Zima – a nejde jen o sníh a počet dní s teplotou pod nulou – bývá dlouhá. Jestli jste se letos odhodlali k vlastnímu pěstování zeleniny, nebo jste si vzali něco málo od štědré přírody, můžete mít na dlouhé zimní dny poměrně obstojné zásoby. Samozásobitelství je základem šetrného hospodaření a úsporného vaření. Když si místo do obchodu zajdete pro vlastnoručně vypěstované brambory do sklepa, ušetříte pár korun. K tomu přidáte cibuli, v lese nasbírané houby a doma naložené zelí. Dobrý základ pro zelňačku. Jen tak ze sportu si můžete začít zapisovat, kolik jste právě ušetřili. Víc než o úspory samotné jde ale většinou o přístup k životu, který vede třeba k dobrovolné skromnosti. Přemýšlet nad rozpočtem, využíváním lokálních surovin a čas od času se přičinit a vyrobit si vlastní potravinu je přece rozumné. Proto se dnes podíváme na to, jak chytře, úsporně a zdravě vařit v zimním období.
Nakládáme zelí. Klidně i v paneláku
Že nemáte vlastní sklep u rodinného domku nebo chalupy, takže pro vás nemá cenu číst dál? Nenechte se mýlit. Zelí, základ zimního jídelníčku našich předků, si můžete naložit i v panelákové kuchyni. U místního zemědělce, na trhu nebo ve farmářském obchodě nakupte pevné a zdravé hlávky. Potřebovat budete už jenom sůl, kmín a zavařovací sklenice. Zelí nakrouhejte do velké nádoby, osolte ho a okmínujte. Přidat můžete i nasekanou cibuli. Pořádně promíchejte a nechejte odležet do druhého dne. Potom zelí napěchujte do sklenic a zavíčkujte. Pozor, nikdy víčka neutahujte na doraz, zelí bude pracovat a ze sklenic bude odtékat voda – vyplatí se postavit je například na plechy na pečení nebo do lavoru. Zelí bude kvasit asi dva tři týdny. Potom můžete sklenice utáhnout a skladovat v chladu.
Snad každý výživový poradce dnes doporučí jíst kysané zelí jako prevenci proti různým rýmičkám a nachlazením. V zelí je hodně vitaminu C, obsahuje vitamin B12, vápník, hořčík, draslík i železo. Říká se, že k pokrytí denní dávky vitaminu C stačí sníst asi 200 gramů kysaného zelí. Což není zas tak moc. Ve srovnání s mandarinkami, pomeranči nebo citrony k nezaplacení. A to doslova. Stačí si to spočítat. Záleží na ceně hlávky. Řekněme, že za čtyři středně velké hlávky zelí dáte asi sto korun. Připravit z nich můžete kolem dvacet sklenic kysaného zelí. V obchodech se prodává jedna sklenice s kysaným zelím asi za dvacet korun. I po započítání vaší práce, vymývání sklenic a dalších drobných surovin (sůl a kmín) zůstáváte výrazně v plusu.
Řepné království
Zatímco před několika lety slavily velký návrat dýně, dnes frčí červená řepa. Bývá k dostání na farmářských trzích i v obchodech. Připravují se z ní módní smoothies, ale využití má i v tradiční české kuchyni. Její hlavní výhody jsou tři: je levná, zdravá a uvařit z ní můžete doslova cokoli. Připravíte z ní polévku, zapečete ji, použijete ji na omáčku na těstoviny nebo ji zpracujete do překvapivě chutné buchty. Konzumovat se dá dokonce i syrová – vygooglujte si třeba carpaccio s červené řepy podle Zdeňka Pohlreicha.
Červená řepa je podle různých výživových odborníků vhodná k detoxikaci, protože podporuje činnost jater. Obsahuje vitamin C, skupinu vitaminů B, draslík a vápník. Kromě toho v ní najdeme betain, který údajně pomáhá zamezit kornatění tepen. Červená řepa prý také působí močopudně a pomáhá tak z těla vyplavovat sůl. Levná a dobrá je například polévka z červené řepy.
Zdravé a posilující luštěniny
K levnému a zdravému vaření patří luštěniny, které by v zimním jídelníčku neměly chybět. Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin, jejich součástí jsou také sacharidy. Jsou vhodné i pro dietní jídelníček, protože obsahují minimum tuků. Najdeme v nich vitaminy skupiny B, vitamin A nebo C, stejně jako vápník a železo. Výhodou luštěnin je, že jsou výživné a levné. Například balíček čočky, ze kterého se s přehledem nají celá rodina, pořídíte za 30 korun. Když čočka na kyselo zbude, snadno z ní připravíte chutnou polévku. Hrách je ještě levnější, za balíček zaplatíte kolem 20 korun. Fazole, které můžete uvařit na desítky způsobů, stojí mezi 30 až 50 korunami, podle druhu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 11. 2016 10:45, Gabriel Pleska
Šárko, to, co vzniká ve velkém kameninovém hrnci, a to, co popisuje autorka, je to samé. Nakrouhané zelí vystavené mléčnému kvašení. Ve výsledku není rozdíl a ve výrobním postupu prakticky – až na použitou nádobu a její rozměr – taky ne. Snad jenom by bylo lze recept v článku doplnit o to, že je dobré mechanicky ještě narušit strukturu nakrouhaného zelí, tedy něčím mu namlátit (obdoba šlapání), aby pustilo šťávu.
Dobrý den.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 11. 2016 8:51, kodiak medvěd
Škoda, že místo článku o zelí peníze.cz nenapíší o nejnovějšm veletoči ministra Babiše s EET. Jestli ten člověk takhle řídí své firmy, tak by měl už dávno zkrachovat.
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.