U rozhodčího řízení můžete být i vy...

Rozhodcem může být podle zákona o rozhodčím řízení každý český občan, který je zletilý a plně způsobilý k právním úkonům. Rozhodcem ovšem nemůže být aktivní soudce. Zákon tedy neklade žádné požadavky na vzdělání a odbornou způsobilost rozhodce, strany si tak mohou vybrat za rozhodce v tomto směru kohokoli.

Rozhodce musí funkci přijmout písemně a je ze zákona povinen oznámit stranám všechny skutečnosti, které by v budoucnu mohly zpochybnit jeho nepodjatost. Jestliže takové skutečnosti vyjdou najevo dodatečně, je rozhodce povinen se své funkce vzdát.

Zahájení rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou, a to dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v rozhodčí smlouvě. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu (např. není možné stejný spor zároveň projednávat soudní cestou, staví se běh promlčecí doby apod.). Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém stranami. Řízení je vždy neveřejné. Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

Rozhodci v prvé řadě ověřují, zda je dána jejich pravomoc daný spor rozhodnout, tedy zejména zda si strany vskutku platně ujednaly rozhodčí smlouvu a zda se vztahuje na předmětný spor. Je tu třeba upozornit na pravidlo zakotvené v ust. § 15 odst. 2 ZRŘ, podle něhož může strana vznést námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. K námitce neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy učiněné později než při prvním úkonu ve věci by se nepřihlíželo. Výjimkou je tu případ, kdy je rozhodčí smlouva neplatná z toho důvodu, že v dané věci nelze rozhodčí smlouvu uzavřít (srov. oddíl "Jaké spory mohou být předmětem rozhodčího řízení?").

V praxi se z toho dovozuje, že rozhodčí řízení může proběhnout i tehdy, když rozhodčí smlouva mezi stranami výslovně uzavřena nebyla, ovšem jedna strana přesto podá rozhodčí žalobu, rozhodce ji zašle druhé straně k vyjádření a druhá strana podá tzv. žalobní odpověď, tj. uvede své stanovisko vůči nároku uplatněném žalobcem, aniž by ovšem uplatnila námitku neexistence rozhodčí smlouvy. Žalovaný tím, že se aktivně svou žalobní odpovědí zapojil do projednávání právního sporu před rozhodcem, aniž by namítl neexistenci rozhodčí smlouvy, svým jednáním vyjádřil souhlas s rozhodnutím sporu v rozhodčím řízení.

Totéž ovšem platí i jaksi v opačném gardu: sám fakt, že účastníci platně uzavřeli rozhodčí smlouvu, ještě neznamená, že bude daný spor namísto soudního řízení rozhodnut v rozhodčím řízení. Soud totiž k existenci rozhodčí smlouvy přihlédne jen tehdy, pokud druhá strana vznese včas (tj. při prvním úkonu ve věci samé - v tzv. žalobní odpovědi) námitku existence platné rozhodčí smlouvy. Je-li námitka existence rozhodčí smlouvy uplatněna řádně a včas, soud zahájené řízení zastaví a je na žalobci, aby se s nárokem obrátil na příslušný rozhodčí orgán.

Hlavní zásady rozhodčího řízení stanovené zákonem

Co se týče procedurálního postupu rozhodců, stěžejní roli hraje dohoda stran o vedení procesu, která má přednost před veškerými ustanoveními zákona i před usneseními senátu či jediného rozhodce. Neobsahuje-li dohoda stran (včetně jednacích řádů rozhodčích soudů či arbitrážních center, na něž popř. odkazuje) řešení určité situace, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Rozhodci však nemohou postupovat zcela libovolně, nýbrž musejí vždy dodržet přinejmenším tyto základní principy:

• v řízení musejí být poskytnuty stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám,
• řízení mají vést bez zbytečných formalit, a
• musí být zjištěn skutkový stav potřebný pro rozhodnutí sporu, a
• musí být provedeno ústní jednání (není-li výslovná dohoda stran jiná).

Je zodpovědností každé ze stran, aby aktivně hájila podle dohodnutých procedurálních norem svá práva. Na rozdíl od soudního řízení rozhodce není povinen strany poučovat o jejich procesních právech a povinnostech. Neúčast strany v části řízení nebo její nečinnost při určitém procesním úkonu nemají na průběh řízení zásadně vliv. Jestliže však k této neúčasti či nečinnosti došlo z důvodu, jež strana nezavinila, jsou rozhodci povinni na její návrh učinit přiměřená opatření, aby strana mohla zameškaný úkon vykonat dodatečně. Tuto povinnost rozhodci mají až do okamžiku, kdy vyhotoví rozhodčí nález.

Rozhodčí nález

Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu, který musí být vyhotoven písemně a stranám musí být doručen. Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, avšak strany se mohou dohodnout, že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat. Podle jednacích řádů některých rozhodčích center není třeba odůvodňovat rozhodčí nález tehdy, jde - li o tzv. "bagatelní věc", kterou se zpravidla rozumí takový spor, jehož v penězi vyjádřená hodnota nepřesahuje 50.000,- Kč (srov. např. § 12 rozhodčího řádu Sdružení rozhodců, s.r.o.).

Zásadně platí, že vydáním rozhodčího nálezu je rozhodčí řízení ukončeno a doručený rozhodčí nález má účinky pravomocného rozhodnutí a je exekučně vykonatelný. Strany si však mohou v rozhodčí smlouvě ujednat možnost, aby rozhodčí nález byl přezkoumán dalším rozhodčím orgánem. Pokud pro takový případ smlouva neurčuje bližší pravidla, platí, že žádost o přezkum musí být podána druhé straně do 30 dnů od doručení rozhodčího řízení. Další postup při přezkumu rozhodčího nálezu je pokračováním v rozhodčím řízení a řídí se ustanoveními rozhodčího řádu, resp. rozhodčí smlouvy.

Zrušení rozhodčího nálezu soudem

Zákonnost a věcnou správnost rozhodčího nálezu není přípustné přezkoumávat v soudním řízení. Jestliže však byl vydán rozhodčí nález v případě, kdy bylo rozhodčí řízení postiženo závažnou procesní vadou, může se poškozená strana u soudu domáhat zrušení rozhodčího nálezu, a to v těchto případech (viz. § 31 písm. a) až g) ZRŘ):

1. šlo o věc, v níž nelze platně uzavřít rozhodčí smlouvu;
2. rozhodčí smlouva je neplatná z jiného důvodu, byla zrušena nebo se na danou věc nevztahuje;
3. řízení se zúčastnil rozhodce, který nebyl povolán k rozhodování ani rozhodčí smlouvou ani jinak nebo rozhodce nezpůsobilý k rozhodování;
4. rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců;
5. straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat;
6. rozhodcem přiznané plnění nebylo žalováno, nebo je dle českého práva nemožné nebo nedovolené;
7. jsou dány důvody, na jejichž základě lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu bude zamítnut, jestliže strana, která jako důvod zrušení uplatňuje vadu rozhodčí smlouvy či vadu rozhodce, tuto námitku řádně a včas neuplatnila v samotném rozhodčím řízení.

Pakliže soud zruší rozhodčí nález pro vadu rozhodčí smlouvy, rozhodne o uplatněném nároku. Jestliže je rozhodčí nález zrušen z jiného důvodu, zůstává rozhodčí smlouva v platnosti, ale rozhodci zúčastnění na dosavadním řízení jsou z dalšího řízení vyloučeni. Pro další řízení musí být určeni noví rozhodci buď podle rozhodčí smlouvy nebo nové dohody stran, popř. dle pravidel podpůrně stanovených zákonem o rozhodčím řízení.

Vedle případů, kdy jedna ze stran namítá vadu rozhodčí doložky, je nejčastěji uplatňovaným důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu tvrzení, že "straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat". Žalovaný obvykle prohlašuje, že nebyl o řízení vůbec informován a tudíž nemohl náležitě hájit své zájmy. Tento důvod ke zrušení by byl naplněn tehdy, kdyby žaloba kupříkladu nebyla vůbec řádně zaslána protistraně.

Samotné podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu u soudu ovšem nemá vliv na vykonatelnost rozhodčího nálezu (tj. může být nařízena i provedena exekuce k vynucení povinnosti uložené dotyčným rozhodčím nálezem). Soud však může na návrh žalobce odložit vykonatelnost rozhodčího nálezu, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

Je podle vás v pořádku, že se rozhodcem může stát prakticky kdokoli?