Jak se odhalují pojistné podvody

Když se někdo utopí v moři při exotické zahraniční dovolené, je to pochopitelně tragédie pro všechny pozůstalé. V některých případech ovšem rodina až tak netruchlí, protože ví, že její blízcí přežili a navíc se s nimi rozdělí o „velmi slušné peníze“ z životních pojistek. I takto totiž může vypadat pojistný podvod.

Své by o tom mohli vyprávět například detektivové z České pojišťovny, kteří takový případ vyšetřovali až na pláži v Africe. Po dvou turistech zde zbyly jen šaty. Když byli prohlášeni za mrtvé, ač se jejich těla nenašla, chtěli pozůstalí inkasovat výplatu z vysokých životních pojistek. Pojišťovacím likvidátorům se to ale nezdálo a ve spolupráci se zastupitelskými úřady Česka v zahraničí se pustili do vyšetřování. „Mrtvé“ klienty tehdy opravdu našli na dalekých ostrovech, a to zdravé a s jinou identitou. Patrně nejvíce pojistných podvodů se však podle všech zástupců pojišťoven týká automobilů.

Pojišťovací podvodníci jsou čím dále důmyslnější, a pojišťovny proto zaměstnávají stále více detektivů, tedy specialistů na prověřování pojistných událostí. Třeba u Kooperativy podle Marka Vícha takových vyšetřovatelů interně pracuje už zhruba desítka a využívají i externisty. Detektivové pojišťovenale nezkoumají všechny nahlášené případy, nýbrž jen ty, které jeví určité podezřelé znaky. Sledují hned několik skupin takových indikátorů, a to jak ve vztahu přímo k pojistné smlouvě či pojištěnému, tak i k pojišťovně. Počty sledovaných indikátorů se pohybují ve stovkách. Například pojišťovna Allianz vyhodnocuje přes 200 indikátorů u všech pojistných událostí nově registrovaných a se změněnými údaji, říká mluvčí pojišťovny Pavla Paseková. ČSOB Pojišťovna sleduje minimálně 150 různých kritérií. „Typickým znakem pokusu o pojistný podvod je kupříkladu nestandardní nátlak na rychlé vyplacení pojistného plnění nebo neadekvátní nároky na výši pojistného plnění,“ shoduje se Jan Bárta, marketingový ředitel Slavia pojišťovny, s mluvčí pojišťovny Generali Kateřinou Bílou.

Mezi všeobecné indikátory pojistného podvodu podle Luciana Besterciho z pojišťovny Axa patří fakt, že někdo uzavře či změní pojistnou smlouvu velice krátce před pojistnou událostí. Podezřelé bývá i nahlášení většího počtu pojistných událostí, nápadně vysoké nadhodnocení škody nebo nahlášení škody s velkým časovým odstupem. Velice nedůvěryhodně často působí situace, kdy škoda z pojistného hlášení nekoresponduje s nahlášeným průběhem pojistné události, nebo pokud se pojistná událost stane krátce po navýšení pojistné sumy. Možnost, že se jedná o pojistný podvod, naznačí rovněž sporná dokumentace (neexistující doklady k ukradnutým věcem či fingované doklady) a problematická svědectví. „To platí pro případy, kdy například neexistují vůbec žádní svědkové pojistné události, nebo svědkové jsou naopak ve svém svědectví až příliš horliví,“ poznamenává Lucian Besterci z pojišťovny Axa.

Jednotlivé indikátory mají různou vypovídací hodnotu. Podle Tomáše Hejdy z ČSOB Pojišťovny se to týká například dopravní nehody, která se stane v pozdních nočních hodinách na opuštěném místě a zcela beze svědků, nebo majetkových podvodů při zániku firem. Podvod signalizuje třeba, když krachující firma propouští a rozprodává majetek a náhle vznikne pojistná událost, jako je krádež či požár. Ideálním ukazatelem podvodu může být fakt, že taková firma má sjednané podobné pojistky u více pojišťoven. Vedle jasně definovaných indikátorů ovšem existují i takové signály, které podle Václava Bálka z České pojišťovny dokáží díky dlouhodobé zkušenosti rozeznat jen vybraní specialisté pojišťoven, kteří prý na to už „mají čich“.

Odhalování pojistných podvodů by měl do budoucna pomoci takzvaný registr pojistných událostí, který dosud v Česku neexistuje. Řadu měsíců se na něm už sice pracuje, zatím je ale stále ve stádiu příprav, jak opakovaně potvrzuje Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven (ČAP). Připravovaný registr nahlášených pojistných událostí ze všech druhů pojištění by měl pojišťovnám pomáhat minimálně tím, že bude upozorňovat jejich pracovníky na možné pokusy vícenásobného uplatnění jedné škody u více pojišťoven. Díky tomu by pojišťovny podle Kotyrové mohly ušetřit i nemalé finanční prostředky na neoprávněně vyplaceném pojistném, které negativně ovlivňují škodní průběh pojištění a tím i zdražují ostatním klientům pojistné.

„V zahraničí podobné registry fungují na různých principech, my jsme zvolili systém automatického porovnávání likvidačních dat podle předem definovaných parametrů. Takový systém uživatele, tedy pojišťovnu, informuje o potenciálním podvodu pouze v případě, že data z „jeho“ pojistné události po porovnání s pojistnou událostí z jiné pojišťovny vykazují znaky možného podvodného jednání,“ vysvětluje Kotyrová. Tento systém je oproti jiným (u kterých mají pojišťovny přímý přístup k datům z ostatních pojišťoven a jejich pojistných likvidací) podle ní podstatně spolehlivější, a to jak z hlediska ochrany osobních údajů klientů, tak i pro případné obchodní zneužití takových údajů. Na Slovensku Centrální evidence pojistných událostí funguje na dobrovolné bázi od roku 2001.

Jaké máte zkušenosti se šetřením pojistných událostí? Setkali jste se už někdy s detektivy pojišťoven? Podělte se o zkušenosti.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem