Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pracovat se musí vyplatit

Právě tak komentoval pondělní vyjednávání tripartity o zvýšení minimální mzdy předseda vlády Bohuslav Sobotka. Jak moc se má práce vyplatit, na tom se ale zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů nakonec neshodli.
Pracovat se musí vyplatit

Jednání o zvýšení minimální mzdy doprovázely, jako už tradičně, vášnivé debaty. Nejen v Lichtenštejnském paláci, kde se schůzka konala, ale i na sociálních sítích a prostřednictvím médií. Šéf odborů Josef Středula na svém Twitteru například napsal: „Někteří zaměstnavatelé potřebují zaměstnance, ale minimální mzdu navýšit nechtějí. Co vlastně chtějí? Zisk a bídu.“ Tímhle prohlášením stihl urazit nejen předsedu Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který jeho výrok označil za největší nehoráznost, kterou od Středuly kdy slyšel a jasnou urážku všech českých podnikatelů, ale také Občanské demokraty, podle kterých by se měl Středula podnikatelům omluvit.

Shoda ale nepanuje ani ve vládní koalici. Zatímco Andrej Babiš se přiklonil k návrhu zaměstnavatelů – zvýšit minimální mzdu na 10 600 korun měsíčně, ministryně Marksová prosazuje zvýšení na 11 tisíc korun. Marksová proto na adresu Andreje Babiše poznamenala: „Andrej Babiš chce od ledna zvýšit minimální mzdu jen na 10 600. To je 9 359 čistého. Před volbami ale sliboval 15 tisíc! Předvolebním slibem nezarmoutíš?“

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.

Z jeho produkce vybíráme:

Petr Syrový: Investování pro začátečníky

Po přečtení této knihy budete mít dost informací a odvahy, abyste udělali první investorské krůčky.

Jan Januš a Kristián Léko: Kurz právní sebeobrany

Kniha nabízí ve 30 lekcích právní vodítka ke každodenním situacím. Využívá zkušeností právníků; vychází tedy vysloveně z praktického pohledu na věc. 

Stranou samozřejmě nezůstaly ani připomínky blížících se parlamentních voleb a obviňování z politického populismu. Vyjednávání o zvýšení minimální mzdy tak nakonec přineslo jediné – o kolik minimální mzda vzroste, rozhodne vláda až po prázdninách.

A s jakými návrhy jednotliví zástupci Rady hospodářské a sociální dohody přišli?

Odbory: minimální mzda daleko pod hranicí chudoby

Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s Josefem Středulou požadovala zvýšení minimální mzdy o 1 600 korun, tedy na 11 500 korun měsíčně. Středula připomněl, že minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí chudoby. Podle údajů Českého statistického úřadu je hranice příjmové chudoby pro jednotlivce 10 220 čistého měsíčně. Rodina se dvěma malými dětmi žije pod hranicí chudoby, pokud je její příjem nižší než 21 461 korun. Ani navýšení minimální mzdy na 11 500 korun měsíčně by tak lidem překonat hranici chudoby nepomohlo, ale byl by to dílčí úspěch. Aby porazila statistická data, musela by minimální mzda vzrůst alespoň na 11 900 korun hrubého měsíčně. Pohled odborářů je jasný, platí, že čím více, tím lépe.

MPSV: Minimální mzda jako motivace pracovat

... hrubá, superhrubá? Čistá!

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Spokojená se stávajícím stavem není ani Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta mimo jiné upozornila, že minimální mzda v Česku je jedna z nejnižších v Evropské unii, respektive z dvaadvacítky členských států, která minimální mzdu zavedla. Podle srovnání Eurostatu Česko opravdu patří mezi deset zemí Evropské unie, které mají minimální mzdu nižší než 500 eur měsíčně – jsme pátí „nejhorší“.

Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zvýšením na 11 tisíc korun. Více než 500 eur to není, a není to ani víc, než navrhují odbory, zvýšení to ale přesto je. Za návrh ministerstva se postavil i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Ke zvyšování minimální mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, se totiž současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Ministryně práce a sociálních věcí i premiér navíc argumentují tím, že příjem lidí pracujících za minimální mzdu musí být vyšší, než příjem lidí, kteří žijí na státní útraty a spoléhají se pouze na sociální dávky. Mít zaměstnání se zkrátka musí vyplatit.

Pozitivní dopad ale vidí například i ve větší chuti lidí utrácet „Posílení kupní síly zaměstnanců by se mohlo ještě více pozitivně projevit v poptávce po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu,“ píše Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu.

Zaměstnavatelé: Minimální mzda může růst, ale jen pomalu

Že by se mělo zvyšovat, uznávají nakonec i zaměstnavatelé. Jejich návrh je ale skromnější, počítá se zvýšením minimální mzdy maximálně o 700 korun. „Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,“ komentoval debatu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na nutnost zvýšení i dalších mzdových tarifů navázaných na minimální mzdu. Na minimální mzdě závisí například takzvané zaručené mzdy, které musí firmy zaměstnancům vyplácet, pokud mzdové podmínky neupravuje kolektivní smlouva. Výše zaručené mzdy se přitom odvíjí od náročnosti, složitosti a odpovědnosti práce.

Minimální mzda zvedne i zaručené mzdy

Zákon rozlišuje osm skupin prací. Kolik dělají aktuální částky zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny, si můžete prohlédnout v tabulce.

Skupina prací

Příklady prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

 

 

 

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

pomocné práce v kuchyni, recepční

58,7

9 900

2.

obsluha benzínové pumpy, kopáč, přidavač na stavbě

64,8

10 900

3.

řidič metra, číšník či servírka, řezník na jatkách, kuchař

71,6

12 100

4.

všeobecná sestra, mzdová účetní, strojvedoucí

79

13 300

5.

instruktor v autoškole, porodní asistentka, správce IT

87,2

14 700

6.

učitel na střední škole

96,3

16 200

7.

lékař, zubař, farmaceut

106,3

17 900

8.

manažer, vědec

117,4

19 800

 

O zaručených mzdách a především o tom, jak postupovat, pokud ji od zaměstnavatele nedostáváte, jsme na Peníze.cz psali před časem.

Zvýšení minimální mzdy a tím pádem i zaručených mezd tak může mít podle zástupců zaměstnavatelů negativní dopad hlavně na obchod, cestovní ruch a pohostinství. Zástupci obchodu a cestovního ruchu se pak obávají úbytku maloobchodních prodejen na vesnicích.

Místo politiků čísla?

Za dobré slovo knížku

Posledně jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o sdílení. Vlastně všeho. Od bytu, přes auto až po společné lože. A taky o tom, jestli regulovat, zakazovat a danit a kde je mez, kde končí výpomoc a začíná byznys. A že je občas pořádný, o tom netřeba pochybovat.

Airbnb, Uber a rande za peníze

V debatě pod článkem to nejvíce odnesl diskutující, který se postavil za taxikáře, jimž bere Uber práci a oni tak budou muset hledat uplatnění jinde. Kdybychom dávali knihy za odvahu, určitě by si jednu zasloužil. My ale dáváme knihy za kvalitní příspěvky, které rozšiřují obzory. Proto si od nás knihu vysloužil Honza Altman. Gratulujeme a přejeme příjemné počtení. Pokusíme se vybrat něco jiného, než návod na správné vyplnění daňového přiznání. 

Za zmínku stojí ještě jeden argument. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje vadí zaměstnavatelům na tvorbě minimální mzdy především to, že se o její výši rozhoduje jednorázově. „Každý rok se handrkujeme, o kolik se navýší minimální mzda a zda se zafixuje na 40 procentech průměrné mzdy. Nevidím ale zájem na shodě na samotném principu mechanismu jejího zvyšování,“ komentoval pondělní schůzku tripartity Rafaj.

Podle zaměstnavatelů by se měl pro zvyšování minimální mzdy najít systém, který by ji pomohl stanovovat parametricky, na základě kondice ekonomiky, růstu průměrné mzdy a dalších hospodářských ukazatelů. Podnikatelé by tak jasně věděli, na jaké zvyšování minimálních mezd a jaké náklady na zaměstnance se do budoucna připravit.

A hlavně by se to celé obešlo bez populismu, dohadů a silných slov.

Měli by o zvýšení minimální mzdy rozhodovat politici, nebo je lepší nechat mluvit čísla? A je vůbec minimální mzda potřeba? Napište nám do diskuze – jednomu z vás pošleme za příspěvek knížku. Bonusová otázka: Souhlasíte vůbec s tím, že pracovat se musí vyplatit? 

 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

4. 8. 2016 2:57

No, nejsem valný motorista, ale tankovací stanice bez obsluhy, jenom se slotem na kartu, jsem víc na sever ve Finsku vídal běžně už před hezkými pár lety.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Hunter 28. 07. 2016 11:14)

29. 7. 2016 9:23 | kodiak medvěd

Nebo taky o vráně a sýru. Ale stejně mi ta myšlenka, že vlastním navýšením si zvýším základnu pro svůj výpočet a musí pak dojít k mému dalšímu navýšení, mi připadá úžasná. Samozřejmě, že to v praxi nepovede k nekonečnému přibližování o pidičástky, ale růst to rozhodně podpoří. Ono cokoli odvozovat od průměru je ošidné a odvozovat něco od tzv. průměrné mzdy, která prakticky o ničem reálně nevypovídá, je úplně absurdní.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Hunter 28. 07. 2016 13:26)

28. 7. 2016 23:13 | jezevec

podle manažerů firem a personalistů jsou lidi z pracáku neschopní zastávat pracovní poměr coby zaměstnanec? možná. alternativa je, že zaměstnání našli ti hloupější, zatímco intelektuální výkvět dlí na pracáku.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Radim 28. 07. 2016 12:19)

28. 7. 2016 20:38 | Jan Solver

Práce se vyplatí, když bud ohodnocena rozdílem výdělku mezi nepracujícím a pracujícím, čehož nelze dosáhnout jinak než rovnou sociální dávkou. Pro snadné pochopení si lze představit i hodnotu dávky 0. Každé jiné řešení bude buď diskriminační, nebo nákladnější se sekundárními negativní dopady. Je naprostá utopie, že někdo netáhla donutí pracovat v systému, který není rovný, plný výjimek a nesmyslných individuálních dávek. Bohužel dnešní stav je takový, že dávka je limitně blízká minimální mzdě a dostane ji jen privilegovaný - což znamená ve společnosti vyloučení. Řešení MPSV zvýšit minimální mzdu sice vypadá jako řešení problému, ale jen na papíře. Nerovnost přetrvává - prohlubuje se vyloučení, navíc dochází k zásahu do privátní sféry, a hlavně netáhlo do práce stejně nenastoupí, spíš se mu možnost pracovat vzdaluje. Takže je jasné, že dávky se musí snížit, případně srovnat. Chtělo by to tam začít na tom MPSV používat hlavu. Statistika nestačí, je potřeba myslet!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

28. 7. 2016 15:35 | Jaroslav

Ještě kdyby politici pracovali tak, aby to odpovídalo jejich vysokým platům. Zatím platí za vyžírky společnosti.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

28. 7. 2016 14:41

Citace - Radim / 28.07.2016 14:23

A zkusil jste někdy hledat práci jako 50+?

Jo, předloni. Trvalo to měsíc.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Radim 28. 07. 2016 14:23)

28. 7. 2016 14:23 | Radim

A zkusil jste někdy hledat práci jako 50+? Jsem vysokoškolák s technickým vzděláním a příslušnou praxí v tom věku a jsem už téměř dva roky bez práce. A jen poslouchám, jak se lidem jako já tupí a líní manažeři, majitelé firem a personalisté doslova vysmívají, když na jedné straně řvou na plnou s prominutím hubu, že nemají lidi a na druhé na druhé straně se ani neobtěžují odpovědět na moji reakci na inzerát, i když se jedná přesně o stejnou pozici, na kterou mám zkušenosti a praxi. Pro takové lidi je uchazeč o práci vyššího věku jen obtížný hmyz, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!. Aby mohli ty pracovní místa co nejrychleji obsadit dovezenými ukrajinci a podobnými lidmi.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+10
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 28. 07. 2016 13:29)

28. 7. 2016 13:29

Citace - Radim / 28.07.2016 12:07

Kromě toho největší motivací k práci by bylo klepnout přes prsty firmy, které všechny nezaměstnané evidované na ÚP coby zájemce o práci šmahem odmítají. A to je většina firem.

Zkusil jste někdy přijímat lidi, co posílá úřad práce? Před časem měly firmy povinnost (dnes to snad už neplatí, ale nevím) všechna volná místa hlásit na ÚP. Tam jsme tam nahlásili, že potřebujeme software engineera s požadavky na vzdělání, kvalifikaci a praxi. A úřad práce nám několikrát denně poslal člověka, co se ani neuměl podepsat (a jehož hlavním cílem, koneckonců, bylo potvrzení, že byl na pohovoru). Tak se nedivte, že firmy lidi z ÚP automaticky odmítají, že to jsou v drtivé většině lidé nesplňující požadavky a kvůli možným výjimkám se nevyplatí ztrácet čas, mají ověřěno letitou praxí. Ale za to nemůžou ty firmy, to je způsobenou špatnou prací ÚP.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Radim 28. 07. 2016 12:07)

28. 7. 2016 13:26 | Hunter

Bajka o želvě a zajícovi.
Reálně se to ale nestane, protože když si určím, že chci minimální mzdu třeba 40% průměru, dá spočítat, kolik musí být, aby mi to vyšlo (i když vezmu v úvahu, že ten průměr se bude také zvyšovat, nicméně v nějaké limitě se budou blížit k rozdílu 0), a vynechat tak ten "nekonečný" přibližovací manévr.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (kodiak medvěd 28. 07. 2016 12:28)

28. 7. 2016 12:28 | kodiak medvěd

Tak si říkám, že pokud by byla minimální mzda odvozovaná od mzdy průměrné, tak by navýšením minimální mzdy vzrostla současně i ta průměrná a to by byl důvod zvýšit zase znovu tu minilální, což by se ovšem neoběšlo bez dalšího nárůstu mzdy průměrné, a tak dále... pořád dokola.
Dobře vymyšlené to mají.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

28. 7. 2016 12:19 | Radim

A nezaměstnaní jsou nezaměstnaní furt, protože gró problému je to, že firmy nezaměstnané lidi evidované na ÚP ignorují a bojkotují. Podle příslušných manažerů firem a personalistů jsou tito lidi totiž všichni šmahem neschopní zastávat pracovní poměr coby zaměstnanec a proto vůbec nemá cenu je do zaměstnaneckého poměru nabírat. Mnohem lepší je nechat místo neobsazené ( je důvod, proč řvát, že nejsou lidi) a čekat na "dovážené" Ukrajince. Nebo na státní útraty ve státním školství další "vyrobené" absolventy.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+11
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (D 28. 07. 2016 11:47)

28. 7. 2016 12:14 | kp

Dík! Moc a moc děkuji. Zdravím a mějte se hezky! Pečlivě nastuduji. kp
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (az 28. 07. 2016 10:03)

28. 7. 2016 12:07 | Radim

Zdůvodňování zvyšování minimální mzdy zvyšováním je jen čistá předvolební demagogie. Pokud totiž nezaměstnaný žije s někým ve společné domácnosti, kdo pracuje, nedostane nic, protože ho ten druhý živí. Pokud nezaměstnaný něco vlastní, například byt nebo auto,dostane tam 2 - 3 tisícovky, dokud se toho majetku nezbaví a nestane se žebrák. Taky v tom případě zvyšování minimální mzdy nesouvisí s motivací k práci. Kromě toho největší motivací k práci by bylo klepnout přes prsty firmy, které všechny nezaměstnané evidované na ÚP coby zájemce o práci šmahem odmítají. A to je většina firem. Ti lidi by aspoň viděli, že se o ně někdo zajímá a že jim někdo chce pomoct a sami by tím získali motivaci k tomu získat práci.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

28. 7. 2016 11:47 | D

Je to pořád dokolečka, jak Pohádka o kohoutkovi a slepičce nebo písnička Pes jitrničku sežral. Nejdřív se argumentuje tím, že minimální mzda je oproti sociálním dávkám příliš nízká a lidem se nevyplatí pracovat a raději jsou na dávkách. Tak se minimální mzda zvedne. Za čas ministryně zjistí, že sociální dávky jsou příliš nízké i oproti minimální mzdě a vůbec celkově. Tak se navýší. Následuje zase bod jedna, že minimální mzda je oproti soc. dávkám příliš nízká...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+11
Líbí
Nelíbí

28. 7. 2016 11:14 | Hunter

Dle této logiky by všechny benzinky ve Švýcarsku, Norsku, Německu, ... měly být už dávno robotizovány.
Ty stroječky totiž stojí všude stejně, ale cena práce je tam násobně vyšší. Nedojde-li tedy k masivní robotizaci Norských benzinek při ceně jejich zaměstnance 100K/měsíčně, nemusíme se minimálně až do této mzdy takové robotizace obávat ani u nás.
Jako první si ztrátu pracovních míst a "rozbíjení strojů" projdou státy s několikanásobnou cenou práce než ČR. Nám stačí se dívat a učit se.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Veterán 28. 07. 2016 10:25)

Zobrazit všech 28 komentářů

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Čtenáři také navštívili

19. 5. 2016 |  | 2 komentáře

Nejen minimální, také zaručená mzda: Kolik musíte brát. A co dělat, když šéf dává míň

Minimální mzda je nejnižší možná odměna, kterou musí zaměstnavatel svým lidem za odvedenou práci zaplatit. Pro většinu profesí ale tato dolní hranice neplatí, podle zákona mají brát víc. Přečtěte si, jaká...

15. 5. 2016 |  | 31 komentářů

Pracujeme stejně, bereme jen čtvrtinu německé mzdy. Proč?

Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, věří ekonomové. Přesto Češi berou jen zhruba čtvrtinu německé či rakouské mzdy.

30. 1. 2016 |  | 21 komentářů

Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné...

23. 1. 2016 |  | 23 komentářů

Šéf odborů Josef Středula: Rakousko doženeme nejdřív za sto let

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské...

19. 1. 2016 |  | 16 komentářů

Výpočet čisté mzdy 2016: Kolik dostanete a co spolknou povinné odvody

Naši kalkulačku čisté mzdy aktualizovanou pro rok 2016 ocení zaměstnanec i zaměstnavatel. První si spočítá, jaký čistý příjem dostane a kolik mu z hrubé mzdy uloupnou povinné odvody. Druhý zase snadno...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Centrální trh, Kapitál, Hmotná bilance, náhrada mzdy, dědictví, jiří vaňásek, nemocenská, nemoc, inverzní etf, webstránky, filip duchoň, etnetera, ražba mincí, Ivo Štika, zbraně, workoholismus, hnízdečko, parlament

6B43597, 3B17121, 2SC5155, 7A10950, 1AR5103

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK