Kdo byl na našich bankovkách? Ukažte, co si pamatujete
28. 4. 2024 | Gabriel Pleska | 1 komentář
Peníze se musí točit. V našem kvízu jsme je otočili lícemi dolů. A vy si teď podle zadní strany zkuste vzpomenout, co je vpředu.
Zdroj: Shutterstock
Zálohované by měly být jak plastové, tak plechové obaly nealkoholických nápojů o objemu od 0,1 do 3 litrů a obaly alkoholických nápojů s obsahem lihu do 15 procent. Zálohování se nebude týkat plastových obalů od mléka, tvrdšího alkoholu a drogistického zboží.
Výši zálohy nemá určovat zákon, ale až prováděcí vyhláška. Ministerstvo životního prostředí zatím počítá se zálohou čtyři koruny pro všechny obaly bez rozdílu.
Povinný výkup se má vztahovat na prodejny a čerpací stanice s prodejní plochou do 50 čtverečních metrů. To je dohromady zhruba 11 tisíc míst. Ostatní se můžou zapojit dobrovolně.
„Odevzdat lahve a plechovky by mělo být stejně jednoduché, jako je tomu dnes u skla. Avšak kromě sběrných míst v obchodech počítáme také s odběrnými místy na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů, na kterých zákazník zboží v daném obalu zakoupí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.
Obec nad 300 obyvatel, kde nebude nikdo, kdo by vykupoval, si bude moci zažádat o zřízení odběrného místa. Což jejich obyvatelé pravděpodobně ocení – obaly se totiž budou vykupovat nedeformované, nesešlápnuté.
Cílem ministerstva je, aby zákon byl účinný od poloviny roku 2025 – je to ale nejbližší možný termín. A obchody budou muset mít čas se připravit.
Ministerstvo jde novým zákonem naproti požadavkům Evropské unie. Ta chce, aby členské země do roku 2026 (zatím jde jen o návrh) nebo do roku 2029 (toto nařízení aktuálně platí) dokázaly vysbírat 90 procent nápojových obalů. Země, které to nedovedou, mají zavést systém záloh.
Za rozšíření nynějšího systému zálohování, ve kterém se zpětně vykupují některé skleněné lahve, lobbují prodejci balených vod, kteří se sdružují v iniciativě Zálohujme.cz. Podporují je mimo jiné odborníci z Institutu cirkulární ekonomiky a ekologičtí aktivisté ze skupiny Trash Hero.
„Žluté kontejnery umí sesbírat jen 69 procent PET lahví. Jedna třetina je nezvěstná a končí v přírodě,“ tvrdí iniciativa Zálohujme.cz.
Ministerstvo předpokládá, že v roce 2029 budeme schopni vysbírat 91,5 procenta PET lahví a 90 procent hliníkových plechovek.
Ročně Česko spotřebuje 47 tisíc tun PET lahví a 15 tisíc tun plechovek. V kusech to odpovídá 1,8 miliardy PETek a 0,8 miliardy plechovek.
Proti povinnému zálohování je Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) nebo společnost EKO-KOM, která zajišťuje svážení žlutých popelnic s tříděnými plasty a PET láhve jsou pro ni důležitým zdrojem příjmů. Za odpad zase platí obcím, kterým příjmy za vytříděný odpad můžou vylepšovat zpravidla ztrátovou bilanci odpadového hospodářství.
Podle dat EKO-KOMu se při současném způsobu třídění plastů daří vysbírat zhruba 80 procent nápojových PET obalů. Česká asociace odpadového hospodářství tvrdí, že o deset procentních bodů vyššího unijního cíle můžeme dosáhnout i se současným systémem. Jen je potřeba ho zintenzivnit.
Podle ministerstva ale propočty, které si nechalo udělat, ukazují, že obce vyjdou z nového systému s plusem. V průměru prý každá obec získá 39 korun na občana navíc.
Ministerstvo plánuje pro obce na svých stránkách spustit kalkulačku, kde si dopad zavedení zálohového systému budou moci propočítat.
Obavy z nového systému zálohování vyjádřil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Nechal si už dřív vypracovat od konzultační společnosti CETA analýzu, která tvrdí, že zavedení systému bude stát obchodníky dohromady 5,2 miliardy korun a provoz pak 1,4 miliardy korun ročně. Analýza přitom počítala jen s obchody nad 200 čtverečních metrů prodejní plochy; ministerstvo nyní chce, aby obaly vykupovaly obchody už od čtvrtinové plochy.
Náklady podle Svazu obchodníci přenesou na zákazníky, takže pití bude dražší.
Jde na běžných účtech ušetřit? Ano!
Vyberte si účet s výhodnějšími podmínkami a ušetřete až pár stovek měsíčně. Ať jste podnikatel, soukromá osoba nebo student.
Sbírat od zákazníků PET lahve a nápojové plechovky začaly už v únoru řetězce Lidl a Kaufland, které oba patří německé skupině Schwarz. Nejde ale o systém zálohování: obchody si nepřirážejí zálohu k ceně a také zákazníkům nevyplácejí peníze, jen jim za ně nabízejí slevu na vybrané zboží.
Kaufland vykupuje ve čtyřech obchodech (ve dvou pražských, v Olomouci a ve Šternberku) plastové lahve, v těch pražských navíc i hliníkové plechovky od nápojů
„Výsledky první fáze projektu výrazně předčily naše očekávání. Od startu projektu se jen do konce července v prodejnách Kaufland vysbíralo celkem již více než 220 tisíc kusů obalů,“ říká mluvčí řetězce Renata Maierl s tím, že během listopadu instalují lahvomaty i ve Zlíně a Pardubicích.
Lidl sbírá obaly zpět v osmi prodejnách a taky hodlá zapojovat další.
Vybraný obalový materiál předávají obchody k dalšímu zpracování. „Do budoucna je naším cílem, aby tyto komodity byly využity na výrobu nových PET lahví a plechovek. Aktuální legislativa ale tento postup neumožňuje. Vysbíraný materiál bude patřit městu, a tudíž bude zpracováván tím způsobem, jaký je nastavený v daném městě,“ vysvětlil nám na začátku roku za oba řetězce mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
Polyetylentereftalát, zkratkou PET, je jeden z nejvíc recyklovaných plastů. Dá se recyklovat opakovaně, a proto je ceněnou surovinou. PET lahve se dají bez ztráty kvality materiálu recyklovat do nových lahví.
Zatím se ale z použitého PET mnohem častěji vyrábějí spíš vlákna pro textilní průmysl, izolační materiály, doplňky do automobilů, a další výrobky. Tedy výrobky, které se zpravidla dál už nerecyklují.
Systém zpětného výkupu PET lahví a plechovek zavedlo v Evropě už třináct zemí – Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Island, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a od loňského roku i Lotyšsko, Malta a Slovensko. Dalších patnáct zemí o tom uvažuje nebo se na to připravuje.
Nejúspěšnější je Norsko, které recykluje 97 procent plastových lahví. Tamní systém funguje od roku 1996. Materiál můžou lidé vracet prostřednictvím některého z 3500 zpětných prodejních automatů. Za plastovou lahev o objemu 330 ml dostanou 10 eurocentů, za dvoulitrovou PET láhev nebo za hliníkovou plechovku pak 26 eurocentů.
Slovensko loni v lednu zavedlo jednotnou výši vratné zálohy pro PET lahve i plechovky. Při nákupu nápojů v PET lahvi nebo plechovce, které jsou označené symbolem „Z“ (zálohované), zákazníci navíc platí zálohu 15 eurocentů. Pokud obal vrátí nezmačkaný, s uzávěrem a čitelným čárovým kódem, záloha je jim vrácena zpět. Zálohování je povinné pro prodejny s plochou větší než 300 metrů čtverečních, takových je na Slovensku přes dva tisíce.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem