Letos už neplatí, že dovolenou v základním rozsahu čtyř týdnů musíte vyčerpat nejpozději do konce následujícího roku, jinak propadá, a že převést na později lze jenom dovolenou nad tuto výměru. Převádět se dá i víc, vlastně musí – proplatit nevyčerpanou dovolenou vám zaměstnavatel nesmí. Pokud se s ním tedy neloučíte.
Zaměstnavatel sice musí čerpání dovolené zaměstnanci určit (respektive umožnit) tak, aby si ji vybral v kalendářním roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo (tedy např. dovolenou za rok 2017 v roce 2017), ale znáte to… Někdy je moc práce, zaměstnavatel vám čerpat dovolenou neumožní, někdo je zas takový pracant, že si sám ani o dovolenou nepožádá, a volno zůstane v daném roce nevyčerpané. Zaměstnavatel vás nemusí na dovolenou pustit, pokud mu v tom brání naléhavé provozní důvody na jeho straně nebo překážky v práci na vaší straně. Nevyčerpaná dovolená se pak automaticky převádí.
Čerpání dovolené mimo jiné znamená, že za dny volna dostanete náhradu mzdy. Kolik to dělá, si snadno spočtete na naší kalkulačce. Stejně tak počty ulehčíme tomu, kdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách nebo potřebuje vypočítat poměrnou část dovolené.
Zaměstnavatel je potom povinný převedenou dovolenou zaměstnanci určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. (Tedy například dovolená z roku 2017 v roce 2018.) Jenže zase můžou nastat některé okolnosti, které tomu zabrání. Pokud zaměstnanci nemůže být dovolená určena ani do konce následujícího kalendářního roku – protože je na neschopence, na mateřské nebo rodičovské dovolené –, zaměstnavatel musí dobu čerpání této dovolené určit po skončení těchto překážek v práci.
Ale i kdyby nešlo o převod dovolené pro uvedené překážky v práci, ale z jakéhokoli jiného důvodu, dovolená stejně nemůže propadnout, nárok na ni zaměstnanci zůstává. Dřív sice platilo, že dovolená v délce čtyř týdnů (což je základní výměra v soukromém sektoru, všechno navíc je benefit; ve veřejném sektoru je minimální standard pět týdnů) se smí převést jenom jednou a pak, není-li v daůším roce vyčerpána, nárok na ni zaniká. Dnes jsou ale pravidla jiná, a pokud zaměstnanci ještě zbývá dovolená i z roku 2016 a nepodaří se ji dovybrat letos, v příštím roce se s ní zase shledá.
Nástup dovolené určuje podle zákoníku práce zaměstnavatel (i když se samozřejmě se zaměstnancem v praxi na termínu domlouvá). Pokud ale termín neurčí nejpozději do 30. června roku, který následuje po roce, ke kterému dovolená příslušela, má právo určit si čerpání dovolené i sám zaměstnanec. Čerpání dovolené musí zaměstnavateli oznámit písemně aspoň dva týdny předem, tedy ve stejném předstihu, jako oznamuje zaměstnavatel čerpání dovolené zaměstnanci. (Pokud se nedohodnou na jiném termínu ohlašování.)
Pokud si říkáte, že vybrat si dovolenou bude fuška a že byste místo ní raději peníze na ruku, máte smůlu. To dnes zákon neumožňuje. Možné to je jedině tehdy, když z práce odcházíte, pak vám jako zaměstnanci přísluší podle zákoníku práce náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
Svatba, pohřeb nebo návštěva lékaře. Pár situací, kdy vás musí uvolnit z práce, a navíc vyplatit náhradu mzdy. Kdy a za jakých podmínek máte na placené volno nárok a jaká pravidla platí pro volno neplacené? Poradíme.
Jestli měníte práci, není ale vyplacení náhrady jediné řešení. Zákoník práce umožňuje, abyste si zbývající část vyčerpali v placeném volnu, tedy až po skončení dosavadního pracovního poměru, nebo v novém zaměstnání. To ovšem platí, pouze když zaměstnání měníte v průběhu kalendářního roku (nejde to, když v jedné práci končíte k 31. prosinci a do nového zaměstnání nastupujete prvního nebo druhého ledna). Pak vás nový zaměstnavatel může pustit na dovolenou, na kterou vám vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele. Musíte o to ale požádat ještě před skončením pracovního poměru a váš starý a nový zaměstnavatel se musí dohodnout na výši úhrady náhrady mzdy za dovolenou (její část), na kterou zaměstnanci vzniklo právo ještě u starého zaměstnavatele.
Další podmínkou pro převod dovolené ze zaměstnání do zaměstnání je, že pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují. Za takovou situaci se považují i případy, kdy jsou mezi koncem starého a začátkem nového poměru takzvané dny nepřetržitého odpočinku, tedy sobota, neděle nebo svátek.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 8. 2018 21:56, Pavel
U mne je to jednoduché, já si dovolenou vzít v práci nesmim
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.