Téma dopravních nehod a odškodnění nevinných obětí v Česku nedávno rozvířil případ opilého lobbisty (?) Romana Janouška. Veřejnost s napětím sleduje, jak až vedou Janouškovy nitky, a ptá se, zda bude spravedlivě potrestán. Skončí Janoušek za mřížemi, nebo zraněná žena upřednostní tučné odškodné?
Většina nehod mediální pozornosti unikne, pro spoustu lidí ovšem znamenají následky na celý život.„Policisté v loňském roce šetřili 75 137 dopravních nehod, při kterých zahynulo o 46 osob méně (707) než v roce 2010 a zároveň nejméně od roku 1955. V meziročním srovnání se ale zvýšil počet těžce a lehce zraněných. Těžká zranění utrpělo při nehodách 3092 osob (více o 269, tj. 9,5 %). Lehce bylo zraněno 22 519 osob (více o 909, tj. 4,2 %),“ uvádí mluvčí Policie ČR Veronika Hodaňová.
Poškození mají nárok na náhradu škody, mnozí z nich se jí však neumějí účinně domoci. „Velmi často jsou poškození kontaktováni pojišťovnou či subjektem spojeným s pojišťovnou bezprostředně po nehodě. Důvodem rychlého kontaktu je snaha pojišťovny zabránit poškozenému, aby své nároky mohl konzultovat s nestrannou třetí osobou z řad odborníků v daném oboru práva,“ říká Lucie Píšová z občanského sdružení Pomoc poškozeným. A dodává, že pojišťovny mnohdy neinformují poškozené o všech nárocích, které jim náleží, a uplatněné nároky v rozporu se zákonem krátí.
Po autonehodě je nejdůležitější vědět, co dělat. Kurzy první pomoci zatím neděláme, s ostatním vám Peníze.cz poradí:
Pojišťovna je zkrátka podnikatelský subjekt, který chce vydělávat. Své peníze si musíte umět vydobýt sami. „Nejčastější ‚chybou‘ je neznalost toho, na co má poškozený nárok. Pak se stane, že neuplatní vše.Povinnost uplatnit a prokázat své nároky leží ze zákona na poškozeném. Čím těžší je nehoda a její následky, tím více nároků vzniká a tím složitější je jejich správné určení a prokázání. Další častou chybou je poskytování nepřesných nebo neúplných informací pojišťovně. To se pak stává záminkou pro odmítnutí pojistného plnění,“ upozorňuje Lucie Píšová.
Kromě škod způsobených na pomačkaném plechu, by vám měla pojišťovna, u které si viník nehody platí povinné ručení, zaplatit také škody na zdraví a životě.
Hodnota lidského života je nevyčíslitelná, řekne si nejspíš většina z vás. Jenže ne tak docela. Ne v očích zákona. Lidský život dneska „koupíte“ za pětaosmdesát až dvě stě čtyřicet tisíc. Zákon jednoznačně vymezuje výši odškodného, pokud někoho připravíte o život nebo mu způsobíte zdravotní újmu. Tabulky jsou zkrátka na všechno. Aspoň zatím. Od příštího roku bude všechno jinak. V roce 2014 totiž vstupuje v platnost nový občanský zákoník, který hodně zamíchá karty. „Nový občanský zákoníkjiž žádné tabulky neobsahuje a neomezuje soudce v tom, aby určil spravedlivou náhradu po zohlednění veškerých okolnosti případu. Po přijetí návrhu tedy soudy přestanou vycházet z příliš nízkých částek určených vyhláškou. Navíc budou soudy moci lépe přizpůsobit výši náhrady relevantním okolnostem,“ vysvětluje ministerstvo spravedlnosti. Soudy tak budou podle ministerstva individuálně posuzovat například to, zda o nohu přišel vědec nebo nadaný sportovec. Zkoumat budou také třeba to, zda pozůstalý manžel se svou ženou již patnáct let nežil, nebo s ní měl naopak pevný celoživotní vztah. A podle toho stanoví, na jak vysoké odškodné má nárok.
Pojišťovnám se chystané změny nelíbí. A není divu. Budou si nejspíš muset sáhnout podstatně hlouběji do kapsy. Se směšným odškodněním za zmařený život ve výši dvě stě čtyřiceti tisíc už asi v řadě případů nevystačí. Kritici však upozorňují, že na milionová odškodnění dosáhnou především bohatí, kteří si mohou zaplatit dobré právníky. Ostatním podle nich soud může snadno přiklepnout jen „drobné“. To je ale zatím hudba budoucnosti. Pojďme se podívat, na co máte nárok už dnes.
Ve spolupráci se společností ePojištění.cz vám přímo na Peníze.cz nabízíme
on-line prodej havarijního pojištění i povinného ručení.
Na míru vám i vašemu vozidlu.
Pokud vám při dopravní nehodě zemře blízký člověk, máte kromě úhrady nákladů spojených s pohřbem nárok také na jednorázové odškodnění. Zaplatit vám ho musí pojišťovna viníka nehody z jeho povinného ručení. Výše odškodného se odvíjí od vašeho vztahu k zemřelému.
Manžel, manželka, každé dítě a oba rodiče mají podle občanského zákoníku nárok na dvě stě čtyřicet tisíc. Stejná suma připadne také každé další blízké osobě, která v době smrti žila s obětí dopravní nehody ve společné domácnosti. Sourozenci zemřelého náleží sto sedmdesát pět tisíc. Pokud při nehodě přijdete o počaté, dosud nenarozené dítě, má každý rodič nárok na osmdesát pět tisíc. Od pojišťovny můžete požadovat také náklady na výživu pozůstalých.
Pokud nehodu přežijete, ale nevyváznete z ní bez zranění, můžete od pojišťovny viníka požadovat náhradu za ztrátu výdělku a pokrytí nákladů spojených s léčením. Přihlásit byste se ovšem měli také o bolestné a náhradu ztížení společenského uplatnění.
„a) u bolesti, jakmile je možno zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený,
b) u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví. Nový lékařský posudek lze vydat v případě výrazného zhoršení následků. Tento posudek nahradí dosavadní lékařský posudek.“
Zdroj: Vyhláška 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Myslíte si, že bolest se nedá přepočítávat na peníze? Dá. Zatím na to dokonce existují docela přesné tabulky. Každý typ poranění v nich má přidělen určitý počet bodů. Hodnota jednoho bodu dělá sto dvacet korun. Za bolest se přitom dle zákona považuje každé tělesné a duševní utrpění, které jste následkem úrazu prodělali. Podle zmiňovaných tabulek si snadno spočítáte, že například za tříštivou zlomeninu lebky můžete dostat čtyři tisíce osm set, za těžký otřes mozku sedm tisíc dvě stě, za zlomeninu krční páteře až třicet tisíc a za vymknutí ramene tři tisíce šest set korun. Při posuzování nároku na odškodné se vychází z lékařského posudku, ve kterém lékař vaše zranění bodově ohodnotí.
„Odškodnění ztížení společenského uplatnění se určuje [...] za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen „následky“). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.“
Zdroj: Vyhláška 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
U této kategorie se postupuje úplně stejně jako u bolestného. Zákon přesně vymezuje výčet poranění, za které můžete být odškodněni, a každému přiděluje určitý počet bodů – při výpočtu odškodného se opět násobí částkou sto dvacet korun. Pokud u vás následkem otřesného zážitku z nehody například propukne vážná psychická porucha, máte nárok na šedesát až sto osmdesát tisíc korun. Pokud kvůli nehodě přijdete o vlastní zub, dostanete osmnáct set. Za ztrátu ledviny máte nárok na čtyřicet osm tisíc. Když přijdete o nohu, můžete dostat až dvě stě čtyřicet tisíc – podle rozsahu amputace. Při uplatňování nároku se opět neobejdete bez lékařského posudku.
Ve všech výše uvedených případech byste měli náhradu škody vymáhat přímo od pojišťovny viníka. „Viník sice odpovídá poškozenému za škodu, ale tu by měla plně poškozenému uhradit pojišťovna viníka tak, aby na ni viník nedoplácel. I proto má poškozený takzvaný přímý nárok na plnění po pojišťovně a v případě, že s výší odškodnění není spokojen, může se soudit přímo s pojišťovnou viníka,“ vysvětluje Lucie Píšová ze sdružení Pomoc poškozeným. V některých případech však můžete vymáhat náhradu také po viníkovi. „Jedná se o takzvané přiměřené zadostiučinění za zásah do práva na ochranu osobnosti, jelikož viník svým jednáním zasáhl do ústavně zaručeného práva na rodinný život. Laicky řečeno vám zničil život tím, že jeho vinou vám zemřel blízký člověk. Na toto se povinné ručení nevztahuje a hradí jej výhradně viník,“ pokračuje Lucie Píšová.
Průlomové rozhodnutí v tomto smyslu vydal brněnský soud v roce 2010. Jednalo se o případ chlapce, který zahynul při autonehodě v pouhých dvaceti letech. Viníkem nehody byl tehdy devatenáctiletý Jan Kubica. Podle rozhodnutí soudu musí rodině zaplatit odškodné téměř 1,3 milionu korun. Průlomové na rozsudku bylo, že poprvé přiznal odškodné i prarodičům oběti. Každý z rodičů dostal za smrt syna zmiňovaných dvě stě čtyřicet tisíc. Rodině však odškodné připadalo nízké a podala žalobu na ochranu osobnosti. Soudce rozhodl, že každý rodič dostane navíc od viníka půl milionu a každý ze tří prarodičů zemřelého sto tisíc korun. Soudce údajně přihlédl zejména k tomu, že chlapec byl jedináček, prarodiče k němu měli úzký vztah a rodiče další dítě mít nemohou.
Pokud viník nehody ujede a policii se ho nepodaří vypátrat, o náhradu škody, která se běžně platí z povinného ručení viníka, přijít nemusíte. „Poškozeného odškodní z garančního fondu Česká kancelář pojistitelů, avšak pouze tehdy, pokud při nehodě utrpěl závažnou škodu na zdraví, která zanechá trvalé následky (byť třeba jen jizvy) a škoda na vozidle nebo ušlém výdělku přesáhla 10 000 korun,“ uzavírá Lucie Píšová.
„Pak budete muset zaplatit škodu v plné výši ze svého. Povinné ručení je povinné právě proto, aby byli odškodnění všichni, kterým byla způsobena újma. V Česku ze zákona existuje Česká kancelář pojistitelů (ČKP), jejímiž členy jsou všechny pojišťovny poskytující povinné ručení. ČKP spravuje Garanční fond, ze kterého se hradí škody způsobené řidiči bez povinného ručení. Do fondu přispívá svým podílem každá pojišťovna. ČKP potom ale po nepojištěném řidiči peníze vymáhá. Často se jedná o sumu, kterou takový řidič splácí až do konce života.“
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
