Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Z městských balkonů koukají místo muškátů rajčata. Okrasné zahrady na vesnicích se znovu proměňují v užitkové, kterým se módně říká potravinové nebo jedlé. Je to vlastně fuk. Důležité je, že si na záhon za domem můžete dojít pro vlastní mrkev. Spíš kvůli radosti než ekonomickým úsporám. Pokusíme se přesto vyčíslit nevyčíslitelné – vyplatí se pěstovat zeleninu?
Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Pěstování zeleniny pro mě nikdy nemělo ekonomický rozměr. Spíš ozdravný. Přesto, když foukám do horké zeleninové polévky, neubráním se blaženému pocitu, že je kromě oleje, soli a pepře uvařená z vlastních zdrojů. Začala jsem s ředkvičkami a salátem na jednom malém záhonu, to už je pár let zpátky. Dnes osévám a osazuji asi sto dvacet čtverečních metrů plochy. I přes sucho se loňská úroda vydařila, a – světe div se – dokonce se nám zeleninu podařilo postaru uskladnit tak, že z písku taháme pořád svěží mrkev.

Trend

Proč se namáhat na záhonech? Takový byl trend devadesátých let, když mnoho vesničanů vyměnilo zeleninovou zahradu za okrasnou, záhony zrušili a zeleninu vozili autem ze supermarketu. Aby je postupně zase zakládali. Zeleninu pěstují i lidé ve městech – na balkony si můžete pořídit různé vychytávky, velké květníky na ředkvičky nebo mrkev, závěsné květináče a držáky, o kterých přemýšlíte, jestli jsou praktickým, nebo spíš designovým kouskem.

Retro

Tomu textu už je nějaký pátek. Ale je to trvalka, pořád svěží, jako byste ho právě vyndali z mrazáku:

Média prorokují renesanci zahradničení, protože: drahota. Vysoké DPH, zregulovaná vejce a čínský česnek, na kterém víc zaplatíte za dopravu než za živiny, slibovaly vyhnat lidi zpátky do zahrad. A vida, oni v nich už vážně jsou. Dokonce i ti, kterým žádná zahrada nepatří.

Mladí lidé, kteří se rozhodli město vyměnit za venkov a kupují staré chalupy, u nich zase stavějí vyvýšené záhony nebo zakládají permakulturní pěstování zeleniny. Žádné úhledné řádky, ale pěkný zahradnický chaos. Pořádají se kurzy o pěstování zeleniny, prodávají se návody, jak na to. A ve městech si můžete pronajmout plácek v komunitní zahradě, kde pěstování zeleniny sdílíte s ostatními nadšenci. Je to prostě trend.

Těžko říct, co by na to říkali staří hospodáři, pro které bylo pěstování zeleniny nutnost – mrkev, cibule, česnek, zelí a brambory představovaly pořádný kus živobytí. A je třeba si nepokrytecky přiznat, že když se nám neurodí, tak prostě sáhneme do kapsy a možná s mírným úšklebkem zaplatíme za zeleninu v supermarketu nebo u místního zemědělce.

Jak velkou plochu záhonu potřebujete

Přesto se snažíme o zeleninovou samostatnost. Třeba jen částečnou a třeba jen ze sportu, jestli na to máme. Když se vrátím zpátky na svou zeleninovou zahradu, přežili bychom. S trochou skromnosti. Česnek už sice dochází a do nové sklizně je ještě daleko, cibule ale vydrží, pokud muž nebude vařit příliš kančího guláše. Mrkev možná budeme rozdávat kolemjdoucím, trochu jsme to s ní přestřelili. Vím ale jedno, že těch sto dvacet metrů čtverečních nám bohatě stačí.

