Kdy, jak a kolik si může vydělat nezaměstnaný

Uchazeč o zaměstnání registrovaný úřadem práce si během pobírání podpory v nezaměstnanosti nesmí vydělávat ani jako zaměstnanec, ani samostatnou výdělečnou činností. Ovšem znáte to – nemá se to, dělá se to.

Když podpůrčí doba skončí a člověk pořád práci nemá – ani si ji sám nesehnal, ani mu ji pracovní úřad nedokázal zprostředkovat – může si vydělávat legálně. Ovšem s určitými omezeními, kterých je od roku 2017 víc, než bývalo dřív. To, že je člověk vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání, mu nebrání pracovat na základě pracovního nebo služebního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, ovšem jen tehdy, když měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Pokud by takových nekolidujících zaměstnání měl nezaměstnaný víc, výdělky se sčítají. 

Loňská novinka pak je, že nelze mít nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce.

Proč být na pracáku, i když nedostáváte podporu

Registrace u úřadu práce má smysl, i když už nezaměstnaný nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Stát za něj totiž platí povinné zdravotní pojištění. Kdyby si ho jako osoba bez zdanitelných příjmů hradil sám, přišlo by ho letos na 1647 korun měsíčně. Doba v evidenci se navíc v omezeném rozsahu počítá také jako náhradní doba důchodového pojištění do limitu, bez kterého člověk nedostane ani po dosažení důchodového věkustarobní důchod.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Nekolidující zaměstnání musí nezaměstnaný nahlásit úřadu práce – při podávání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den, kdy do této práce nastoupí. Navíc musí být pořád schopný s pracovním úřadem spolupracovat – úkolem úřadu je snažit se mu zprostředkovat práci, zaměstnání by tedy nemělo stát této úřední snaze v cestě. A už vůbec by nemělo být důvodem, aby člověk odmítl nabídku vhodného zaměstnání.

Na dohodu o provedení práce už ne

Do konce července loňského roku si drtivá většina (95 %) lidí pracujících v zaměstnání nekolidujícím s jejich registrací na úřadu práce vydělávala v rámci dohody o provedení práce. Z té se totiž až do výdělku 10 001 korun odvádí jen daň z příjmů. Zdravotní a sociální pojištění se platí až nad touto hranicí. Jejich hrubý výdělek se rovnal výdělku čistému – když podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani („růžový papír“), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka, a pokud jej nepodepsali a z výplaty jim strhávali srážkovou daň, mohli podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpátky.

Jenže k 29. červenci 2017 dostalo nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce stopku. Ještě tři měsíce pak platila výjimka pro ty, kteří dohodu stihli uzavřít před 29. červencem. Dnes už si nezaměstnaný může legálně přivydělávat jen v pracovním (služebním) poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, tedy méně výhodně. Pojištění se platí už od výdělku 2500 korun měsíčně. Autoři změny v zákoně ji odůvodňovali tak, že nekolidující zaměstnání by mělo být jen prvním krokem uchazečů o zaměstnání, ne dlouhodobým nebo dokonce trvalým řešením – jenže řada dohod o provedení práce uzavřená s nezaměstnanými fungovala tři roky i déle. Tito lidé navíc, zdůrazňovali legislativci, neplatili nemocenské pojištění, a měli tedy oslabenou ochranu v zaměstnání.

Jak zažádat o podporu

Do fronty!

Přišli jste o práci a jinou hned nemáte? Poradíme, jak a kde si říct o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze. A mimochodem – fronty tam teď prý až tak nejsou.

Žádáme o podporu

Tyto argumenty jistě platí. Otázka ale je, jestli změna podmínek nebude nakonec znamenat to, že místo práce se slabší ochranou, nebudou mít nezaměstnaní práci žádnou. Zaměstnávání na dohodu o provedení práce bylo výhodné i pro zaměstnavatele, protože neodváděl za zaměstnance žádné pojištění, kdežto při dohodě o pracovní činnosti odvádí pojistné za zaměstnance i on, a to celých 34 procent sjednaného hrubého výdělku. Náklady na zaměstnance tak vzrostly natolik, že je možné, že o ně zaměstnavatelé ztratí zájem docela.

Situace na trhu práce je ale naštěstí k lidem, kteří pracovat chtějí, za dlouhou dobu nejpřívětivější.

Kolik se dá na pracáku vydělat

Pokud si někdo dřív na dohodu o provedení práce vydělal maximálních 5500 korun hrubého a podepsal prohlášení k dani, dostal 5500 korun čistého. Pokud nepodepsal, dostal 4675 Kč – ale odvedenou daň mohl získat další rok zpátky a mít tedy de facto stejných 5500 korun za měsíc práce. Pokud po změně pravidel změnil formu svého nekolidujícího zaměstnání na pracovní poměr nebo (a to spíš) na dohodu o pracovní činnosti, dostává už maximálně jenom 4151 Kč měsíčně, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3041 Kč, pokud ho nepodepsal. Pokud mu v práci přidají – protože si může od ledna 2018 vydělat o 600 korun hrubého víc – po odečtení odvodů mu z 6100 korun zůstane 4766 korun, pokud podepsal prohlášení, nebo 3536 korun, pokud nepodepsal.

Podtrženo a sečteno: být registrovaný na pracovním úřadě jako uchazeč o zaměstnání a brigádničit v nekolidujícím zaměstnání je o dost méně výhodné než dřív.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem