Kdy je lepší koupit auto na benzín a kdy na naftu
Ještě doporučujeme:
Koupě ojetého vozu: za co (a jak dlouho) ručí prodávající
Špatně sepsané kupní smlouvy, vmanévrování do nevýhodných situací při reklamaci. Na druhou stranu stočené tachometry coby paradoxní výhoda. Záruky na ojetá auta mají svá specifika, kterými se od garancí na nové vozy odlišují. Jak a v čem? Co si pohlídat? A nač si dát pozor?
V článku Záruky na auta: liší se o roky a o tisíce korun jsme ukázali, že automobilové značky dnes nabízejí na nové vozy mnohem delší garance než dva roky – povinnou to dobu vyplývající z občanského zákoníku. Podle něj je totiž auto považováno za spotřební věc, na niž se vztahuje minimální záruční lhůta čtyřiadvacet měsíců od okamžiku převzetí.
Delší záruka: reklamuj (ještě) u automobilky
Značky ale nabízejí mnohem delší garance: Kia sedm let, Hyundai a Chevrolet pět, další velká skupina od Dacie přes japonské značky po Renault či Seat tři roky.
A kdo delší dobu garance nedává přímo, prodlouženou záruku přidává za příplatek: třeba rok navíc u Škody Fabia přijde na 1 500 Kč. A Ford u svých modelů natahuje záruky za poplatek až do celkových devíti let stáří aut. Vůbec nejvíc si v tomto směru věří Mercedes: běžnou dvanáctiletou garanci na neprorezavění karoserie rozšiřuje na třicet roků.
K tomu musíme připojit zásadní dodatek – všechny tyto delší tovární záruky jsou v případě prodeje přenositelné na dalšího majitele. Takže přecházejí i na ojeté vozy. Jednoduše řečeno: porouchá-li se vám takové auto z bazaru, můžete ho – pokud bylo řádně servisováno – reklamovat přímo u automobilky.
Čtenáři doporučují
Čerstvé čtení o nakupování auťáků
► Záruky na auta: liší se o roky a o tisíce korun
► Sleva zadarmo? Na „výhodný“ leasing s kalkulačkou
► Koupit
auto v Česku, nebo dovézt? Doma nejlíp!
► Ceny aut stále klesají. Kdy nakoupíme pod sto tisíc?
Vůz z bazaru: reklamuj u něj
I když doba tovární záruky uplynula, neznamená to, že garance při následných prodejích zmizely úplně. Naopak. Prodávající ojetého vozu totiž musí garantovat, že i použité auto má stále dobré vlastnosti. Neručí za vady, které vzniknou opotřebením. Za ty, kterými vůz disponoval v době předání, ale ano.
Podle § 597 občanského zákoníku má konkrétně kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci, jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, i když o ní věděl.
Základní lhůtou jsou podobně jako u nových aut dva roky. Smlouvou ji lze ale u ojetin zkrátit na dvanáct měsíců.
Trojí vady ojetin
Vady, za něž prodávající ručí, jsou trojího rázu:
- Faktické: Vidím je nebo jsem na ně upozorněn hned při koupi.
- Skryté: Objevím je až po nějaké době.
- Právní: Na vůz může být vydáno zástavní právo, prodávající osoba nemusí být oprávněna disponovat s autem za účelem jeho prodeje, vůz může být kradený a podobně.
Záruka na nová auta
- Minimum dva roky.
- Prodejci se musejí do tří dnů vyjádřit, zda reklamaci přijali.
- U (menších) neodstranitelných závad může zákazník požadovat slevu, či jiný vůz.
- Maximální lhůta na vyřízení reklamace (včetně opravy) je 30 dnů. Pokud to prodejce nestihne, má kupující nárok na vrácení peněz a může odstoupit od smlouvy.
Záruka na ojetá auta
- Prodávající odpovídá pouze za vady (i skryté), které vůz má v době předání.
- Garanční doba je dva roky, smlouvou ji lze na rozdíl od nových aut v bazaru zkrátit na rok. Při koupi od fyzické osoby je odpovědnost prodávajícího jenom půlroční.
- Prvních šest měsíců je dokazovací povinnost na straně bazaru.
- Lhůta 30 dnů, během níž je bazar povinen reklamaci vyřešit, běží od sepsání reklamačního protokolu.
Ve všech třech případech mám právo odstoupit od smlouvy. Jenže praxe přináší plno potíží. Za mnohé komplikace si mohou sami kupující: podepisují nevýhodně navržené smlouvy, nechávají se odbýt, porouchaný vůz sami opravují a pak zkoušejí reklamovat už odstraněnou závadu. Vše je špatně, tak si pojďme projít, jak se chyb vyvarovat.
Alfa a omega: dobrá smlouva
Podle občanského zákoníku platí u aut nabízených v bazarech minimálně dvouletá garance. Prvních šest měsíců je na straně prodávajícího zároveň dokazovací povinnost. To znamená, že pokud se chce přít, musí dokázat, že auto v době prodeje vadu nemělo. Po prvním půlroce důkazní břemeno přechází na kupujícího. Že auto nebylo už v době koupě v pořádku, pak tedy musí v případném sporu dokazovat on.
Už jsme zmínili, že i podle občasného zákoníku jde záruční dobu zkrátit ze dvou let na rok. Obě strany se na tom ale musí dohodnout.
Aby to bylo ještě složitější, liší se i záruky, pokud kupujete auto od fyzické osoby. Ta má totiž podle občanského zákoníku odpovědnost jenom půlroční. A pozor! Podobně jako u nových aut neplatí veškeré lhůty při koupi auta do firmy, anebo odkazuje-li smlouva na obchodní zákoník.
Opravovat, neprotokolovat = chybovat
Velkou, ale kupodivu velmi častou chybou je, že majitel začne porouchaný vůz opravovat. Jenže to je z hlediska reklamace vyloženě špatný postup. Reklamace totiž vyžaduje, aby auto zůstalo v původním, tedy porouchaném stavu.
Správný scénář zní: v servisu si nechat auto prohlédnout, vyžádat si technickou zprávu pro bazar, do něj nechat auto dopravit a soustředit se na sepsání reklamačního protokolu s přesným popisem závady a stavu auta.
Od vystavení protokolu běží třicetidenní lhůta, během níž je bazar povinen reklamaci vyřešit. Pokud to nezvládne, může kupující odstoupit od smlouvy. Zní to jednoduše, pro dobré pořízení je ale bezpodmínečně nutné trvat na protokolu. Pokud se člověk nechá odbýt jen potvrzením o převzetí vozu a ústním příslibem opravy, de facto se vzdává svých práv.
Záruka? Vlastně pojistka…
Podobně jako automobilky lákají na delší tovární záruky, i bazary začaly využívat delší garance coby chytrý nástroj marketingu. Třeba ten největší – AAA Auto – poskytuje nad rámec své odpovědnosti za celkový stav vozu ještě dvanáctiměsíční záruku (s omezením na 12 000 najetých kilometrů) na mechanické vady.
Jde vlastně o pojištění, které bazar připravil ve spolupráci se společností Carlife. Produkt pomáhá uhradit opravu některých částí vozu.
Řešení reklamací v tomto případě odpovídá standardním postupům při pojistné události. Stejně jako u havarijního pojištění zde platí, že se stářím a najetými kilometry klesá plnění.
Pojištění ale nekryje škody způsobené nehodou, mrazem, nekvalitním palivem či nedodržením předepsané údržby – a samozřejmě běžným opotřebením, zaklínadlem všech prodejců ojetých aut.
Tachometrové čachry?
Jak zmiňujeme výše, reklamace se vztahují na vady, ale ne na opotřebení. Ta jsou přitom u ojetin naprosto běžná. Zatímco s reklamací rozbité převodovky nejspíš uspějete, u spojky, brzd, pneumatik či součástek s předpokladem omezené životnosti, jako jsou lambda sondy a další, na to spíš rovnou zapomeňte.
V případě poruchy v bazaru určitě nevyreklamujete cenu nového dílu. Paradoxně ale může u reklamací zákazníkům hrát do karet nešvar českého trhu s ojetinami – totiž stočený tachometr. U aut, jejichž počítadla už načala třetí stovku tisícovek najetých kilometrů, reálně končí životnost mnoha součástek. Když je ale tachometr stočený pod sto tisíc, lépe se reklamují vady, které jsou na tak malý kilometrový nájezd přinejmenším podivné.
Přetáčení tachometrů. Málokterý černý byznys má v Česku tak luxusní podmínky pro rozkvět. 42 procent vozů, které brázdí naše silnice, má zmanipulovaný údaj o najetých kilometrech. Ročně jich přibude 330 tisíc. Počet potrestaných? Nula. Kdy spadne klec?
Vada, nebo nehoda?
Podobně jako s rozdílem mezi vadou a opotřebením může prodávající při reklamaci slovíčkařit s vadou a nehodou. Za ni se – jak už jsme zmínili v článku o zárukách u nových aut – považují třeba defekty způsobené odlétajícími kamínky.
Pokud začne kupujícího zlobit klimatizace kvůli díře v chladiči, nebude se mu zrovna lehce dokazovat, že tam byla už při koupi. Téměř jistě se od prodávajícího dozví, že vznikla až během užívání. Naopak koroze lakovaných částí auta se reklamuje docela dobře.
Rada nad zlato: proklepni, pak jezdi!
Stručně řečeno, na rozdíl od nových aut (tovární záruka) nelze u ojetin (odpovědnost prodávajícího za vady) čekat velké zázraky. Nejvíc pomoci může pořádné „proklepnutí“ auta na začátku: tedy nezávislá kontrola v servisu hned po zakoupení auta v bazaru či na inzerát.
Ostatně podle zákona musí zákazník závady reklamovat hned, jak se projeví. Jezdí-li tedy s autem dál – a poškození tím pádem zvyšuje – přechází odpovědnost na něj.
