Diskuze: Pracujeme stejně, bereme jen čtvrtinu německé mzdy. Proč?

Že vy tam chodíte s prázdnou? Mám známého, ten když potřeboval něco zařídit na vyšších úřadech, nikdy nešel s prázdnou taškou. A měl, co chtěl a potřeboval v dobrém čase. Vím, že se to tenkrát týkalo dovozu a vývozu potravin do Německa.

Děkuji za potvrzení a upřesnění svých zkušeností. V současné době s prací ministerských úředníků osobní zkušenost nemám, ale už i před 30 lety to probíhalo v podobném duchu, jak uvádíte a bohužel se to nezměnilo. Já jsem ve svém příspěvku myslel zejména na současnou pracovní činnost zaměstnanců na úřadech krajské, okresní a ostatní správy apod. Tam se přece jen čas od času nějaká tabulka nebo vyúčtování vytvoří (i když řada věcí zbytečně, složitě a tzv."do šuplíku"). Neříkám, že by se na těchto místech nedalo ušetřit více než polovina stavu. Určitě ano. Ale už i ta pouhá polovina jejich počtu znásobená jejich (včetně mě) nadstandardními platy (za co?, ta práce není nijak obtížná) dala nemalou sumu k posílení jiných "bolavých" profesí a rezortů.

Kdysi řekl v diskusi prof.Otto Wichterle: Ve dvacátém století jsme prohráli tři války. První s Rakouskem v r.1918, druhou s Velkoněmeckou říší v r.1945 a třetí se Sovětským svazem v r,1989,takže není čemu se divit. Pozn. interpretace hovoru není autentická, ale smysl zůstává.

No, to musíte být na nějakém hodně pracovitém úřadu. Naše firma kdysi dávno dělala zakázku pro Ministerstvo průmyslu, a kolega, co ji měl na starosti, vždycky když z ministerstva přišel, musel si dát panáka a říkal, jak to je hrozné, že on tam spolupracuje s tím nejpracovitějším úředníkem z ministerstva a i ten dělá maximálně hodinu denně. Ostatní desítky úředníků tam nedělaly vůbec nic. A jak je to hrozné, že takové stádo darmožroutů a lemplů musíme platit z našich tvrdě vydřených daní.

Když jsem pracoval ve výrobě, tam se muselo makat a produktivita byla na slušné úrovni. Nyní pracuji jako úředník ve státních službách a produktivita práce mé i mých kolegů je tak kolem 60%. Reálně a upřímně řečeno jsme se svou prací hotovi za cca 5 hodin, ale placeni jsme (a to ne tak málo) za 8. Zbytek v práci prosedíme a někteří si dokonce chodí do města po nákupech apod. Podobně to zřejmě vypadá i v ostatních úřadech. Většina manažerů a vedoucích totiž nedokáže práci svých podřízených optimálně zorganizovat a účelně je zaměstnat. Z toho pak obecně logicky vyplývá, že by se dala ušetřit téměř polovina současných úředníků, zbylí by mohli jít do nedostatkových výrobních profesí a jejich ušetřené platy by se daly použít na zvýšení bídných mezd celé řady jiných profesí. V západních zemích taková přezaměstnanost úředníků není a i to je jednou z příčin našich nízkých mezd ve srovnání s nimi.

Sugestivní otázka, ale odpověď je zřejmá - nejvíc to odnese Řecko a Itálie.

To zamává určtě. Až si uprchlická krize začne vybírat svou ekonomickou daň, kdo myslíte, že to nejvíc odnese?

Podle všeho (http://www.dane-bily.cz/novin ky-v-ucetnictvi-2016/)Německo letos alespoň trochu doháníme. Navíc celá situace s uprchlíky s Německem ale i ostatními členy EU ještě zamává..

A proč třeba česká cestovka prodává zájezdy dráž než německá, má 1/4 náklady na zaměstnance a přesto se netopí v ziscích? Celý problém je mnohem složitější než to zjednodusovat na součástky.

To je následek. V článku se řeší přícina. Autorka se ptá, proč tu jsou palty tak nízké.

Pokud se srovnají paty v česku na úroveň Německa, pak velmi výrazně vzroste nezaměstnanost, odhaduji desítky procent.

Na tom se také hodně podepsal Singer devalvací koruny. Kdyby ji nechal plovoucí kurs, tak máme Euro za patnáct korun. Potom by i ty nízké platy nebyly tak nízké.

