Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kampeličky čekají těžké časy. Klienti jim ale věří

| rubrika: Co se děje | 30. 9. 2013 | 18 komentářů
Dvě až tři kampeličky mají problém. Zásadní otázka: Jde jen o ně, nebo je problém hlubší a týká se všech záložen? Odborníci se dohaduji, jestli jsou současné trable způsobené jen chybami jednotlivců, nebo jestli selhává systém.
Kampeličky čekají těžké časy. Klienti jim ale věří

Květen 2013. Vrchní státní zastupitelství v Praze zmrazilo kvůli podezření z trestné činnosti bankovní účet největší kampeličce, Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. Následuje rozsáhlá kontrola České národní banky, která zároveň záložně zakáže přijímat vklady a poskytovat úvěry. Správní řízení regulátor zahajuje také se spořitelním družstvem WPB Capital...

Metropolitní spořitelní družstvo se snaží vyhovět požadavkům svých klientů na výběry úspor – prodává cenné papíry, které má v držení. Peníze ale nemůžou stačit pro všechny. V polovině srpna následuje žádost k státnímu zastupitelství, aby mohla být část zajištěných finančních prostředků vynaložena alespoň k tomuto účelu. Státní zástupkyně Daniela Smetanová odmítá.

Klientům kampeličky samozřejmě připadá vyšetřování příliš dlouhé. Ale nejenom jim, postupně se ozývají i zástupci dalších družstevních záložen: nejistota totiž poškozuje všechny kampeličky. Brzy by se měli dočkat. Podle aktuálních informací národní banka šetření v problematické záložně ukončila a na začátku září jí předala protokol o výsledcích kontroly. Záložna má podle zákona dvacet dnů na to, aby se proti závěrům České národní banky odvolala. I když se zástupci Metropolitního spořitelního družstva nechtěli k výsledkům kontroly přímo vyjadřovat, z jejich reakcí bylo patrné, že s kontrolory centrální banky nesouhlasí. Aktuální tiskové prohlášení, které bylo původně naplánováno na konec minulého týdne, však záložna prozatím odložila.

Kdo je tu největší?

Záložny podle počtu klientů

1. Záložna CREDITAS – 17 275 členů

2. Metropolitní spořitelní družstvo – 14 357 členů

3. WPB Capital – 11 022 členů

4. Moravský Peněžní Ústav – 10511 členů

Záložny podle bilanční sumy (Kč)

1. Metropolitní spořitelní družstvo – 13 783 116 000

2. Záložna CREDITAS – 9 319 944 000

3. Moravský Peněžní Ústav – 8 311 932 000

4. WPB Capital – 4 993 468 000

Data k 31. 7. 2013 

Mračna nad spořitelním družstvem

O tom, že Metropolitní spořitelní družstvo nečeká nic dobrého, vypovídá také nález finanční arbitryně: Ta dala zapravdu klientovi záložny, který si stěžoval, že mu kampelička včas nepřevedla peníze. O případu jako první informoval server Aktuálně.cz. Klient záložny si chtěl v květnu ze spořicího účtu převést částku 1,25 milionu korun do své banky, avšak kampelička mu peníze odeslala až téměř za měsíc, protože peníze zůstaly na meziúčtu, který jí zablokovalo státní zastupitelství. Instituce si ale podle arbitryně musela být vědoma, že „nastanou-li skutečnosti nasvědčující tomu, že peněžní prostředky na jejích účtech u bank jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, orgány činné v trestním řízení mohou přistoupit k zajištění těchto peněžních prostředků“. Finanční arbitryně Monika Nedelková ale navíc upozorňuje také na to, že podle účetní uzávěrky v obchodním rejstříku z konce loňského roku a měsíční rozvahy z konce letošního června měla záložna disponovat aktivy ve výši 10 až 14 miliard korun. V takovém případě by ani zablokování účtu se 2,7 miliardami korun, nemělo znamenat, že kampelička nebude schopná svým členům vyplácet peníze.

