„Nemůžeme vám dát vysokou mzdu, ale nabízíme akcie.“ Takovou nabídku můžou slyšet zaměstnanci především start-upů a malých společností.
Zaměstnanecké akcie nabízejí firmy, které chtějí nabrat nebo si udržet vysoce kvalifikované zaměstnance, nemůžou je ale v době rozjezdu dostatečně zaplatit penězi. Místo nich tedy zkoušejí platit podílem na budoucí hodnotě společnosti.
V Česku většímu rozšíření zaměstnaneckých akcií (ESOP – employee stock option plan) brání především jedna věc. „Klíčovým problémem je nevýhodné zdanění, což brzdí jejich širší využívání,“ říká daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
Člověk, který v Česku akcie svého zaměstnavatele dostane, z nich totiž hned musí platit daň z příjmů – a to přesto, že mu z nich žádný příjem neplyne. A to je pro firmy, respektive především pro jejich zaměstnance dost nepříjemná překážka.
„Paragraf šest odstavec tři zákona o daních z příjmů říká, že pokud zaměstnanec dostane od zaměstnavatele nějaký nepeněžní benefit, musí ho zdanit. Zaměstnavatel vám dá například poukaz na nákup do obchodu, který má hodnotu patnáct tisíc korun, a vy za něj zaměstnavateli zaplatíte pět tisíc. Rozdíl, který činí deset tisíc korun, se musí zdanit, protože okamžitě získáváte nějakou užitnou hodnotu,“ vysvětluje Jelínek paragraf, který se používá i na danění zaměstnaneckých akcií.
Když mezinárodní společnost IndexVentures tvořila přehled zemí, které jsou rozdávání akcií zaměstnancům nakloněny, jako nejvstřícnější z něj vyšly pobaltské země, Izrael a Kanada.
Česko spolu s Rakouskem, Dánskem nebo Německem skončilo na chvostu tabulky. „Většina těchto zemí postrádá konkrétní podpůrné programy a jsou v nich různé administrativní překážky,“ tvrdí Michal Jelínek.
Odložené zdanění
V Česku by ale zaměstnanecké akcie brzy měly být atraktivnější. V poslanecké sněmovně se schvaluje návrh zákona, který jejich zdanění změní. Nově by se příjem ze zaměstnaneckých akcií nedanil hned, ale až v okamžiku, kdy je zaměstnanec prodá a bude mít i prostředky na zaplacení daně.
„Smyslem návrhu, který již prošel druhým čtením v poslanecké sněmovně, je především zvýšení atraktivity vydávání ESOP ve formě akcií, podílu na s.r.o. nebo opcí. Tím se zvýší motivace zaměstnanců a start-upy budou mít lepší možnosti pro nalákání nových talentů ihned na začátku podnikání, kdy je vhodnější finanční zdroje raději investovat a zaměstnance namísto toho odměňovat právě pomocí ESOP,“ říká Štefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.
Úprava byla předložena jako pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu.
Protože akcie získá zaměstnanec za svou práci, v okamžiku jejich nabytí se zafixuje výše příjmu, který po odložení bude podléhat dani z příjmů a také standardním odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Odloženou daň by pak platil za zaměstnance zaměstnavatel – stejně jako v případě standardního zdanění odměny za práci.
„Příjem nad takto fixovanou částku už nebude podléhat zdravotnímu ani sociálnímu pojištění, ale pouze standardní dani z ostatních příjmů podle paragrafu 10 zákona o dani z příjmů. Návrh počítá s tím, že při následném prodeji akcií či podílů bude i nadále možné využít časový test, tedy osvobození od daně z příjmů při tříleté držbě akcií, případně pětileté držbě u podílů na společnostech s ručením omezeným,“ přibližuje Fous. Pokud by zaměstnanec akcie nebo podíl držel déle, daň z příjmů by po jejich prodeji neplatil vůbec.
Návrh pamatuje také na situace, kdy zaměstnanec dostane podíl nebo opci za zvýhodněnou cenu, ale firmě se nepovede dobře a prodejem cenného papíru zaměstnanec bude tratit. „V případě ztráty nebude zdaněn celý rozdíl mezi zvýhodněnou cenou, kterou zaměstnanec zaplatil, a tržní cenou, ale bude možné od něj odečíst ztrátu hodnoty podílu. To v praxi znamená, že pokud se projekt nepovede a investice bude ztrátová, k žádnému zdanění ani nedojde,“ doplňuje Fous.
Návrh se líbí Janě Brodani, ředitelce Asociace pro kapitálový trh České republiky. „Zaměstnanecké akcie motivují zaměstnance obzvláště ve start-upech a jejich zvýhodnění může zatraktivnit vznik nových a inovativních společností v České republice,“ říká.
České start-upy jsou v hodnocení navrhovaných novinek ještě opatrné. „Oznámení o plánované změně jsme zaznamenali a práci na problematice vítáme, protože v současném stavu chybí v rámci české legislativy jasná definice. Z toho, co víme, chápeme, že cíl je narovnání peněžních toků pro zaměstnance, respektive by mělo dojít k odvodu daně současně s přijetím hodnoty z ESOPu, což je žádaná změna. Zatím ale nemáme zcela jasno v konkrétních podmínkách,“ reaguje Pavla Munzarová, šéfka start-upu Mews, který poskytuje ubytovacím zařízením systém pro správu rezervací hostů.
Kritičtější je Přemysl Rubeš z kapitálové společnosti Presto Ventures, která investuje do rostoucích technologických firem. Podle něj je aktuální návrh na úpravu zdanění zaměstnaneckých akcií polovičaté řešení.
„Navržená změna sice konečně počítá s odložením zdanění a odvodů akcií až po prodeji firmy, ale platí pouze pro zaměstnance. Je to tedy v podstatě stejné, jako kdybyste zaměstnancům při prodeji firmy vyplatili finanční odměnu. To ale není a nemá být podstata ESOPu u start-upů. ESOP má v tomto případě sloužit jako motivační odměna za zvýšené riziko a loajalitu, má za cíl udělat ze spolupracovníků současně spolumajitele. A nemusí to být pouze zaměstnanci, kteří si tento způsob ocenění mohou zasloužit,“ říká Rubeš.
Dodává, že stávající úprava přidává řadu často nelogických výjimek, které situaci jen dál komplikují a slibovanou podporu pro rozvoj start-upů to nepřináší.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem