Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Pěstování zeleniny pro mě nikdy nemělo ekonomický rozměr. Spíš ozdravný. Přesto, když foukám do horké zeleninové polévky, neubráním se blaženému pocitu, že je kromě oleje, soli a pepře uvařená z vlastních zdrojů. Začala jsem s ředkvičkami a salátem na jednom malém záhonu, to už je pár let zpátky. Dnes osévám a osazuji asi sto dvacet čtverečních metrů plochy. I přes sucho se loňská úroda vydařila, a – světe div se – dokonce se nám zeleninu podařilo postaru uskladnit tak, že z písku taháme pořád svěží mrkev.

Trend

Proč se namáhat na záhonech? Takový byl trend devadesátých let, když mnoho vesničanů vyměnilo zeleninovou zahradu za okrasnou, záhony zrušili a zeleninu vozili autem ze supermarketu. Aby je postupně zase zakládali. Zeleninu pěstují i lidé ve městech – na balkony si můžete pořídit různé vychytávky, velké květníky na ředkvičky nebo mrkev, závěsné květináče a držáky, o kterých přemýšlíte, jestli jsou praktickým, nebo spíš designovým kouskem.

Retro

Tomu textu už je nějaký pátek. Ale je to trvalka, pořád svěží, jako byste ho právě vyndali z mrazáku:

Média prorokují renesanci zahradničení, protože: drahota. Vysoké DPH, zregulovaná vejce a čínský česnek, na kterém víc zaplatíte za dopravu než za živiny, slibovaly vyhnat lidi zpátky do zahrad. A vida, oni v nich už vážně jsou. Dokonce i ti, kterým žádná zahrada nepatří.

• Zahradníkův rok

Mladí lidé, kteří se rozhodli město vyměnit za venkov a kupují staré chalupy, u nich zase stavějí vyvýšené záhony nebo zakládají permakulturní pěstování zeleniny. Žádné úhledné řádky, ale pěkný zahradnický chaos. Pořádají se kurzy o pěstování zeleniny, prodávají se návody, jak na to. A ve městech si můžete pronajmout plácek v komunitní zahradě, kde pěstování zeleniny sdílíte s ostatními nadšenci. Je to prostě trend.

Těžko říct, co by na to říkali staří hospodáři, pro které bylo pěstování zeleniny nutnost – mrkev, cibule, česnek, zelí a brambory představovaly pořádný kus živobytí. A je třeba si nepokrytecky přiznat, že když se nám neurodí, tak prostě sáhneme do kapsy a možná s mírným úšklebkem zaplatíme za zeleninu v supermarketu nebo u místního zemědělce.

Jak velkou plochu záhonu potřebujete

Přesto se snažíme o zeleninovou samostatnost. Třeba jen částečnou a třeba jen ze sportu, jestli na to máme. Když se vrátím zpátky na svou zeleninovou zahradu, přežili bychom. S trochou skromnosti. Česnek už sice dochází a do nové sklizně je ještě daleko, cibule ale vydrží, pokud muž nebude vařit příliš kančího guláše. Mrkev možná budeme rozdávat kolemjdoucím, trochu jsme to s ní přestřelili. Vím ale jedno, že těch sto dvacet metrů čtverečních nám bohatě stačí.

Říká se, že k zajištění zeleniny pro jednu osobu je potřeba asi padesát metrů čtverečních. Čtyřčlenná rodina tedy potřebuje dvě stě metrů čtverečních. To je docela hodně. Záleží ale i na dalších proměnných – na počasí, na živinách, typu půdy. A taky na tom, kolik salátu vám sežerou slimáci a kolik cibule kvůli příliš vydatným srážkám shnije. Člověk najednou začne ty zemědělce stěžující si jeden rok na sucho a druhý na bohaté srážky chápat…

Anketa

Pěstíte?

NeV malémNěco si vypěstujemePrakticky jsme samozásobitelé

Když zrovna nemáte ambice na zajištění zeleninové samostatnosti, ale zeleninu si budete pěstovat pro radost z pocitu, že kamarády poctíte vlastním salátem (alespoň přes léto), vystačíte si s mnohem menším kouskem půdy. Nebo s rozměrným truhlíkem na balkoně.

Plodiny, které se vyplatí pěstovat

Když si plac na pěstování zeleniny připravíte, budete určitě zvažovat, co zasít a co ne. V první řadě určitě zeleninu, kterou milujete, a tedy i s nadšením sníte. Populární dýně hokkaidó snadno rostou na kompostu celkem bez údržby, stačí jim slunce a občasná zálivka. Rukola, která se prodává v supermarketech v plastových mističkách, bují téměř jako plevel nejen na záhonu, ale i v truhlíku na balkoně. Česnek píchnete na podzim do zeminy, nestaráte se o něj krom občasného nakypření půdy, nepotřebuje ani zálivku, a někdy v červenci nebo v srpnu ho sklidíte. A český česnek je zrovna plodinou, která není v obchodech levná.

Potom máte spoustu levné zeleniny, kterou seženete ve vysoké kvalitě a za nízkou cenu u zemědělců: třeba salát, mrkev, petržel, celer a cibuli. Nad tím, jestli se vám taková zelenina vyplatí pěstovat, můžete uvažovat. Každý si na podobnou otázku musí odpovědět sám. Vedle toho ale můžete kouty zahrad osadit docela bezúdržbovými bylinkami, jako je třeba tymián nebo dobromysl. Stejně dobře vám poroste keříčkové ovoce – rybíz, maliny, angrešt nebo josta.

Anketa

Je ze zahrádky lepší než z obchodu?

VždyckyVětšinouJe to nerozhodněMálokdyNikdyNevím, ze zahrádky neznámNevím, z obchodu neznámNevím, neumím to posoudit

Kolik stojí pěstování zeleniny

To máte substrát na předpěstování, hnůj na přihnojení, semínka, osivo a sazenice, sem tam opravu zahradnického náčiní nebo pořízení nového. Pěstování zeleniny se neobejde bez investice, která je nejistá, protože výslednou úrodu neovlivníte. Jeden rok bude příliš deště a zelenina v půdě shnije, další rok bude příliš velké sucho a zem vypije hektolitry vody. Podobně jako loni. Zahradník musí být připravený na každou situaci a pochytat dešťovou vodu, kde to jde. Sucho je nakonec lepší než neutuchající vlhko.

A do toho práce. Hodně práce. Zasít, zalít, vyplít. Pořád dokola. Někdo si dal tu námahu a spočítal, že na oněch magických dvě stě metrů čtverečních plochy, která uživí čtyřčlennou rodinu, je od března do července, kdy je největší zahradnická sezóna, potřeba asi dvě stě pracovních hodin. Je to moc, nebo málo? Kdybyste sami sebe zaměstnali jako brigádníka se sazbou 80 korun na hodinu, dostanete plat 16 000 korun. Pravda je, že za tolik peněz byste pořídili opravdu hodně zeleniny.

Bolavá záda, čistá hlava

Všechno se ale penězi vyčíslit nedá. A pěstování zeleniny pro vlastní potřebu jakbysmet. Věřím, že tahle bohulibá činnost posiluje tělo i ducha. Kdo ryje záhony, ví, jak báječně posiluje svaly, o kterých neměl ani tušení. Zahrada má i spirituální a tvořivý význam. Vnáší do našeho života radost, rozpouští naše chmury, pročišťuje hlavu. Radují se z ní žížaly, brouci, včely a další roztodivný hmyz.

A pak ten pocit, když vytáhnete velkou a šťavnatou mrkev, plod vaší práce, ve které není cítit ani náznak umělého hnojiva. To je k nezaplacení.

Jednoduché dokládání škod

Dokládejte škody na majetku třeba jen pomocí mobilu. S aplikací Moje škody můžete průběh řešení také sledovat.

Chci pojistit svůj majetek

Sdílejte článek, než ho smažem