Co nesmí být ve férové reklamě

Španělská herečka Penelope Cruz nemá vůbec dlouhé řasy. Kdo se díval na červencovou televizní reklamu francouzské kosmetické firmy L´Oreal a uvěřil, že oči španělské divy po nanesení nové řasenky Paris Telescopic Mascara jsou jako oči mrkací panenky, naletěl. Firma při natáčení zjistila, že Cruz má řasy krátké a pro reklamu nepoužitelné, a ani zázračná řasenka tady nic nezmůže. A tak jí na oči nalepili řasy umělé.

Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace tvrdí, že šlo o klamavou reklamu. S jeho názorem souhlasí i další čeští reklamní experti. "Podobných "faux pas" se v reklamě objevují desítky. Tak jako na stovky jiných "úletů", se i na tento rychle zapomene. Podstatné pro L'Oreal je, že si ženy jeho jméno zapamatují," dodává Brabec.

"Klamavá reklama spočívá v šíření údajů (tiskem, fotografií, rozhlasem, televizí) o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které mohou vyvolat klamnou představu a firmu zvýhodnit v hospodářské soutěži. Újma ani prospěch se nemusí ve skutečnosti dostavit. Stačí, že mohou na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů nastat," vysvětluje právník Sdružení obrany spotřebitelů Martin Reisinger.

"Zlevňujeme!" hlásá billboard u eskalátorů v jedné ze stanic pražského metra a zároveň uvádí pod přeškrtnutou starou cenou velkým červeným písmem cenu novou: 399,- Kč^*. Malá hvězdička dává tušit, že někde je háček. Aby měl člověk doopravdy jasno, musel by se zastavit a přečíst si nenápadný dodatek v drobném písmu: "… cena je uvedena bez DPH." To se ovšem na jedoucích schodech dá těžko provést, a tak zůstává v paměti jen nízká a nepravdivá cena!

"Skutečná cena nabízeného produktu činí 474,81 Kč, což je proti uvedeným 399 korunám dost podstatný rozdíl. Nic proti "Baťovským" cenám, stokorunová hranice je důležitým psychologickým faktorem jak v marketingu, tak i v kalkulaci cen a bezpochyby i v konkurenčním boji. Ale uvedená cena musí být pravdivá! To ostatně reguluje Zákon na ochranu spotřebitele v České republice i směrnice EU o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, " říká Reisinger.

Česko nyní tuto směrnici převádí do svého zákona na ochranu spotřebitele. Aktualizovaný zákon má začít platit od začátku příštího roku. Podle dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu, který novelu zákona připravuje, bude za klamání spotřebitele považováno následující chování:

• Cena uvedená na výrobku nebo službě není konečná. To je typické například pro zájezdy či letenky, kde v ceně nejsou zahrnuty poplatky.
• Obchodník nabízí výrobek "zdarma", s podmínkou, že si zákazník musí něco koupit.
• Pyramidové hry, letadla - firmy, které slibují výdělek především při získání dalších účastníků do programu, a ne prodejem výrobků či služeb.
• Nabízení výrobků prostřednictvím soutěže o ceny, které pak nejsou uděleny.
• Poštou přijde dopis, že jste vyhráli určitou sumu, pokud zavoláte na telefonní číslo. Minuta hovoru bývá velmi předražena.
• Obchodník neoprávněně užívá pečeť jakosti.
• Prodejce přidá k reklamnímu letáku výzvu, aby zákazník zaplatil, s cílem vyvolat dojem, že si už člověk něco objednal.

Zákon o ochraně spotřebitele v § 12 uvádí výčet zvláštních způsobů klamání spotřebitele údajem o ceně. Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Příkladem může být nepřehledné umísťování cenovek tak, že není jasné, která cenovka patří ke kterému výrobku, stejně jako uvádění maloobchodních cen bez DPH či cen výrobků bez uvedení ceny obalu.

Možností, jak firmu za klamavou reklamu potrestat, moc není. Pokud jste viděli reklamu, o které si myslíte, že je špatná a chtěli byste, aby se změnila nebo byla stažena, nebo jste se zúčastnili propagační akce, která byla podle vás vedena nepoctivě, stěžujte si Radě pro reklamu. Ta může požadovat zastavení klamavé či urážlivé reklamy. Totéž můžete udělat, pokud jste dostali reklamní materiály od společnosti, které jste jasně sdělili, že vás už nemá kontaktovat či naopak nedostali zboží, které jste si objednali na základě reklamy v novinách či teleshoppingu. Další možností je upozornit na neférovou reklamní kampaň Sdružení obrany spotřebitele či Českou obchodní inspekci.

Co si myslíte o klamavé reklamě?