U nekterych statu se to tem 50% blizit bude. Pro srovnani musi clovek vzit 2 lidi s podobnyma podminkama a to se takhle lidi malokdy potkaji. Kazdopadne co znam lidi, co berou v zahranici temer minimalku, tak cestujou a maji se vyrazne lip i v danem state, nez lidi, co berou v CR prumernou mzdu. Samozrejme, ze ty rozdily se trochu smyvaji tim, ze tady koupi lidi ojete auto, nebo auto horsi kvality a stejne tak s elektronikou. Na dovolenou do Recka pujdou, ale treba do 3* a ne 5* hotelu. No a nejvetsi sizeni se pak projevi u potravin, kde maso napousti vodou, pripadne zjistite, ze sunka obsahuje jen 30% masa...no tu poctivou si pak moc lidi nekupuji, protoze cena je trojnasobna :)

koukám, že jsem se nějak zacyklil :) zkrátka nemám pocit, že by si Rakušané, co znám, doma nějak výrazně více vyskakovali než Češi. Možná je podivně sestavený ten spotřební koš, možná u nás víc kvete šedá ekonomika, možná jen udělej-si-sám.

ano, souhlas, ale to neznamená, že se v ČR mají všichni průměrně o 50 % hůř než v DE či AT. Prostě ty služby jsou u nás za víc peněz neprodejné, tak to je tak, Přímé srovnání by mělo smysl, kdybych bral českou mzdu a žil v Německu.

To je sice v mnohem pravda, ale porad uroven mezd v CR podle parity kupni sily, ktera prave cenu sluzeb zohlednuje, dosahuje tusim 66% prumeru EU, takze prumerny plat by musel byt cca 40k mesicne a pri srovnavnani s Rakouskem 50k pri nezmenene cene sluzeb, najmu, atd., aby to odpovidalo stejne urovni jakou si doprava prumerny obcan v Rakousku. Pri takovem platu bychom v nominalni vysi byli na cca 50-60%, ale zivotni uroven by byla srovnatelna.

Přátelé, ono je to také o celkové úrovni cen, která je dána mj. cenou služeb. Můžeme mít průměrný plat 100 000 Kč, ale pak pivo bude stát 120 Kč (4.5 €), pánský holič 1500 Kč jako v Curychu, advokát čtyřnásobek toho co dnes atd. Takže, jinými slovy, buďme rádi, že cenová hladina služeb je historicky nastavena takhle nízko (je to i tím, že služby se dost obtížně vyvážejí).
Že si zahraniční firmy vyvádějí zisky ven a na mzdách platí jen to, co musí, není nějakou kapitalistickou nenasytností, jak ji známe z Neználka na Měsíci nebo Marxových spisů (to první je nepoměrně zábavnější čtení), ale prostou snahou o návratnost investice. Každý z vás včetně mně by na jejich místě dělal totéž.
Na závěr, jak už tu zaznělo: životní úroveň (a tím méně spokojenost) nespočívá jen v tom, kolik beru, ale i v tom, kolik mi z toho sebere stát a co s tím udělá. Tady bych asi začal.

Není vám nápadné, že ve státech, které uvádíte jako příklad toho, kde se to daří, proběhla v nedávné minulosti výnamná transformace vlastnických poměrů směrem od státu k jiným formám? A to za poměrů sice označovaných jako demokratické, ale objektivně nazíráno spíše převratových.
Ve jménu ozdravení ekonomiky a nastolení normálních poměrů došlo k zčásti zlikvidování a zčásti výprodeji klíčových podniků a ze země se stal ekonomický mrzák, chcete-li protektorát nebo kolonie, sloužící jako zadní dvorek, kde si levně vyrobím co potřebuji, finální zisk realizuji jinde a pokud se zde na lokálním trhu vytvoří nějaký sekundární zisk (nebo v případě, že mým cílem je lokální trh, například u bank, je to zisk primární), odvede si ho vlastník samozřejmě pryč. Žádná dostatečně silná alternativa neexistuje, ekonomia je na takto fungujících firmách závislá a takto je nastavena i politická podpora.

To ovšem nic nevysvětluje.
Ve _všech státech na světě_ těm, kteří to mohou ovlivnit, vyhovuje, aby měli zaměstnanci nízké mzdy.
Otázky zní, proč se jim to v některých státech nedaří (Německo, Švýcarsko, Dánsko, Island, Itálie, Řecko, ...) a v jiných ano (ČR, Rumunsko, Polsko, Litva, Chorvatsko, ...).
Pro zjednodušení jsem vzal jen Evropu, ale ta dělící jizva společné historie je více než zřetelná.

K nízkým mzdám taky přispívají, ve vztahu k firmám, oportunističtí politici ve vládě. Stačí jak firmy začnou trochu víc řvát, že nemají lidi. A oportunističtí politici sklapnou paty a nalejí další milióny do už tak zbytnělého českého školství. Zájemců o práci je tak stále relativní dostatek a firmy nic nenutí ty platy zvyšovat. Přitom spousta lidí, i s vysokoškolským technickým vzděláním a dlouholetou praxí marně shání práci a je v dlouhodobé evidenci na ÚP. Firmy je nepřijímají do práce jen proto, že jsou ze znevýhodněných skupin, buďto staršího věku nebo jinak. Sám do této skupiny patřím, v oblasti, kde sháním práci, po 15 leté praxi v technických oborech, má být podle statistiky až několik tisíc neobsazených technických pozic, přitom firmy moje reakce na personální inzeráty obvykle úplně ignorují. Pouze v pár případeh se ozvou, že vybrali jiné kandidáty.