Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pěstuj. Skliď. Sněz

| rubrika: Jak na to | 12. 4. 2016 | 10 komentářů
Zeleninová zahrádka, to je kus živobytí. Dřív bylo pěstování nutností, dnes je „trendem“. Znovu objevujeme zapomenuté. Třeba chuť mrkve pěstované bez hnojiv nebo svěžest ředkviček právě vytažených ze země. Když už zelenina vyroste, je víc než žádoucí ji plně zužitkovat. A s tím se pojí plánování: načasování výsevu, sklizeň, skladování a samozřejmě domácí vaření.
Pěstuj. Skliď. Sněz

Loni jsem to přepískla se špenátem. Rostl bujně. Živen odpočatou půdou a vydatnou zálivkou. Protože jsem ho bezmyšlenkovitě vysela najednou hned celý záhon, bylo ho opravdu příliš. Každý, kdo nás od konce dubna do poloviny června navštívil, si odnášel sáček napěchovaný špenátem. V zápalu radosti jsem si začala psát zahradnický deníček po vzoru hospodářů, kteří si pečlivě vedli záznamy o tom, kolik kila pšenice, brambor, žita nebo řepy se urodilo, kolik prodali a kolik tržili.

Vydrželo mi to asi do půlky léta, než moji pozornost naplno upoutala zeleninová zahrada – okopávání, zalévání, sklizeň. A tak pořád dokola. Však to znáte. Deníček se nakonec někam ztratil. Matně si vzpomínám, že bych bývala za zeleninu, kterou jsem během května rozdala, utržila nějakých pět šest stovek. Podle cen v supermarketu. Ale na tom nezáleží. Pěstuju hlavně pro sebe. Pro svoji soběstačnost. A tak jsem letos začala plánovat a výsev nebo výsadbu koordinovat.

Propojeno!

Má to cenu?

Z městských balkonů koukají místo muškátů rajčata. Okrasné zahrady na vesnicích se znovu proměňují v užitkové, kterým se módně říká potravinové nebo jedlé. Je to vlastně fuk. Důležité je, že si na záhon za domem můžete dojít pro vlastní mrkev. Spíš kvůli radosti než ekonomickým úsporám. Pokusíme se přesto vyčíslit nevyčíslitelné – vyplatí se pěstovat zeleninu?

Vyplatí se pěstování?

Výsevní plán: Pěstuj, co jíš a sníš

Během těch let, co pěstuju zeleninu, se pořád učím. A poznávám sama sebe. To jsem jednou chtěla být trendy, tak jsem vysela vodnici. Dočetla jsem se totiž kdesi, že je to úžasná zelenina, ze které se v první světové vyráběla provizorní mouka. Vodnice se napřed sušila, potom se umlela. Až tak daleko jsem ale ve svých pokusech nedošla. Vodnice mi nechutnala. Zkusila jsem ji vnutit rodině a přátelům, ale bez úspěchu. A tak, chudinka, nakonec skončila na kompostu. Přesně tak – plýtvala jsem vlastní vypěstovanou zeleninou. Příští rok už na vodnici ve výsevním plánu místo nebylo.

Pěstuju zeleninu, kterou mám ráda, s radostí ji sklidím a s ještě větší radostí sním. Přední místo ve výsevním plánu patří zelenině, kterou potřebuju v kuchyni často a po celý rok: mrkev, celer, petržel, česnek, cibule. Letošní pokus s uchováním téhle kořenové zeleniny přes celou zimu pěkně po staru v písku vyšel. Ještě teď, když je znovu zaseto a na záhonech už raší první ředkvičky, vytahujeme z písku svěží mrkev, petržel i celer. Kořenovou zeleninu doplňují i další dobře skladovatelné a zpracovatelné plodiny – například červená řepa, černá ředkev nebo dýně. Pravda, poslední dvě letěly na kompost a cestou se rozsypaly. Jsou náchylné na vlhkost a prostě shnily.

Příklad: Co zařadit do výsevního plánu?

Zelenina pro okamžitou spotřebu i skladování

Zelenina především pro okamžitou spotřebu

Bylinky pro okamžitou spotřebu, sušení i zamrazení

kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel), černá ředkev, červená řepa, dýně, brambory, cibule, česnek

listový salát, kedluben, ředkvičky, rukola, špenát, rajčata, papriky

pažitka, medvědí česnek, dobromysl, majoránka, rozmarýn, tymián, kadeřavá petrželka, bobkový list

Co dělat

Pěstujte a spotřebovávejte

  • Zeleninovou zahradu plánujte už zjara. Zařaďte plodiny, které opravdu jíte.
  • Rozdělte si záhony na místa, kde budete pěstovat zeleninu ke skladování i okamžité spotřebě.
  • Po jarní sklizni opět zasejte – třeba červenou řepu a další pozdní zeleninu ke skladování.
  • Kontrolujte úrodu a plánujte jídelníček podle své zahrady.
  • Sušte, zamrazujte, zavařujte a skladujte.
  • Vařte z vlastních zdrojů – inspirace je nekonečná.

Další část záhonů patří zelenině pro okamžitou spotřebu, jako je třeba listový salát, ředkvičky, špenát. I když špenát jde velmi dobře zamrazit. Ještě v lednu, když mě přepadla v tomhle ročním období netypická chuť na špenátovou polévku, jsem vytáhla balíček zmrazeného špenátu a vařila. Právě podobné druhy zeleniny je dobré vysévat a sklízet postupně – třeba s rozestupem dvou týdnů. Například špenátu se dobře daří od jara do nástupu léta. Potom rychle přechází do květu a není tak dobrý. Ředkvičky jsou také jarní záležitost, ačkoli se dají pěstovat v podstatě celoročně, v pozdním létě je nikdy nemám takové, jako na jaře. A aby ředkvičkový záhon nezel prázdnotou, lze ho využít pro výsev červené řepy nebo černé ředkve, které se sejí až později.

A potom přichází na řadu zeleninové lahůdky. Milovaná rajčata, která jsem se naučila uchovávat zavařené. Dýně, ze kterých vařím hlavně polévku. Cukety, které na kompostě dozrávají jedna za druhou. Kedlubny, které jsou dobré jen tak. Na dalším kusu záhonů se rozpínají bylinky – pažitka, medvědí česnek, dobromysl, majoránka, rozmarýn, tymián, kadeřavá petrželka, bobkový list. Některé suším, jiné zamrazuju.

Anketa

Vadilo by vám, kdyby zelenina byla dostupná jen podle sezony?

Plánování jídelníčku podle zahrady

Člověk plánuje, příroda mění. Možná, že letošní sklizeň špenátu nebude tak bohatá jako loni. Přátelé si oddechnou, protože nebudou odcházet se sáčkem zelených listů, a mně se posteskne po špenátové polévce, kterou si v duchu plánuju na jarní jídelníček. Třeba bude ale o to víc listového salátu nebo ředkviček. Budeme vymýšlet jídla, pátrat ve starých kuchařkách i na internetu. Aby žádný kousek zeleniny nepřišel nazmar.

Zjara to jde dobře. Vyprahlé tělo volá po vitamínech. Ze země s jásotem vytrhávám první ředkvičku, zatímco po pár dnech už je míjím bez povšimnutí. V průběhu léta je ale zahrada natolik bujná a plodná, že nevím, kam dřív. A znovu je třeba se zastavit a s rozmyslem naplánovat jídelníček s ohledem na plody zeleninové zahrady – listový salát nikdy neurazí a lze ho podávat k obědu i k večeři, cukety jíme grilované, smažené, pečené, v těstovinách i ve výborné buchtě. Inspirace je nekonečná.

Na horší časy

Uchování zeleniny

Už v průběhu sklizně myslím na zimu, ač se každé léto zdá nemožné, že sluncem zalité záhony pokryje alespoň poprašek sněhu, když už ne pořádná peřina. Hlídám si mrkev a další kořenovou zeleninu, po které je v zimě hlad. Kontroluju, jestli cibule nemizí moc rychle a jestli česnek dobře dozrává. Mezitím zamrazuju a suším bylinky. A když přijde ten správný čas, vytáhnu kořenovou zeleninu, cibuli i česnek a připravím je na horší časy.

  • Skladování kořenové zeleniny v písku: nepoškozenou a zeminy zbavenou mrkev, petržel a celer vložte do bedýnky s pískem a uložte do sklepa. Teplota by neměla překročit 4°C, optimální vlhkost je kolem 90 procent. Ideální jsou sklepy u starších domů. Podobně lze skladovat i červenou řepu nebo černou ředkev.
  • Zamrazování kořenové zeleniny: očištěnou zeleninu je možné nastrouhat nebo pokrájet na menší kousky a zamrazit. Vytvořit lze zeleninové směsi nebo každý druh zamrazit zvlášť.
  • Skladování cibule a česneku: po sklizni je vhodné splést cibuli i česnek do typických copů a nechat nějaký čas v suchu a teple (například půda). Skladovat lze v ošatkách v chladu, ale suchu.
  • Skladování dýní: dýně jsou náchylné na vlhkost a podléhají hnilobě. Potřebují vzdušnou místnost s teplotou mezi 10 až 18°C, vlhkost do nějakých 70 %. Při skladování by se neměly vzájemně dotýkat.
  • Zavařování: bohatou úrodu rajčat, paprik nebo cukety lze zpracovat na různé zeleninové směsi, které se zavaří. Nezapomeňte si skleničky dobře popsat a hlavně pro ně během zimy do spíže opravdu zajít.
  • Sušení: třeba z červené řepy lze doma připravit chutné chipsy. Na drobné kostičky nasekanou a sušenou kořenovou zeleninu oceníte zase při přípravě polévek. 
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+24
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 4. 2016 15:01, Tarzan

Ještě povolat úředního šimla aby okukoval balkony vše zaznamenal a vybírat daně z úrody ...

Reagovat

 

+4
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 4. 2016 7:27, verka

Na rozdíl od p.JC já jsem si jista, že tady nechci číst rádoby rady pro zahrádkáře. O tom tématu se na jiných webech dozvím opravdu lepší rady. Tady toto je jen takové plácání o ničem a ztráta času pro ty, co se chtějí poučit o ekon.oblasti. Je to ale rozhodně lepší než někdy se zde objevivší politické názory nějakého autora Kašpárka.

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

14. 4. 2016 | 8:53 | bombo

je to o tom,že člověk,který tu možnost má tak může být soběstačný co se týka potravin,a hlavně potravin ekologických,chemicky neošetřovaných...a možná taky příprava na budoucnost... :-D více

12. 4. 2016 | 15:01 | Tarzan

Ještě povolat úředního šimla aby okukoval balkony vše zaznamenal a vybírat daně z úrody ... více

12. 4. 2016 | 14:05 | thumb

To je taková blbost, že jsem se až zasmál. více

12. 4. 2016 | 14:03 | Krakonoš

Není možné náhodou u Partners uzavřít investiční pojištění zeleniny? Ono to vlastně není pojištění, to je jen formalita v názvu smlouvy, ve skutečnosti je to takové lepší spoření! více

12. 4. 2016 | 9:38 | Bouček Antonín

A také odkazy na stránky Receptáře, rady pro kutily, hospodyňky a drobné řemeslníky - to je také ekonomika domácností. Škoda, že Přemek Podlaha zemřel, teď mohl vydělávat peníze na www.penize.cz. více

Čtenáři také navštívili

6. 4. 2016 |

Dávky pěstounské péče v roce 2016: Jak stát podporuje pěstouny

Peníze.cz přinášejí ucelený přehled o dávkách pěstounské péče v roce 2016, určený pro běžné pěstouny i „profesionální rodiče“, tedy pěstouny na přechodnou dobu.

23. 3. 2016 |  | 12 komentářů

Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Z městských balkonů koukají místo muškátů rajčata. Okrasné zahrady na vesnicích se znovu proměňují v užitkové, kterým se módně říká potravinové nebo jedlé. Je to vlastně fuk. Důležité je, že si na záhon...

14. 8. 2015 |  | 6 komentářů

Farmářský slon u vás v obýváku

Trh s farmářskými potravinami roste moc rychle na to, aby ho zvládli zásobovat jen drobní zemědělci. Kontrol je málo a podvody se dají snadno skrýt. Co s tím?

12. 1. 2013 |  | 20 komentářů

Rudolf Náprstek: Kvalitní potraviny se dají koupit i v supermarketu

„Některé koncerny sponzorují neziskové informace a na oplátku od nich získávají ‚nezávislá‘ ocenění,“ komentuje předseda občanského sdružení Zdravá potravina kvanta značek kvality a původu, které potkáte...

30. 3. 2012 |  | 3 komentáře

Zahradníkův rok 2012

„Březen je nejpilnější měsíc na zahradě, která se má připraviti na příchod jara,“ dí Karel Čapek v Zahradníkově roku. A to neviděl březen letošní.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Velkoobchodní bankovnictví, Vinkulace, Plán zaměstnaneckého držení akcií, zákoník práce, zaměstnání, zaměstnavatel, radek ptáček, výpověď pro nadbytečnost, pěněžitá pomoc, finanční zprostředkovatel, finanční systém, hodnota investice, realitní fondy, odvoz odpadu, přenesená působnost, asociace pojišťoven české republiky, hlasování, směrnice o alternativních investicích fondových manažerů

1U51648, 9A50119, 3M28528, 4AC6399, 8B49689

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK