Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Novinky pro živnostníky a podnikatele: Sociální pojištění v roce 2017

| rubrika: Když se řekne | 23. 11. 2016 | 3 komentáře
Podnikatelé a živnostníci zaplatí v roce 2017 za sociální pojištění víc, minimální zálohy rostou. Máme pro vás přehled důležitých pravidel a novinek.
Novinky pro živnostníky a podnikatele: Sociální pojištění v roce 2017

O změnách ve zdravotním pojištění už od nás víte:

Dnes se podíváme, kolik budete v roce 2017 platit za sociální pojištění.

Měsíční zálohy na sociální pojištění jsou splatné vždy od prvního do dvacátého dne v měsíci a platí se zpětně, například za leden mezi prvním a dvacátým únorem. Za každý den prodlení si okresní správa sociálního zabezpečení účtuje 0,05 procenta z dlužného pojistného. Kdo podniká na hlavní činnost, platí zálohy povinně od začátku podnikání, alespoň v minimální výši. Alespoň minimální zálohy mají povinné i podnikatelé, kteří v předešlém roce skončili v minusu. Výjimku mají jen lidé podnikající na vedlejší činnost – podrobněji k tomu níž.

Výhled do budoucna

Co vás čeká od roku 2018

Větší změny v oblasti sociálního pojištění – zejména ve způsobu platby záloh – by mohl přinést rok 2018. Přehled novinek, které chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí, Peníze.cz přinesly už před časem:

Podnikatelé, chystají se změny v sociálním pojištění

Zálohy na sociální pojištění

Výše záloh na sociální pojištění se určuje podle vašeho zisku z předešlého účetního období – tedy předešlého kalendářního roku. Vyměřovací základ, ze kterého se zálohy počítají, se rovná polovině vašich příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Výdaje uplatňují podnikatelé v daňovém přiznání buď paušály, nebo účetním doložením skutečně vynaložených nákladů. Na sociální pojištění musíte odvést 29,2 procenta ze svého vyměřovacího základu.

Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ, který je odvozený od průměrné mzdy v národním hospodářství, jak ji pro daný rok vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud vám tedy vyjde nižší číslo, počítáte s minimálním vyměřovacím základem.

V roce 2017 se minimální měsíční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění rovná částce 7058 korun, minimální roční vyměřovací základ dvanáctinásobku této sumy: 84 696 korunám. Pokud jste nepodnikali celých dvanáct měsíců, násobíte měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, ve kterých jste podnikali.

Příklad

V roce 2016 si pan Hruška podnikáním vydělal 360 tisíc. Výdaje uplatňuje šedesátiprocentním paušálem. Když od příjmů odečte výdaje, dojde k zisku 144 tisíc korun. Roční vyměřovací základ pana Hrušky se rovná polovině této částky, dělá tedy 72 tisíc korun. V přepočtu na měsíc šest tisíc korun. Měsíční záloha na sociální pojištění pana Hrušky by měla v roce 2017 dosahovat 29,2 procenta z této částky, tedy 1752 korun. Protože je ale vyměřovací základ pana Hrušky nižší než stanovené minimum, bude muset platit minimální zálohu ve výši 2061 korun, odvozenou z minimálního vyměřovacího základu.

Početní příklad

Jak dojdete k minimální záloze

Pro výpočet minimálních záloh na sociální pojištění je důležitých několik cifer, které každoročně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok o dva roky předcházející námi sledovanému období (tedy rok 2015.) Pro rok 2017 dělá průměrná mzda 28 232 korun. V roce 2016 dosahovala 27 006 korun, v roce 2015 dělala 26 611 korun, v roce 2014 pak 25 942 korun.

Minimální záloha je 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy, tedy pro rok 2017 z částky 7058 korun. Snadno už dojdete k tomu, že minimální záloha v roce 2017 dělá 2061 korun.

Minimální záloha na sociální pojištění dělá 29,2 procenta z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, rovná se částce 2061 korun – to je o 89 korun víc než v roce 2016, kdy minimální měsíční záloha dosahuje 1972 korun. Plátci minimálních záloh tedy v roce 2017 na zálohách zaplatí celkem o 1068 korun víc než v roce 2016.

Jestli vás zajímá, jak přesně se minimální zálohy na sociální pojištění určují, mrkněte do boxu vpravo.

Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění se pro rok 2017 zvyšuje na 1 355 136 korun. Pokud vyděláváte hodně a vyjde vám vyměřovací základ vyšší, budou se vám zálohy a pojistné počítat právě z maximálního vyměřovacího základu, víc platit nemůžete.

Vedlejší činnost: Nižší zálohy

Jestli podnikáte pouze v rámci vedlejší činnosti, tedy typicky při zaměstnání, důchodu, rodičovském příspěvku, na mateřské nebo při studiu, vztahuje se na vás minimální vyměřovací základ ve snížené výši, a tedy i nižší minimální záloha.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro výpočet záloh na sociální pojištění při vedlejší činnosti se rovná desetině průměrné mzdy, pro rok 2017 tedy částce 2824 korun. Minimální záloha dělá 29,2 procenta z této sumy, tedy 825 korun (pro rok 2016 se rovnala 789 korunám).

Kdo s podnikáním začíná – a podniká pouze na vedlejší činnost – nemusí první rok zálohy na sociální pojištění platit. Pojistné doplatí až po podání přehledu sociálce, podle svých skutečných zisků. Přehled o příjmech a výdajích je třeba odevzdat okresní správě sociálního zabezpečení vždy nejpozději do jednoho měsíce po termínu, ve kterém jste měli podat daňové přiznání ze předchozí rok:

Jestli váš zisk z podnikání (tedy příjmy po odečtení výdajů) v rámci vedlejší činnosti nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2017 dosahuje 67 756 korun (pro rok 2016 platí rozhodná částka 64 813 korun), nemusíte sociální pojištění za daný rok platit vůbec a v dalším roce opět nemusíte odvádět zálohy – sociální pojištění případně doplatíte zase až po podání přehledu sociálce, podle svých výdělků. Když bude váš zisk vyšší než zmíněná rozhodná částka, budete muset po podání přehledu sociální pojištění za celý rok doplatit.

Pokud podnikáte jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje na dvanáctinu za každý měsíc podnikání. Kdo rozhodnou částku převýší, platí v následujícím roce zálohy, ke kterým se dopočetl v přehledu, ne ale míň než minimální zálohu pro vedlejší činnost, která v roce 2017 dosahuje 825 korun.

Může se vyplatit: Dobrovolné zvýšení záloh

Výše sociálního pojištění má přímou vazbu na výši budoucího důchodu. Platit příliš nízké pojistné tedy může být trochu krátkozraké.

Pojistné si můžete dobrovolně zvýšit, až k hranici maximálního ročního vyměřovacího základu, který se pro rok 2017 rovná 1 355 136 korunám (48násobek průměrné mzdy), v přepočtu na měsíc 112 928 korunám. Takže v roce 2017 můžete na sociální pojištění platit nanejvýš 32 975 korun měsíčně.

Dobrovolně můžou sociální pojištění platit i lidé, kteří nevydělávají nebo vydělávají tak málo, že se na ně povinnost odvádět pojistné nevztahuje:

Kdy začít platit nové zálohy

Kdo podnikal už v roce 2016, začne novou výši měsíčních záloh platnou pro rok 2017 hradit až po podání přehledu o příjmech a výdajích sociálce za rok 2016, obvykle tedy od května 2017. Jestli s podnikáním začnete až v roce 2017, vztahuje se na vás nová sazba záloh od začátku. Jak jsme vysvětlili výš, rozlišovat je třeba jen mezi tím, jestli podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost.

Pro všechny stejně platí, že když zaplacené zálohy neodpovídají ziskům v daném roce, musíte sociální pojištění po podání přehledu doplatit. Nebo vám naopak sociálka vrátí přeplatek.

Důležité údaje k sociálnímu pojištění

Rok 2016

Rok 2017

Průměrná mzda

27 006 Kč

28 232 Kč

Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost

81 024 Kč

84 696 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost

6752 Kč

7058 Kč

Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost

32 412 Kč

33 888 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost

2701 Kč

2824 Kč

Minimální měsíční záloha – hlavní činnost

1972 Kč

2061 Kč

Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost

789 Kč

825 Kč

Maximální roční vyměřovací základ

1 296 288 Kč

1 355 136 Kč

Maximální měsíční vyměřovací základ

108 024 Kč

112 928 Kč

Maximální měsíční záloha/platba

31 543 Kč

32 975 Kč

Rozhodná částka pro vedlejší činnost

64 813 Kč

67 756 Kč



  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+21
Ano
Ne

Diskuze

7. 5. 2017 | 20:06 | cernej

To co tady melete...sama diskriminujete.nebo jenom "cerni" chodi na socku byla ste tam nekdy?asi ne.cerni si vozi zadky v mer...byli lidi jezdi na kole. více

11. 12. 2016 | 19:43 | Lenka

Z čeho mám šetřit na důchod když nemám ani na jidlo více

11. 12. 2016 | 19:40 | Lenka

Bydlim v pronajatém bytě družstva vlastník je ještě jeden majitel který mi pronajal byt z trvalim pbyte.A nemám narok na prispevek na bydleni.Jsem v plném invalidnim duchode.A vůbec se mi to od vlády nelibi.Cikáni maji veškeré...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Depozitář, Kupony, Šek, Western Union, dovolená, hypoteční trh, ztráta dokladu, ceny nemovitostí, Portfolio Alfa, uchazeč, rezedenční projekt, novela zákona, domácí politika, rovnost příležitostí, Spořicí vklady, trhy, prozíravost, úspory energií

4C36380, 5C66778, 1AX5593, 3C41925, 1AX5581

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK