Už před pěti lety zažíval severočeský Chomutov vlnu nakupování bytů, v nichž končili nepohodlní lidé hlavně z Prahy. Obchodníci s realitami tu tenkrát kupovali podíly v družstevních bytech. Ty pak převáděli na lidi, které sem po vzájemné dohodě posílali majitelé domů z měst, kde jsou ceny bytů a tržních nájmů nesrovnatelně vyšší. Kromě bytu dávali lidem, kteří bydleli za nízké regulované nájemné nebo nájem neplatili, na cestu i nějaké peníze. Za to nemuseli řešit složité spory o výpověď nájemní smlouvy a měli volný byt, který se dal obratem zpeněžit nebo výhodně pronajmout. Vedení bytových družstev tenkrát řešila otázku, jak najít páku na lidi, kteří v bytech, které dostali, neplatili za služby. Celostátní deníky tenkrát otevřeně psaly o tom, že na severu Čech vznikají nová ghetta pro neplatiče.
Stěhování nepohodlných lidí s problematickou platební morálkou do míst s levnými byty pokračuje. Princip je jen trochu jiný. Najatí obchodníci kupují byty do soukromého vlastnictví. Lidé, kteří je v některých případech dostanou zadarmo jako odstupné za výpověď nájemní smlouvy, ale jen málokdy platí za služby a navíc jsou to v drtivé většině případů nepřizpůsobiví lidé, kteří obtěžují okolí. Novému vedení chomutovského magistrátu došla trpělivost a tak se pustilo se spekulanty do boje.
Pokud si teď chce někdo v Chomutově koupit obecní byt, musí se zúčastnit dražby. Navíc musí počítat s tím, že pokud ho bude chtít v příštích pěti letech prodat, bude ho muset nejdříve nabídnout městu. A to za cenu, za kterou byt od města koupil. Na prodaný byt má totiž město pět let předkupní právo. "Veškeré změny pravidel pro privatizaci bytového fondu jsou zaměřené na co největší omezování spekulativního jednání případných zájemců," vysvětluje náměstkyně chomutovské primátorky Jana Vaňhová.
"Prudce se nám začal zvyšovat počet sociálně slabých obyvatel a přibývá práce pro policii," stěžuje si Vaňhová. Ve městě roste počet neplatičů za energie, ale nikdo z vedení města neví, jak to změnit. "Tak se alespoň snažíme zabránit přílivu takových lidí," dodává Jana Vaňhová.
Podobné problémy se sestěhováváním problémových obyvatel zažívá také severočeský Litvínov. Podstata problému je tu ale jiná. Byty v obrovském sídlišti Janov na jeho okraji koupila soukromá firma, která je pronajímá převážně Romům. O Janově se už otevřeně mluví jako o největší lokalitě se sociálně vyloučenými obyvateli v Ústeckém kraji. Část soukromých bytů tu podle starosty Litvínova Milana Šťovíčka obývají slovenští Romové. "Ti sem přicházejí zejména za vyššími sociálními dávkami," říká ředitel mosteckého Úřadu práce Oldřich Malý.
Podobné problémy jako Chomutov či Janov má i severomoravský Bruntál. "V minulých letech zde došlo ke kumulaci sociálně velmi slabých lidí v bytových objektech vlastněných soukromými subjekty. Způsobuje nám to značné problémy. Ať už jde o lidské vztahy, bezpečí i pověst města," přiznává mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. Bránit se ale město nemá podle něj jak. "V případě bytových domů vlastněných soukromých subjektem samozřejmě nemáme mnoho možností, jak situaci ovlivnit. Snažíme se tedy alespoň komunikovat s majiteli objektů, aby byla dodržována základní pravidla civilizovaného bydlení," dodává Ondrášek.
Právě stěhování lidí, kteří platí nízké nájemné a blokují tak majiteli domu třeba lukrativní byt, do levných lokalit, je už delší dobu výhodným obchodem pro celou řadu realitních kanceláří. "Vím osobně o nejméně třech takových kancelářích, které se nám tu snaží byty získávat," tvrdí Jana Vaňhová z Chomutova. Sami obchodníci se ale brání, že obchod je obchod a že nedělají nic špatného. "Navíc. Jak mám vědět, že někdo chce byt pro neplatiče. Když mě klient požádá o nějaký byt, seženu mu ho, protože mě to živí," vysvětluje třeba Luboš Valvoda z realitní kanceláře Bydlete s námi, která na severu Čech působí.
Praxe, že majitel domu koupí nepohodlnému nájemníkovi nějaký levný byt a ještě mu přidá na cestu peníze, je ale podle majitelů realit často jedinou cestou, jak se neplatičů zbavit. Vystěhovat neplatiče není snadné. Ve většině případů je při vypovězení nájemní smlouvy na dobu neurčitou nutné zajistit nájemníkovi adekvátní bydlení. Cesta darování levného bytu daleko od velkého města se tak nakonec může stát nejsnazším a nejlevnějším řešením, jak si lukrativní byt uvolnit a začít ho pronajímat za podstatně vyšší tržní nájemné.
Dohodli byste se s majitelem domu na odchodu z nájmu výměnou za vlastnictví levného bytu v jiné části republiky?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 9. 2007 16:42, Majitel starého, komunisty vybydleného, domu
Právě jsem zaslechl z rádia, že naše republika byla v nějakém mezinárodním hodnocení demokratičnosti zařazena na neuvěřitelně výborné 17. místo těsně za Spojenými státy! Z toho je vidět, z jakých zkreslených údajů ti hodnotitelé vycházejí. Porušování lidských práv (zejména v bytové oblasti) je zatím našimi orgány úspěšně tajeno. Jednou se však provalí do světa tahle místní antidemokratická džungle, oficiálně povolující kšeftování s cizím majetkem a neuvěřitelně diskriminující menšinu majitelů domů, a to zdaleka nejen regulací nájmů. Nemyslím si, že si to naše halasně oslavované 17. místo udržíme.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 9. 2007 13:27, Jaroslav
Tyhle podivné čachry, vynucené stále platným neobolševickým Občanským zákoníkem, jsou jen jedním z politváníhodných důsledků protiústavní a protivlastnické politiky našeho státu v bytové oblasti. Bohužel to bude zřejmě ještě dlouho trvat, než se dostaneme na úroveň vyspělých demokracií, možná až po definitivním odsouzení naší republiky ve Štrasburku. To ovšem bude s mezinárodní ostudou.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.