Říká se, že k zajištění zeleniny pro jednu osobu je potřeba asi padesát metrů čtverečních. Čtyřčlenná rodina tedy potřebuje dvě stě metrů čtverečních. To je docela hodně. Záleží ale i na dalších proměnných – na počasí, na živinách, typu půdy. A taky na tom, kolik salátu vám sežerou slimáci a kolik cibule kvůli příliš vydatným srážkám shnije. Člověk najednou začne ty zemědělce stěžující si jeden rok na sucho a druhý na bohaté srážky chápat…

Anketa

Pěstíte?

Když zrovna nemáte ambice na zajištění zeleninové samostatnosti, ale zeleninu si budete pěstovat pro radost z pocitu, že kamarády poctíte vlastním salátem (alespoň přes léto), vystačíte si s mnohem menším kouskem půdy. Nebo s rozměrným truhlíkem na balkoně.

Plodiny, které se vyplatí pěstovat

Když si plac na pěstování zeleniny připravíte, budete určitě zvažovat, co zasít a co ne. V první řadě určitě zeleninu, kterou milujete, a tedy i s nadšením sníte. Populární dýně hokkaidó snadno rostou na kompostu celkem bez údržby, stačí jim slunce a občasná zálivka. Rukola, která se prodává v supermarketech v plastových mističkách, bují téměř jako plevel nejen na záhonu, ale i v truhlíku na balkoně. Česnek píchnete na podzim do zeminy, nestaráte se o něj krom občasného nakypření půdy, nepotřebuje ani zálivku, a někdy v červenci nebo v srpnu ho sklidíte. A český česnek je zrovna plodinou, která není v obchodech levná.

Potom máte spoustu levné zeleniny, kterou seženete ve vysoké kvalitě a za nízkou cenu u zemědělců: třeba salát, mrkev, petržel, celer a cibuli. Nad tím, jestli se vám taková zelenina vyplatí pěstovat, můžete uvažovat. Každý si na podobnou otázku musí odpovědět sám. Vedle toho ale můžete kouty zahrad osadit docela bezúdržbovými bylinkami, jako je třeba tymián nebo dobromysl. Stejně dobře vám poroste keříčkové ovoce – rybíz, maliny, angrešt nebo josta.

Vy ještě nesbíráte éčka? Začněte teď!

Anketa

Je ze zahrádky lepší než z obchodu?

Kolik stojí pěstování zeleniny

To máte substrát na předpěstování, hnůj na přihnojení, semínka, osivo a sazenice, sem tam opravu zahradnického náčiní nebo pořízení nového. Pěstování zeleniny se neobejde bez investice, která je nejistá, protože výslednou úrodu neovlivníte. Jeden rok bude příliš deště a zelenina v půdě shnije, další rok bude příliš velké sucho a zem vypije hektolitry vody. Podobně jako loni. Zahradník musí být připravený na každou situaci a pochytat dešťovou vodu, kde to jde. Sucho je nakonec lepší než neutuchající vlhko.

A do toho práce. Hodně práce. Zasít, zalít, vyplít. Pořád dokola. Někdo si dal tu námahu a spočítal, že na oněch magických dvě stě metrů čtverečních plochy, která uživí čtyřčlennou rodinu, je od března do července, kdy je největší zahradnická sezóna, potřeba asi dvě stě pracovních hodin. Je to moc, nebo málo? Kdybyste sami sebe zaměstnali jako brigádníka se sazbou 80 korun na hodinu, dostanete plat 16 000 korun. Pravda je, že za tolik peněz byste pořídili opravdu hodně zeleniny.

Bolavá záda, čistá hlava

Všechno se ale penězi vyčíslit nedá. A pěstování zeleniny pro vlastní potřebu jakbysmet. Věřím, že tahle bohulibá činnost posiluje tělo i ducha. Kdo ryje záhony, ví, jak báječně posiluje svaly, o kterých neměl ani tušení. Zahrada má i spirituální a tvořivý význam. Vnáší do našeho života radost, rozpouští naše chmury, pročišťuje hlavu. Radují se z ní žížaly, brouci, včely a další roztodivný hmyz.

A pak ten pocit, když vytáhnete velkou a šťavnatou mrkev, plod vaší práce, ve které není cítit ani náznak umělého hnojiva. To je k nezaplacení.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+76
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 3. 2016 8:35, Zahrádkář

Ta otázka "Vyplatí se pěstovat zeleninu ?" je naprosto nesmyslná. V žádném případě nejde o nějakou ekonomiku ale o chuť !!! I obyčejné rajče vypěstované na balkóně 100x lepší, něž eurorajče z velkoskleníku .

Reagovat

 

+53
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

12. 4. 2016 | 19:54 | zelinář

Starost o žloutek je mi celkem ukradená, vejce mám rád ale využívám především bílek. Máme 25 slepic a mezi vajíčkama z kaufu a z našeho chovu nevidím kromě barvy podstatnějšího rozdílu. Z hlediska výživové hodnoty (sice hodně...více

29. 3. 2016 | 18:54 | josef

jo, vim, staci pridat trochu cerstve travy a vzduchu :D více

29. 3. 2016 | 17:29

No, to je zrovna taková věc, která se dá velice snadno ovlivnit. Chcete oranžový žloutek? Stačí jen maličko jinak namíchat krmnou směs. více

29. 3. 2016 | 17:16 | josef

Zrovna priklad se slepicemi je moc hezky - uz jste nekdy videl zloutek vajicka od slepice chovane na venkove na zahrade? Je o dost zlutejsi, nez to kupovane. Cim to asi bude? více

24. 3. 2016 | 17:56 | zelinář

Jednoduše řečeno, vezměte objem Vámi spotřebované zeleniny a její cenu na trhu, a spočítejte si o kolik by vás vyšlo levněji (dráž) si ji vypěstovat pokud by jste neměli jinou možnost výdělku než své zaměstnání. Ještě jednodušeji...více

Čtenáři také navštívili

14. 8. 2015 |  | 6 komentářů

Farmářský slon u vás v obýváku

Trh s farmářskými potravinami roste moc rychle na to, aby ho zvládli zásobovat jen drobní zemědělci. Kontrol je málo a podvody se dají snadno skrýt. Co s tím?

8. 4. 2015 |  | 22 komentářů

Fotovoltaika na střechu? Ekonomicky žádné terno

Touha po nezávislosti se projevuje v různých oblastech lidského života. Jednou z nich je energetická soběstačnost. Stačí si přece třeba instalovat fotovoltaické panely nebo solární kolektory na střechu...

19. 1. 2013 |  | 15 komentářů

Náhražky, barviva, aromata a strávnická gramotnost. Rozhovor s Rudolfem Náprstkem

V pokračování rozhovoru s předsedou občanského sdružení Zdravá potravina se podíváme na zoubek spotřebitelským mýtům, potravinám bez cukru, margarínům zdravějších másla a přísadám z kopyt a lidských nehtů....

12. 7. 2012 |  | 116 komentářů

Pošta razí tvrdý byznys: dělá z kozlů zahradníky

Česká pošta nutí zaměstnance prodávat finanční produkty. Úspěšnost prodeje ovlivňuje jejich plat. Těm, co neprodají dost, prý dokonce nadřízení vyhrožují vyhazovem. Jenže někteří pošťáci produktům, které...

31. 5. 2012 |  | 25 komentářů

Bez dovozu umřeme hlady! Co si o tom myslíte?

Potrpíte si na propečené vepřové řízečky? Dopřejte si, brzo si připlatíte. Od příštího roku vepřové podraží kvůli nové evropské směrnici. Na vině je ale prý hlavně naše rostoucí zemědělská nesoběstačnost....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

EU, euroskeptik, Nigel Farage, brexit, Václav Klaus, rezervy penzijních fondů, poplatek za správu fondů, andreas treichl, kuriozity, katalog, vytáčené připojení, Richard Murphy, nadační fond inka, iveta kulhánková, nízká, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění, povinné ručení kalkulačka, rychlá půjčka

5M56067, 9T29525, 9T29526, 6C14168, 3SE3054

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK