Pojištění bezmocnosti starým lidem příliš nepomůže

Trvalá bezmocnost po úraze či nemoci je tragédie. Navíc každodenní péče druhých je drahá. Proto přišla Pojišťovna České spořitelny s pojištěním pro případ bezmocnosti, které garantuje postiženému vyplácení pravidelné renty. Z ní pak může platit asistenty či vykompenzovat ušlý výdělek rodinnému příslušníkovi, který se o dotyčného stará. Jenže toto pojištění má háček. Je určeno jen pro lidi v produktivním věku. Seniory, kterým bezmocnost kvůli některým chorobám hrozí nejvíce, a tudíž by pro ně mělo pojištění největší smysl, pojišťovna nepojistí.

Pojištění bezmocnosti od Pojišťovny České spořitelny je zatím nastaveno jen jako připojištění k životnímu pojištění Flexi . Nelze jej tedy sjednat samostatně pro případ, že už má klient životní pojistku jinde a novou si kupovat nechce. Je to patrně z obavy, že zájem klientů o samostatné pojištění bezmocnosti nebude příliš velký. Právě kvůli malé poptávce vyřadila toto pojištění z portfolia před časem pojišťovna Allianz .

V principu se jedná o pojištění proti riziku, že se o sebe dotyčný nedokáže v základních každodenních úkonech postarat. Pokud taková skutečnost nastane, může klient od pojišťovny dle smlouvy získávat měsíční rentu od tří do třiceti tisíc korun, nejdříve však po dvou letech od sjednání pojistky (kromě invalidity kvůli úrazu). Pojistné plnění se u této pojistky poskytuje jedině v případě trvalé invalidity (pojištěný se stane trvale, plně a nezvratně neschopným a kvůli tomu nezpůsobilým k výkonu práce nebo jiné výdělečné činnosti) nebo dlouhodobé péče a to ve stupni závislosti II. a výše (pojištěný není schopen samostatně tzn.bez pomoci jiné fyzické osoby dlouhodobě vykonávat aktivity běžného života).

Mezi další hlavní parametry pojistky patří především věk. Klient musí být při podpisu smlouvy ve věku 18 až 62 let. Vlastní pojištění trvá maximálně do 65 let, pokud nenastane pojistná událost, tedy že se dotyčný ocitne ve stavu bezmocnosti. Pokud se do bezmocnosti dostane, bude mu pojišťovna vyplácet rentu až do smrti. „Jestliže klient nepřestane být v průběhu výplaty renty plně invalidní, nebo nezačne být schopen samostatně vykonávat aktivity běžného života, bude mu renta vyplácena až do jeho úmrtí,“ uvádí Petr Procházka, ředitel řízení produktů Pojišťovny České spořitelny.

Horní hranice věku pro trvání pojištění bezmocnosti je podle Dušana Šídla ze společnosti Partners problematická, doporučuje proto jinou variantu připojištění: „Vzhledem k tomu, že bezmocnost je definována dosti přísně a pojištění končí v 65 letech, domnívám se, že výhodnější je pojištění invalidity – kdo bude bezmocný, bude i invalidní.“ To ovšem podle zástupců pojišťovny stačit nemusí a spíše se prý vyplatí mít tato připojištění obě: „Z pojistného plnění na invaliditu pak pojištěný jednorázově může získat třeba milion korun, který využije k úpravě bytu na bezbariérový a pojištění bezmocnosti mu pak zajistí pravidelnou měsíční rentu na zajištění jeho každodenních potřeb a péče,“ vysvětluje Procházka.

Profese, provozovaný sport, ani místo bydliště, nejsou podle Procházky pro sjednání pojištění bezmocnosti důležité. Rozhodující je naopak pohlaví a především zdravotní stav. Pro muže je pojistka výrazně dražší než pro ženy (viz tabulka). Kvůli horšímu zdravotnímu stavu či rodinným dispozicím k chorobám sice klient nebude platit vyšší pojistné, ale pojišťovna s ním nemusí podepsat smlouvu .

Sjednání pojištění je poměrně rychlé u nižších částek požadované renty. Kvůli vyšší rentě bude třeba doložit několik dokumentů. U částky do devíti tisíc korun měsíčně se pojišťovna spokojí jen se zápornými odpověďmi na šest základních zdravotních dotazů. Podrobný zdravotní dotazník bude nutné vyplňovat od renty deset tisíc korun. Při požadované rentě nad 15 tisíc korun už bude třeba k němu doložit i výpis ze zdravotní dokumentace, potvrzení o výši příjmu a finanční dotazník.

Pojistné plnění slibuje pojišťovna posílat zhruba do jednoho měsíce od doložení všech potřebných dokladů k likvidaci události, tedy formuláře k nahlášení pojistné události a potvrzení od Správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidity či bezmocnosti. Zda má klient nárok na rentu, může pojišťovna rozhodnout podle Procházky v některých případech i hned už jen podle těchto dokumentů. U složitějších případů událost předá k posouzení svému posudkovému lékaři. Ten ve svém rozhodnutí vychází ještě ze zprávy posudkového lékaře úřadu práce, výsledku sociálního šetření z obecního úřadu a zdravotní dokumentace.

Pojišťovna ovšem rentu nebude vyplácet u duševních poruch a poruch chování (konkrétně pak dle mezinárodní klasifikace nemocí za diagnózy F00-F99). Pacienti s Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí peníze dostávat budou, jestliže splní všechny ostatní pojistné podmínky (např. min. 2 roky od počátku pojištění, věk, stupeň závislosti II. a vyšší atd.) Nové připojištění bude od ledna možné sjednat u externích distributorů, na pobočkách České spořitelny až od dubna.

Pojištění bezmocnosti od Pojišťovny České spořitelny je momentálně nastaveno spíše tak, aby bylo výhodné více pro pojišťovnu než pro klienty. Bezmocnosti se totiž obávají převážně lidé ve vyšším věku. Těm však pojistka končí nejpozději v 65 letech. Sjednat si pojištění lze navíc jen do 62 let. Kdo by chtěl takto preventivně zabezpečit péči o starší rodiče, musí nalézt jiný způsob, tato pojistka mu nepomůže.

Jaký způsob zajištění starších příbuzných doporučujete vy? Podělte se o názor.