Životní úroveň může být životní úroveň jednotlivce nebo třeba životní úroveň rodiny, ale když o ní mluví ekonomové a sociologové, většinou mají na mysli životní úroveň společnosti nebo její nějak ohraničené a vymezené – sociálně a/nebo geograficky – části. Například životní úroveň obyvatel České republiky, životní úroveň hispánských přistěhovalců ve Spojených státech a tak podobně.
Životní úroveň má různé definice, vyvozuje se z ukazatelů ekonomických, sociálních, ale i politických nebo ekologických. Započítává se ekonomická úspěšnost, spotřeba energie, výše výdělků a cena zboží, politická svoboda a úroveň bezpečí, dostupnost dopravy a služeb, úroveň školství nebo čistota životního prostředí. Různé přístupy přitom dávají důraz na různé ukazatele. Ekonomové nejraději porovnávají výdělky (očištěné o vlivy inflace) s cenami a dostupností zboží, jiní vědci dávají přednost jiným kategoriím nebo problamtický pojhem životní úroveň raději úplně opuštějí a nahrazují podobně obtížně definovatelnými pojmy, jako je třeba kvalita života.
Komentář | Pavel Kohout | 13. 8. 2015 | 34 komentářů
Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli jsme se tenkrát nenechali doběhnout.
Jak na to | Aleš Müller | 10. 5. 2011 | 20 komentářů
Všechno máte ještě před sebou? Vězte, že oproti sázení stromu a plození syna je zajištění vlastní střechy nad hlavou docela fuška, možná vrcholný výkon vašeho života. Můžete se na něj připravit, můžete trénovat. Rozčleňte si cestu k němu na etapy a – makejte, dřete, dejte si zabrat!
Když se řekne | Petra Dlouhá | 8. 4. 2013 | 5 komentářů
O vyživovací povinnosti (zejména rozvedených) rodičů k dětem slyšíme dnes a denně. Už méně se ví, že vyživovací povinnost máme ze zákona také k řadě dalších lidí. Přečtěte si, kdy vás musí živit děti, kdy žena, bývalý manžel / bývalá manželka a kdy „ostatní příbuzní“.
Analýza | Jana Králová, Petr Kučera | 7. 8. 2019 | 36 komentářů
Ještě před třiceti lety jsme o něčem takovém jenom snili. Ale zároveň doufali, že to půjde rychleji.
Aktuality | Jana Králová | 12. 3. 2021 | 10 komentářů
České hlavní město bylo v roce 2019 třetím nejbohatším regionem v Evropské unii. Ukazují to čerstvá data Eurostatu, která vycházejí čistě z výkonu ekonomiky, tedy hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele a snaží se zohlednit i takzvaný standard kupní síly (PPS).
Komentář | Pavel Jégl | 12. 1. 2021 | 4 komentáře
Elon Musk sní o Marsu. Běžný Američan by se klidně spokojil aspoň se životem, jako mají Simpsonovi.
Články | Tomáš Hampl | 1. 9. 2001 | 3 komentáře
Stávky pilotů letadel nejsou ve světě nic mimořádného a hrozící stávku pilotů ČSA se podařilo na poslední chvíli odvrátit. Jak si stojí naši piloti v srovnání s kolegy ze zahraničí?
Když se řekne | Jan Stuchlík | 9. 9. 2009 | 3 komentáře
Nejlépe se žije ve švýcarském Curychu. Sice je tam nejdráže, ale lidé berou nejvyšší výplaty. Praha se krčí mezi asijskými a východoevropskými městy. Podívejte se, jak se kde žije, a spočítejte si, kam byste se se svým platem ve světovém srovnání zařadili.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 16. 3. 2018 | 58 komentářů
Dokážeme přetavit aktuální úspěchy našeho hospodářství v dlouhodobý růst životní úrovně? A jak ještě víc dupnout na plyn a dohnat vyspělejší evropské státy?
Platební karty | Věra Tůmová | 19. 7. 2007 | 1 komentář
Zlaté karty už nejsou to, co bývaly. Pro jejich získání dnes v Česku stačí příjem i okolo deseti tisíc korun čistého měsíčně. Na pokles prestiže těchto karet reagují banky ve světě nabídkou nových, ještě prestižnějších superpremiových karet. Do Česka zatím nedorazily.
Otázka dne | František Mašek | 8. 11. 2010 | 8 komentářů
K horním deseti tisícům má nejspíš většina českých domácností daleko, řada z nich nicméně přiznává, že hodnota jejich majetku, který tvoří dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty aj., přesahuje milion korun. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Aktuality | Petr Kučera | 2. 2. 2023 | 2 komentáře
Téměř třetina obyvatel Česka (29 %) žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak nemá vůbec žádnou rezervu, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit.
Analýza | Jana Králová | 19. 9. 2019 | 13 komentářů
Index společenského rozvoje patří k nejznámějším alternativám HDP. Nechce hodnotit čistě ekonomické ukazatele, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života.
Analýza | Jan Traxler | 3. 7. 2017 | 56 komentářů
Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.
Články | Pavel Kohout | 1. 11. 2004
V první polovině 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během 20. století byla ovšem postižena neuvěřitelnou sérií zásadních chyb v hospodářské politice. V roce 2002 se octila ve stavu platební neschopnosti. Jak k tomu došlo?
Články | David Petráček | 14. 12. 2001
Přinášíme vám přehled toho, co se stalo v uplynulém týdnu na kapitálových trzích.
Články | Jakub Dusílek | 4. 4. 2002
Reforma důchodového systému je možná vděčné téma pro nalákání voličů v předvolební kampani, avšak její realizace je nevděčná a tím pro politiky odtažitá.
Aktuality | Petr Kučera | 20. 9. 2019 | 4 komentáře
Celkové bohatství domácností loni celosvětově pokleslo, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta, ukázala studie Allianz Global Wealth Report, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích.
Články | Vladimír Pikora | 10. 6. 2003
Navrhovaná reforma veřejných financí jde v zásadě správným směrem. Je ovšem připravována nesourodou vládou, která na mnoho věcí jen těžko hledá společný názor. A tak se z důkladné reformy stává spíše sada dílčích opatření.
Analýza | David Navrátil, Michal Skořepa | 12. 11. 2019 | 27 komentářů
I po započtení růstu cen si Češi můžou dovolit o dvě třetiny víc zboží a služeb než v roce 1989. Pořád rádi spoří, naučili se ale výrazněji využívat půjčené peníze, hlavně kvůli pořízení bydlení. Ukazuje to analýza České spořitelny.
Aktuality | Petr Kučera | 13. 8. 2019 | 1 komentář
Nejvyšší kvalitu života mají – stejně jako před rokem – lidé v Říčanech u Prahy. Naopak nejhůř opět skončila Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z druhého ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Výsledky zveřejnil web Aktuálně.cz.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 7. 10. 2010
Nejvýhodnějším městem pro podnikání v Evropě je Londýn. Vyplývá to alespoň ze studie European Cities Monitor, kterou tento týden uveřejnila poradenská společnost Cushman & Wakefield. Hned v závěsu za britskou metropolí stojí Paříž a Frankfurt.
Články | Jan Heřman | 5. 12. 2001 | 1 komentář
Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální podpory a životního minima plat 5 700 korun hrubého téměř nikoho pracovat nepřiměje.
Články | Tomáš Mergl | 5. 9. 2002
Předpokladem úspěšného řízení osobních financí je osvojení několika zásad finančního plánování. Zejména jde o dodržování rozpočtu, účelné využívání dluhu, pojištění vlastních rizik a pravidelné spoření a investování.
Články | Petr Vykoukal | 28. 11. 2000
Provozovatelé našich mobilních sítí si pro nás připravili dárky. Některé z nich se mohou jevit jako velmi hodnotné (SIM karty zdarma, kredit navíc či hodinový hovor za tři koruny), při pohledu přes hranice se však neubráníme pocitu chudých příbuzných. Noví operátoři v sousedním Německu a Rakousku totiž rozdávájí mobilní telefony, noční hovory do vlastní sítě poskytují zdarma bez omezení jejich délky a uživatelům paušálu odpustí několik měsíčních plateb.
Články | Tomáš Prouza | 13. 12. 2000
Není pochyb o tom, že za dvacet či třicet let nebude státem vyplácený důchod stačit na víc než zaplacení nájmu, inkasa a chleba s vodou. Pokud chcete jiný životní styl, je potřeba začít spořit. Čím dříve, tím lépe.
Články | Petr Vykoukal | 7. 11. 2001
Obrazy, sochy, grafika, věci, které si většina z nás umí představit pouze jako dekoraci do bytu, mohou být také nástrojem pro uložení peněz. Navíc, narozdíl od cenných papírů, komodit a jiných finančních investic si je v případě "prohry" můžete pověsit na zeď či dát do vitríny.
Analýza | Evropa v datech, Jana Králová | 11. 11. 2019 | 10 komentářů
Lidé v chudších státech EU utrácejí za jídlo větší podíl svých výdajů než ti v bohatších státech.
Co se děje | Jan Pekař | 19. 6. 2008 | 10 komentářů
Rodiny s dětmi, učitelé či úředníci. To jsou oběti letošní vysoké inflace. Ta se drží kolem sedmi procent a podle některých odhadů se této hranice hned tak nepustí.
Aktuality | Kateřina Hovorková | 14. 6. 2023 | 1 komentář
Polovina Čechů počítá s tím, že v důchodu nevyjde se svými úsporami. Skoro dvě třetiny (64 procent) se obávají poklesu životní úrovně ve stáří. Zjistil to průzkum společnosti Ipsos pro Broker Consulting na vzorku více než tisícovky respondentů.