Metropolitní spořitelní družstvo bude muset klientovi zaplatit za zpoždění platby úrok z prodlení 6760 korun. A navíc dostalo pokutu ve výši 15 tisíc korun. Podle Kamily Jindrové z Kanceláře finančního arbitra nejde o ojedinělý případ: „Můžeme potvrdit, že na finančního arbitra se obrátilo více klientů Metropolitního spořitelního družstva. K dnešnímu dni finanční arbitr eviduje celkem 32 návrhů na zahájení řízení, z nichž už ve dvou případech nepravomocně rozhodl.“ Vedoucí marketingu Metropolitního spořitelního družstva Michaela Smrčková nám ale sdělila, že se záložna hodlá proti těmto rozhodnutím odvolat: „Finanční arbitr nám uložil pokutu, protože byl navrhovatel se svým nárokem částečně úspěšný, což vyplývá ze zákona a Metropolitní spořitelní družstvo to musí respektovat. Taktéž uznáváme, že klienti jsou opožděnými platbami poškozeni, nicméně s nálezem finančního arbitra a jeho odůvodněním se plně neztotožňuje, a proto využije svého práva podat proti tomuto nálezu námitky.“

Metropolitní spořitelní družstvo k argumentům arbitryně

Metropolitní spořitelní družstvo požádalo po uveřejnění článku redakci o uveřejnění svého komentáře k argumentům finanční arbitryně:

Banka (kampelička) inkasuje od svých klientů peníze. Za to, že jí klienti dávají své finanční prostředky k dispozici, jim platí úrok. Aby banka vydělala na tento úrok a na provozní náklady, které musí vzhledem ke své činnosti platit (mzdy, nájmy, služby, materiál, energie…), musí tyto peníze za úplatu půjčovat. A u úvěrů (ať už jsou spotřební, nebo hypoteční) je dohodnuta doba splatnosti. Například u hypoték jsou tato aktiva „blokovaná“ třeba i na dvacet, pětadvacet let. Banka nemůže třeba po dvou letech hypotéku zrušit a chtít po klientovi peníze zpět jen proto, že je aktuálně potřebuje. Aktiva banky (obvykle jsou právě z 80 procent tvořena úvěrovými pohledávkami) nemůžou být likvidní v kterémkoliv okamžiku. Z hlediska obezřetného hospodaření musí banka držet likvidní rezervu na vklady na viděnou, tedy na vklady, které nejsou vázány výpovědní lhůtou. Tato rezerva bývá v bankách obvykle v rozmezí 10 až 20 procenty vkladů. Metropolitní spořitelní družstvo v době zajištění prostředků mělo tuto rezervu včetně investic do dluhopisů prodejných na burze v nadstandardní výši 30 procent vkladů. Metropolitnímu spořitelnímu družstvu byly zablokovány likvidní vklady u bank z 99,8 %, tj. vlastně všechny, Metropolitní spořitelní družstvo proto po této blokaci už nemělo žádnou likvidní rezervu, ačkoliv její aktiva v tu chvíli stále překračovala deset miliard.

Podívejme se pro srovnání např. na Českou spořitelnu – podle auditovaných výsledků za rok 2012 měla likvidní rezervu ve výši 18 % závazků ke klientům a bankám. Kdyby vrchní státní zástupkyně zablokovala České spořitelně 16,5 % vkladů, jako to udělala u MSD, jednalo by se o 101,4 miliard Kč. Česká spořitelna má ale na hotovosti a v bankách pouze 69,0 miliard Kč vkladů. Česká spořitelna by proto nebyla schopná realizovat platby svým klientům, přestože by měla v té chvíli aktiva ve výši 808,8 miliard Kč.

Pro Metropolitní spořitelní družstvo je podstatné především to, že arbitryně ve svém rozhodnutí odkazuje na šetření České národní banky a Vrchního státního zastupitelství v Praze, ze kterých podle všeho vyplývá, že peněžní prostředky na účtech kampeličky byly využívány k trestné činnosti. V nálezu finanční arbitryně se mimo jiného můžeme dočíst, že Vrchní státní zastupitelství v Praze odhalilo, že záložna poskytovala úvěry ve výši stovek milionů korun na nákup a prodej nemovitostí a developerských projektů takzvaným „ready-made společnostem“ (předzaloženým společnostem bez minulosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, mají název, sídlo, jednatele, identifikační číslo a plně splacený kapitál, avšak nevyvíjejí žádnou činnost a jsou založeny pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi), jejichž jednateli byly osoby bez místa trvalého pobytu, s kriminální minulostí, proti kterým je navíc vedeno exekuční řízení. Z vyšetřování státního zastupitelství rovněž vyplývá, že hodnota nemovitostí, na které bylo k zajištění úvěrů zřízeno zástavní právo, neodpovídá hodnotě poskytnutých úvěrů. Vypůjčené peněžní prostředky byly prý několikrát převáděny a nakonec připsány na účty zahraničních společností. Už jen z těchto informací a z toho, že je finanční arbitryně má za bernou minci, aniž je otestoval soud, je patrné, že záložnu čekají velmi krušné časy.

Moravský peněžní ústav: Už zase přibíráme členy

Kromě Metropolitního spořitelního družstva a záložny WPB Capital, se kterými vede Česká národní banka správní řízení, se delší dobu spekuluje také o problémech Moravského Peněžního Ústavu. „V poslední době byla zveřejněna celá řada nepřesných a zavádějících informací. Moravský Peněžní Ústav absolvoval kontrolu České národní banky minulý rok. Momentálně se zaměřujeme na implementaci bankovních standardů a procesů,“ vysvětluje Jiří Coufal z marketingového oddělení Moravského Peněžního Ústavu. Kampelička od poloviny února 2013 nepřijímala nové členy a ještě před necelými dvěma týdny, kdy jsme sestavovali žebříček nejlépe úročených spořicích účtů, nám na infolince této instituce potvrdily, že se na tomto stavu nic nezmění. Podle Jiřího Coufala ale přece jen došlo ke změně: „Nové členy jsme nepřijímali z důvodu zachování výjimečných podmínek pro stávající klienty. Na základě vysoké poptávky po našich spořicích produktech se ale nakonec vedení Moravského Peněžního Ústavu rozhodlo opět zahájit příjem nových členů a pro klienty připravilo nový spořicí produkt Bonus+.“

Selhání jednotlivců, nebo systémová chyba? Klienti záložnám věří

Zástupci družstevních záložen tvrdí, že za vážnou situací Metropolitního spořitelního družstva je selhání jednotlivců. Vehementně tak odmítají tvrzení, že by byl problém v samotném způsobu fungování kampeliček jako takových. „Na základě informací které má Asociace družstevních záložen k dispozici, je vedené správní řízení vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu založeno na regulátorem zjištěných nedostatcích v podnikání, tedy na postupu v rozporu s příslušnými právními předpisy. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že se nejedná o systémový problém, postihující celý sektor družstevních záložen, ale o jednotlivý konkrétní problém dotčené záložny,“ říká tajemník Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek, který zároveň uznává, že případ na sektor záložen nevrhá dobré světlo.

Někteří odborníci se ale domnívají, že hrozba naopak spočívá v systému, na kterém je existence dnešních kampeliček založena. Ekonom Petr Teplý v červencovém rozhovoru pro Peníze.cz nešetřil kritikou: „Problémy jsou vyústěním dlouhodobě defektního podnikatelského modelu družstevních záložen. Smutné je, že se čeští střadatelé nepoučili z krachů záložen koncem devadesátých let minulého století a že jim opět svěřují své peníze. Když finanční instituce získává peníze výhradně prostřednictvím vysoce úročených vkladů a spořicích účtů a pak je půjčuje rizikovým klientům, je to pro ni vražedná kombinace.“ 

Ze statistik však vyplývá, že členové spořitelních a úvěrních družstev se kolapsu příliš nebojí. Problémy Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital se tak zatím neprojevily na počtu klientů ani na výši spravovaných vkladů. „Od vydání rozhodnutí ČNB došlo k nárůstu celkového počtu členů členských družstevních záložen o zhruba tři procenta, zatímco souhrnná výše spravovaných vkladů poklesla o necelá dvě procenta,“ informoval server Peníze.cz tajemník Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek. Jeho slova potvrzují i zástupci kampeliček. „Pro ilustraci tohoto vývoje lze uvést, že k 31. 5. 2013 měla záložna Creditas 16,4 tisíce členů a objem spravovaných prostředků členů činil 7,6 miliardy korun. K 31. 8. 2013 narostl počet členů na 17,5 tisíce a hodnota svěřených prostředků vzrostla na 8,5 miliardy korun, což za období tří měsíců představuje téměř 12procentní nárůst,“ říká mluvčí záložny Creditas Marcela Polášková. A vedoucí marketingového odboru Moravského peněžního ústavu Jiří Coufal k tomu dodává: „Naši klienti na danou situaci reagují pouze zvýšeným počtem dotazů, nezaznamenali jsme ani odliv členů, ani finančních prostředků.“

Družstevníků přibývá

 

30. 4. 2013

31. 7. 2013

Počet členů družstevních záložen

63 188

65 299

Výše spravovaných vkladů

40 121 248 000

39 426 954 000

Souhrnný objem vkladů evidovaných všemi členskými družstevními záložnami dosahoval na konci července 2013 výše 39,4 miliardy korun, což je v porovnání se stavem ke konci roku 2012 nárůst o 17 procent.

Zdroj: Asociace družstevních záložen

Anketa

Co myslíte, dělá neplechu jedna dvě kampeličky, nebo je to vůbec prohnilá společnost?

Jak dál?

Dokud se situace kolem Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital nějak nevyřeší, budou pod d(robn)ohledem médií a veřejnosti všechny kampeličky. Zvlášť když také Česká národní banka o tomto segmentu finančního trhu už delší dobu mluví jako o rizikovém. Například ve Zprávě ČNB o finanční stabilitě z konce loňského roku se tak můžeme dočíst: „Subsektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům. I přes některé pozitivní známky vývoje v segmentu družstevních záložen se podíl úvěrů v selhání z roku 2010 podstatně zvýšil z 11,5 % na téměř 16 % ke konci roku 2011. Nepříznivý vývoj kulminoval v březnu roku 2012 odebráním licence záložně Unibon. I když některé agregované ukazatele za subsektor družstevních záložen bez této záložny dosahují podstatně příznivějších hodnot, tuto skutečnost nelze hodnotit jako jeho celkovou nižší rizikovost.“

Plánované zpřísnění regulace družstevních záložen prostřednictvím novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech skončilo společně s vládou Petra Nečase u ledu. „Ano, celý proces se musí opakovat, novela zákona nebyla schválena. Předkládat ji formou zákonného opatření nyní ministerstvo neplánuje,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva financí Ondřej Šrámek. Novela měla omezit maximální výši bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun. Pokud by chtěla instituce držet vyšší bilanční sumu, musela by přistoupit k transformaci na banku. Další důležitou změnou v zákoně pak mělo být zdvojnásobení odvodu do Fondu pojištění vkladů. Ten v současné době čtvrtletně činí stejně jako u bank 0,04 procenta z poskytnutých nesplacených úvěrů. Avšak pád Nečasovy vlády podle všeho zpřísnění podmínek pro kampeličky jen oddálil. Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek se totiž nechal slyšet, že po volbách by tuto novelu opět rád předložil vládě a později i Poslanecké sněmovně.

Většina oslovených záložen se ale případných změn neobává. „Připravovaná novelizace zákona je zcela v souladu se strategickým záměrem záložny Creditas. Záložna již v minulosti veřejně informovala o svém záměru transformace na banku. Novelizace zákona proto nebude mít na naše klienty žádný negativní dopad,“ vysvětluje Marcel Polášková. Ekonom Petr Teplý si ale příliš nemyslí, že by některá ze záložen v tuto chvíli transformaci dokázala zdárně absolvovat: „Je pravda, že Fio banka tento přechod zvládla a ukázala možnou cestu dalším záložnám. Na druhou stranu si osobně myslím, že šlo spíš o výjimku a že ji bude těžko nějaká další kampelička následovat. Není to totiž vůbec jednoduchý proces a kampeličkám to neulehčí ani zmiňovaná novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.“ Na to, kdo je blíž pravdě, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. S družstevními záložnami každopádně musíme, už jen kvůli rostoucímu objemu vkladů jejich klientů, i nadále počítat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+18
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 9. 2013 16:38, SpookY

MSD nemá problémy s hospodařením, nýbrž je pod naplánovaným a promyšleným útokem lidí, kteří pod hlavičkou tohoto bordelstátu zneužívají moc a pracují pro zájmy banksterů.

viz. poslední vývoj:
http://www.imsd.cz/files/novinky/MSD_prohlaseni_10_9_2013.pdf

MSD je kvůli zvůli a zneužití pravomocí úřadů odsouzeno k likvidaci.

Reagovat

 

+36
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

30. 9. 2013 20:22, Rada

Teď je jen otázkou, kdy začnou stavební spořitelny vypovídat i smlouvy s úrokem 2% ročně, neboť v dnešní době se už i tento úrok začíná jevit jako nebezpečně vysoký:(

Jsem celkem rád, že už nemám větší objem úspor, mám díky tomu mnohem méně starostí:)

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

23. 2. 2014 | 0:11 | Marek

ČNB již několikrát dala najevo, že se chce družstevních záložen zbavit, avšak bankovní lobby zřejmě nechce do party žádné nové členy, které navíc dokázaly, že jsou schopní fungovat za tvrdších podmínek, než banky.? více

3. 10. 2013 | 11:53 | Kamil

Podívejte se, jak se VSZ nechá zapírat. Podle mě to není v pořádku. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000101002/obsah/283259-penize-na-uctech-metropolitniho-sporitelniho-druzstva/ více

1. 10. 2013 | 15:28 | StepJirka

Zítra pořádám setkání členů MSD před VSZ v Praze. Začínáme přesně v 11:55. Určitě všichni přijďte. Ať vidí, že jsme lidi z masa a kostí. Stejně tak jsem založil FB skupinu členů MSD. Přidejte se a společně tam něco dalšího...více

30. 9. 2013 | 22:39 | Rada

Vaše otázka asi byla jen řečnická, že?:)
Podle mě je spíš otázkou, zda úroky v bankách půjdou ještě níže pokud se podaří zcela znevěrohodnit družstevní záložny. To, že jsou úroky v bankách blízké nule ještě neznamená,...
více

30. 9. 2013 | 21:38 | VlK

kampeličky nebezpečné? Ale kdeže: http://www.finmag.cz/cs/finmag/financni-poradenstvi/kampelicky-zakopany-pes-kapitalove-primerenosti/ Teď je jen otázkou, komu a proč tak vadí... více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Vkladový list, PX 50, Prémiový obchod, mobilní operátoři, transformované fondy, příspěvek zaměstnavatele, odstoupení od smlouvy, tarify, ivan padělek, Renegade North, Michael Vích, KŽP, CBOE, finanční škody, evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, podání přehledu, zmeškání odjezdu, nápady

2L74312, 4AR0926, 4AR0926, 4AR0926, 2SV0034

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK