nebo ekologických. Započítává se ekonomická úspěšnost, spotřeba energie, výše výdělků a cena zboží, politická svoboda a úroveň bezpečí, dostupnost dopravy a služeb, úroveň školství nebo čistota životního prostředí. Různé přístupy přitom dávají důraz na různé ukazatele. Ekonomové nejraději porovnávají výdělky (očištěné o vlivy inflace) s cenami a dostupností zboží, jiní vědci dávají přednost jiným kategoriím nebo problamtický pojhem životní úroveň raději úplně opuštějí a nahrazují podobně obtížně definovatelnými pojmy, jako je třeba kvalita života.
Další články na téma životní úroveň najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Analýza | Eva Sovová | 24. 9. 2009 | 7 komentářů
Léta hojnosti vystřídají v Česku hubenější roky. Žít se nám bude nejspíš hůře než dosud. Kvůli krizi začnou podle odhadů expertů klesat reálné příjmy a s tím i životní úroveň. Pocítí to tisíce rodin. Podívejte se, jak se nám žilo v uplynulých 15 letech.
Analýza | Martin Krištoff | 17. 12. 2019 | 17 komentářů
Porovnali jsme náklady domácností na vánoční nákup v letech 1989 a 2019. Výsledek vyznívá jednoznačně ve prospěch toho letošního.
Otázka dne | František Mašek | 29. 10. 2010
Přestože mnozí Češi považují hospodářskou situaci země za špatnou, s životní úrovní své domácnosti je většina z nich spokojena. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Články | Simona Ely Plischke | 18. 5. 2006 | 4 komentáře
Ze zemí Visegrádské čtyřky vyděláváme nejvíce. Na vrchol evropského žebříčku to ale máme hodně daleko. Vyděláme si totiž pouhých 13 % toho, co za stejnou práci dostanou Dánové. Jak je to s platy a koupěschopností v Evropě? Cítíme se chudí, nebo bohatí, když jsme prokazatelně 34. nejbohatším státem ze 176 zemí světa? A proč z celé EU krademe nejvíce právě my?
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Aktuality | Petr Kučera | 13. 8. 2019 | 1 komentář
Nejvyšší kvalitu života mají – stejně jako před rokem – lidé v Říčanech u Prahy. Naopak nejhůř opět skončila Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z druhého ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Výsledky zveřejnil web Aktuálně.cz.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 22. 11. 2010 | 2 komentáře
Šetření Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že téměř tři pětiny českých domácností mají problém vyjít se svými příjmy. Financování svých koníčků a zájmů si může dovolit pouze polovina dotazovaných.
Když se řekne | Jan Stuchlík | 9. 9. 2009 | 3 komentáře
Nejlépe se žije ve švýcarském Curychu. Sice je tam nejdráže, ale lidé berou nejvyšší výplaty. Praha se krčí mezi asijskými a východoevropskými městy. Podívejte se, jak se kde žije, a spočítejte si, kam byste se se svým platem ve světovém srovnání zařadili.
Články | Vladimír Pikora | 10. 6. 2003
Navrhovaná reforma veřejných financí jde v zásadě správným směrem. Je ovšem připravována nesourodou vládou, která na mnoho věcí jen těžko hledá společný názor. A tak se z důkladné reformy stává spíše sada dílčích opatření.
Články | David Petráček | 14. 12. 2001
Přinášíme vám přehled toho, co se stalo v uplynulém týdnu na kapitálových trzích.
Články | Petr Vykoukal | 7. 11. 2001
Obrazy, sochy, grafika, věci, které si většina z nás umí představit pouze jako dekoraci do bytu, mohou být také nástrojem pro uložení peněz. Navíc, narozdíl od cenných papírů, komodit a jiných finančních investic si je v případě "prohry" můžete pověsit na zeď či dát do vitríny.
Články | Jakub Dusílek | 4. 4. 2002
Reforma důchodového systému je možná vděčné téma pro nalákání voličů v předvolební kampani, avšak její realizace je nevděčná a tím pro politiky odtažitá.
Články | Petr Vykoukal | 28. 11. 2000
Provozovatelé našich mobilních sítí si pro nás připravili dárky. Některé z nich se mohou jevit jako velmi hodnotné (SIM karty zdarma, kredit navíc či hodinový hovor za tři koruny), při pohledu přes hranice se však neubráníme pocitu chudých příbuzných. Noví operátoři v sousedním Německu a Rakousku totiž rozdávájí mobilní telefony, noční hovory do vlastní sítě poskytují zdarma bez omezení jejich délky a uživatelům paušálu odpustí několik měsíčních plateb.
Články | Vladimír Bádr | 14. 11. 2006
Ještě v polovině 90. let patřili Češi k nejspořivějším národům v Evropě. Tradičně preferovali úspory před okamžitou spotřebou, kdy masově využívali především bankovních produktů. Jaká je situace se spořením v současnosti? Česká míra úspor je na nižší úrovni než evropský průměr. Zadlužení domácností rapidně vzrůstá a s nimi související i počet soudních exekucí. Přečtěte si, co vlastně znamená žít na úvěr a proč bychom neměli podlehnout touze po okamžité spotřebě a místo toho část našich příjmů odkládat.
Co se děje | Jan Pekař | 11. 12. 2007 | 33 komentářů
Vysoký růst hrubého domácího produktu se odráží i do zvyšující se životní úrovně Čechů. Odvrácenou stranou ekonomického úspěchu jsou rychle rostoucí ceny.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 7. 10. 2010
Nejvýhodnějším městem pro podnikání v Evropě je Londýn. Vyplývá to alespoň ze studie European Cities Monitor, kterou tento týden uveřejnila poradenská společnost Cushman & Wakefield. Hned v závěsu za britskou metropolí stojí Paříž a Frankfurt.
Aktuality | Petr Kučera | 20. 9. 2019 | 4 komentáře
Celkové bohatství domácností loni celosvětově pokleslo, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta, ukázala studie Allianz Global Wealth Report, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích.
Co se děje | Eva Sovová | 7. 7. 2008 | 13 komentářů
Češi budou mít za dvanáct let stejný majetek jako Rakušané. Aktiva domácností střední Evropy porostou v nejbližších letech o čtyři procenta rychleji než ve zbytku Evropy. Vyplývá to ze studie KBC.
Otázka dne | František Mašek | 8. 11. 2010 | 8 komentářů
K horním deseti tisícům má nejspíš většina českých domácností daleko, řada z nich nicméně přiznává, že hodnota jejich majetku, který tvoří dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty aj., přesahuje milion korun. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Články | Tomáš Prouza | 13. 12. 2000
Není pochyb o tom, že za dvacet či třicet let nebude státem vyplácený důchod stačit na víc než zaplacení nájmu, inkasa a chleba s vodou. Pokud chcete jiný životní styl, je potřeba začít spořit. Čím dříve, tím lépe.
Analýza | David Navrátil, Michal Skořepa | 12. 11. 2019 | 27 komentářů
I po započtení růstu cen si Češi můžou dovolit o dvě třetiny víc zboží a služeb než v roce 1989. Pořád rádi spoří, naučili se ale výrazněji využívat půjčené peníze, hlavně kvůli pořízení bydlení. Ukazuje to analýza České spořitelny.
Články | Jan Heřman | 5. 12. 2001 | 1 komentář
Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální podpory a životního minima plat 5 700 korun hrubého téměř nikoho pracovat nepřiměje.
Komentář | Pavel Jégl | 12. 1. 2021 | 4 komentáře
Elon Musk sní o Marsu. Běžný Američan by se klidně spokojil aspoň se životem, jako mají Simpsonovi.
Aktuality | Petr Kučera | 2. 2. 2023 | 2 komentáře
Téměř třetina obyvatel Česka (29 %) žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak nemá vůbec žádnou rezervu, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit.
Analýza | Evropa v datech, Jana Králová | 11. 11. 2019 | 10 komentářů
Lidé v chudších státech EU utrácejí za jídlo větší podíl svých výdajů než ti v bohatších státech.
Články | Tomáš Mergl | 5. 9. 2002
Předpokladem úspěšného řízení osobních financí je osvojení několika zásad finančního plánování. Zejména jde o dodržování rozpočtu, účelné využívání dluhu, pojištění vlastních rizik a pravidelné spoření a investování.
Platební karty | Věra Tůmová | 19. 7. 2007 | 1 komentář
Zlaté karty už nejsou to, co bývaly. Pro jejich získání dnes v Česku stačí příjem i okolo deseti tisíc korun čistého měsíčně. Na pokles prestiže těchto karet reagují banky ve světě nabídkou nových, ještě prestižnějších superpremiových karet. Do Česka zatím nedorazily.
Analýza | Jana Králová, Petr Kučera | 7. 8. 2019 | 36 komentářů
Ještě před třiceti lety jsme o něčem takovém jenom snili. Ale zároveň doufali, že to půjde rychleji.
Co se děje | Jan Pekař | 19. 6. 2008 | 10 komentářů
Rodiny s dětmi, učitelé či úředníci. To jsou oběti letošní vysoké inflace. Ta se drží kolem sedmi procent a podle některých odhadů se této hranice hned tak nepustí.
Analýza | Adam Páleníček | 6. 8. 2019 | 27 komentářů
Hospodaření Andreje Babiše má jediný cíl: okamžitě zvyšovat jeho popularitu. Musí být dobře vidět, musí se dobře prodávat. A budoucnost? Po nás ať přijde potopa! A ti, co přijdou vládnout po něm, budou s prázdnou kasou prakticky odsouzeni k neúspěchu.
Stránka 1/2
Předchozí
Následující
