Česká národní banka dnes zahájila správní řízení s Podnikatelskou družstevní záložnou směřující k odnětí povolení působit jako družstevní záložna.
Důvodem k tomuto postupu byly přetrvávající závažné nedostatky v činnosti družstevní záložny, oznámila Česká národní banka (ČNB).
ČNB zároveň Podnikatelské družstevní záložně předběžným opatřením s okamžitou účinností zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry, a dále jí uložila omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací.
Vyplácení vkladů u Podnikatelské družstevní záložny není výše uvedeným předběžným opatřením omezeno, dodala ČNB.
„Selhání Podnikatelské družstevní záložny je způsobeno neplněním právních povinností při její činnosti v rozsahu, délce trvání a závažnosti, se kterým právní předpisy spojují odnětí povolení působit jako družstevní záložna,“ upřesňuje Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
„Podnikatelská družstevní záložna představuje velmi malou úvěrovou instituci, jejíž bilanční suma je nižší než 150 milionů korun. Provázanost s jinými účastníky finančního systému je zanedbatelná, a tak selhání nemá dopad na stabilitu českého finančního trhu, ostatní instituce, jakož ani na financování nebo na hospodářství jako celek,“ říká Holas. Proto podle ČNB nejsou splněny zákonné podmínky pro uplatnění opatření pro řešení krize na finančním trhu.
„Podnikatelská družstevní záložna je aktuálně schopna splácet závazky z přijatých vkladů, a proto ČNB nyní neiniciovala u Garančního systému finančního trhu postup pro výplatu náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů podle zákona o bankách,“ dodává Holas.
Podnikatelská družstevní záložna funguje od roku 1996. Zůstávala prakticky uzavřeným klubem – podle zatím poslední výroční zprávy měla ke konci roku 2022 pouze 150 členů (členem záložny musí být každý, kdo si v ní chce uložit nebo naopak půjčit peníze). Podle počtu členů tak byla druhou nejmenší záložnou.
Celkový objem vkladů v Podnikatelské družstevní záložně ke konci roku 2022 dosahoval 357 milionů korun, ke konci letošního září necelých 195 milionů. O výraznější rozšíření o nové klienty přinejmenším v posledních letech nestála, o své činnosti média aktivně neinformovala.
Širší veřejnost se o Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) dozvěděla teprve před pár měsíci v souvislosti s předsedou vlády Petrem Fialou. Ten totiž zapomněl v majetkovém přiznání zmínit podíl v záložně, který tam jako každý vkladatel získal uložením peněz na účet v letech 2015 až 2020. Web Seznam Zprávy upozornil i na jiná propojení záložny s politiky ODS nebo dalšími lidmi kolem Fialy.
V roce 2021 dostala PDZ pokutu 150 tisíc korun od Finančně analytického úřadu za porušení povinnosti dohlížet na případné praní špinavých peněz. Také od České národní banky dostala pokutu 200 tisíc korun za to, že nedisponovala dostatečným řídicím a kontrolním systémem. V roce 2021 nařídila ČNB záložně výměnu jednoho z členů představenstva, předtím i osoby odpovědné za vnitřní audit.
Na českém trhu zůstává už jenom šest družstevních záložen – takzvaných kampeliček. Jako zatím poslední skončila Družstevní záložna Kredit, která se předloni sama poslala do likvidace a nezůstali po ní žádní věřitelé. Povolení od České národní banky v současnosti mají vedle Podnikatelské družstevní záložny také Artesa, Citfin, České spořitelní družstvo (nejmenší záložna s jen 51 členy ke konci roku 2022), Peněžní dům a Ney spořitelní družstvo (loňská valná hromada potvrdila, že většinu v záložně Ney získá skupina Creditas, čeká se na definitivní potvrzení ČNB).
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem