Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak moc Česku škodí daňové ráje?

| rubrika: Očima expertů | 18. 10. 2013 | 5 komentářů
Jak velký problém představují pro Česko daňové ráje? Přečtěte si odpovědi ekonomů Aleše Michla a Oldřicha Rejnuše, předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka a dalších osobností ze světa financí a byznysu.
Očima expertů: Jak moc Česku škodí daňové ráje?

Diskuze o nebezpečí daňových rájů nabrala na intenzitě letos v dubnu, kdy Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ)zveřejnilo seznam 130 tisíc osob, které figurují v takzvaných offshorových společnostech, působících převážně v exotických destinacích, jako jsou například Seychely, Britské Panenské ostrovy či Panama. Podle odborníků by zveřejnění mohlo vést k odhalení obrovského množství daňových úniků, ale také korupčních aktivit. Zveřejněnými daty se podle všeho budou zabývat i české úřady, protože stopy firem sídlících zejména v Karibiku vedou také k českým podnikatelům. Na působení Čechů v daňových rájích na nedávné tiskové konferenci upozorňovala analytická společnost Bisnode. Podle jejího zjištění se během prvních devíti měsíců letošního roku počet českých firem, jejichž vlastník sídlí v daňovém ráji, zvýšil o 229 na 12 905. Majitelé z destinací považovaných za daňový ráj tak aktuálně kontrolují 3,46 procenta tuzemských společností a do základního kapitálu těchto podnikatelských subjektů investovali víc jak 411 miliard korun, což představuje téměř 17 procent celkového základního kapitálu českých firem. Nejpopulárnější destinace jsou dlouhodobě Seychely a Kypr.

Jazykový koutek

Daňový ráj? Jedině omylem!

O daňových rájích se česky prvně mluví již někdy na sklonku mytické éry fialových sak a kufříkových mobilů. Od té doby uplynulo mnoho času a národ se mimo jiné dovzdělal. Dnes by se tedy dost možná nestalo, že bychom daňový přístav [tax haven] překládali jako daňový ráj [* tax heaven]. Na druhou stranu některé překladatelské omyly mají dlouhý život – už dlouho přes sto let třeba překládáme znovu a znovu Poeova Krkavce jako Havrana. A co víc – některé překladatelské omyly můžou být i šťastné, vždyť naše pomýlená metafora není o nic horší či méně výstižná než původní; a možná je i silnější.

Do daňových rájů míří i veřejné prostředky

Nevládní nezisková organizace Transparency International upozorňuje na to, že do firem sídlících v daňových rájích často míří i peníze z veřejných zakázek. Firmy z daňových rájů za posledních pět let v Česku vyhrály veřejné zakázky v objemu nejméně 153 miliard korun a z evropských fondů vyčerpaly dalších 3,3 miliardy korun. „Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá offshorová společnost  je kriminální. Nicméně sousloví ‚daňový ráj‘ má z minulosti špatný zvuk, jehož váha pak dopadá na všechny. U veřejných zakázek je požadavek na zveřejnění konečného beneficienta jedním z minimálních opatření proti korupci a předražování. V tuto chvíli nemluvíme o legalitě, ale legitimitě různých forem daňových optimalizací, jejichž náklady pak fakticky platí daňoví poplatníci a spotřebitelé. Debata na tato témata se v mezinárodním prostředí intenzivně vede a my ji chceme přenést i do České republiky,“ vysvětluje analytik Transparency International Stanislav Beránek.

Oslovili jsme několik renomovaných osobností ze světa ekonomie a byznysu. Jak velký problém podle nich v současné době představují pro Českou republiku a její ekonomiku daňové ráje? A jakým způsobem by se dalo proti daňovým rájům co nejefektivněji bojovat?

Oldřich Rejnuš

ekonom a pedagog

Oldřich Rejnuš
+73
Líbí
Nelíbí

Existence daňových rájů je velice starou záležitostí, kterou lze charakterizovat jako dlouhodobě neřešený mezinárodní právní problém. V současné době, kdy tržní prostředí celosvětově upadá a na řízení světové ekonomiky se stále více podílejí politici, jde navíc o problém politický. Je totiž zřejmé, že kdyby se představitelé „ekonomicky vyspělých zemí“ vzájemně dohodli, a přijali (jak se o tom v poslední době často hovoří) společná mezinárodní (právní) opatření, bylo by možno ekonomický význam daňových rájů podstatně omezit. Ale lze předpokládat takové řešení? Vždyť především politici bývají zámožnými lidmi, kteří mají své peníze vhodně investovány. A co teprve ti, kteří jim sponzorovali jejich volební kampaň, aby mohli být zvoleni?

Z uvedeného vyplývá velice smutný závěr, že daňové ráje jsou výsledkem (jako je tomu ostatně i v celé řadě dalších problémových oblastí) morálního úpadku lidské společnosti. Takže i když současná nepříznivá ekonomická situace vede čelní představitele mnoha států k tomu, aby „prosazovali“ přijetí opatření k zamezení odlivu peněz ze svých zemí, v nichž podniky fyzicky vyrábějí a jejíž infrastruktury využívají, nelze očekávat žádné příliš významné výsledky. A navíc – vzhledem k tomu, že v daném případě rozhodnutí jediného státu prakticky nic neznamená, nelze očekávat v blízké budoucnosti žádná převratná řešení. A to se v plné míře týká i České republiky. 

Petr Hampl

podnikatel a sociolog

Petr Hampl
-25
Líbí
Nelíbí

Je to naprosto bezvýznamné. Ti, kdo mají dost silnou motivaci vyhnout se zdanění a mají k tomu dostatečné prostředky, v tom budou pokračovat. Útěk do „daňových rájů“ má jedinou „nevýhodu“ - nepotřebujete k tomu podplácet státní úředníky. Je tedy logické, že státní správa se bude snažit přesměrovat bohaté lidi k jiným formám snižování daňové povinnosti.

Přehled daňových rájů

Zabodněte prst do globusu, vždycky nějaký poblíž najdete... Leží nejen na ostrovech uprostřed oceánu, jako jsou Maledivy, Seychely, Bermudy, ale také v Evropě (Monako, Lichtenštejnsko nebo Gibraltar) či Střední Americe (Belize, Panama). 

Mezi daňové ráje, kam přichází relativně nejvíc dušiček, patří ale také Delaware, jeden z padesáti Spojených států – a adresa v USA vypadá na vizitce jistě líp než nějaké Kajmanské ostrovy. Víc zjistíte v naší interaktivní grafice.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl
+103
Líbí
Nelíbí

Počet českých společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, ke konci roku 2012 přesáhl dvanáct a půl tisíce. Za posledních sedm let jde o 67procentní nárůst. Když se budu držet nejvíc při zemi a vytvořím nejkonzervativnější odhad, kolik peněz uniká státnímu rozpočtu: vycházet můžeme z informací těch, co zprostředkují založení firmy v daňovém ráji (např. Akont Trust Company), tzn., že mezinárodní vlastnické struktury přinášejí daňové výhody nejčastěji společnostem, které tvoří roční zisk před zdaněním deset milionů korun a výše. Firemní daň je v Česku 19 procent. 19 procent z deseti milionů = 1,9 milionu. 12 500 × 1,9 milionu = 23 750 milionů, tedy 23,75 miliardy korun = odhad, kolik peněz uniká státnímu rozpočtu na firemní dani.

Je ale potřeba rozlišovat mezi těmi, které sídlí v Nizozemí, a firmami, které míří na Kypr, Seychely a podobně. Nejvíc firem utíká do Nizozemí – proč tam odcházejí? Firemní daň v Nizozemí je srovnatelná – u nás 19, u nich 20 a na velké zisky 25 procent – malé odlišnosti můžou být v daňovém základu, ale prostě je to srovnatelné – ve výši daňové sazby to není. I když Nizozemí má hodně výjimek na zdanění příjmů generovaných třeba nizozemskými subjekty v ČR…

Takže tady pomůže snad jen:

  • Stabilita a vymahatelnost práva v domácí zemi je základ.
  • Příjmy by se měly danit tam, kde se tvoří a nikoliv tam, kde zrovna sídlí jejich tvůrce.
  • Pokud je předchozí bod příliš reformní, pak by stačilo víc prosazovat již platné zákony – hlavně proti falešně účtovaným cenám mezi pobočkami jedné firmy doma a v zahraničí. Náš finanční úřad musí stíhat prověřovat daňová přiznání středních a velkých právnických osob – především „kreativní“ vnitropodnikové obchody – a případné falešnosti tvrdě trestat. Daňová správa by se měla rozdělit na rutinní kontrolu správnosti, přátelskou k poplatníkům, a posílit vyšetřovací útvary, které budou mít kapacitu na řešení transakcí velkého rozsahu. 
  • A vůči Kypru a podobným – stát by neměl dát zakázku firmě, která tady neplatí daně.
  • Pravidelně publikovat žebříčky největších firem, které daní mimo Česko – dát to do všech do médií… ukázat, kdo uniká, ať to každý občan vidí.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-10
Líbí
Nelíbí

Daňový, mzdový a sociální dumping je nepřijatelnou praxí, spočívající ve snaze získat nedovolenou výhodu na trhu. Je to nepoctivé vůči zemi, kde dotyčná firma podniká, a proto by takové firmě měl být znemožněn přístup k veřejným zakázkám.

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+5
Líbí
Nelíbí

Týká se to spíše větších společností a s ohledem na globalizaci, evropskou integraci a poměrně jednoduchá pravidla pro přesun firem mimo náš region to bude čím dál větší problém. Bojovat můžeme věcně i společensky. Prvním rozumíme nastavit takové podmínky, které nebudou firmy vyhánět do daňových rájů, tedy minimalizovat nebo alespoň stále neměnit daňové zatížení a motivovat podniky k tomu, aby zůstaly na domácí adrese. Jedná se o nástroje investičních pobídek, minimalizaci administrativy, ochranu investic, podporu exportu a tak podobně. Společenský apel spočívá v tom, že výrobci a podnikatelé, odvádějící daně zde, musí cítit, že si stát jejich práce váží, že jim nehází klacky pod nohy a že s nimi jedná jako se zákazníky. Naopak ti, kteří záměrně vyvedou firmy do zahraničí a mají snahu zde čerpat jiné výhody, by měli být nejen společensky znemožněni, ale neměli by mít větší šance dosáhnout na státní zakázky a různé benefity.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+23
Líbí
Nelíbí

Daňové ráje představují pro Česko obrovský problém! Konkrétně v tom, že nejsme jedním z nich. Proti daňovým rájům by se dalo bojovat například konkurencí. Tedy nastavit podnikatelské prostředí tak, aby firmy i jednotlivci měli menší motivaci utíkat někam do Karibiku. To znamená mimo jiné přestat s neustálými chaotickými změnami předpisů, daňových i ostatních; a když už změny, tak škrtat, ne připisovat. Namísto toho nás zřejmě čeká další zvyšování daní a šikana poctivých podnikatelů a živnostníků, zatímco ti privilegovaní si svoje peníze vždy někam šikovně odkloní. Jak se říká: poslední zhasne.

Jaromír Drábek

politik, bývalý ministr práce a sociálních věcí

Jaromír Drábek
-20
Líbí
Nelíbí

Daňovým rájem se dnes obvykle rozumí země, kde je míra zdanění výrazně nižší než v Česku. Podle aktuálních výstupů Transparency International jsou pro české firmy atraktivní země jako Kypr, Nizozemí, USA. To ale přece žádné daňové ráje nejsou, respektive takovým daňovým rájem klidně může být i Česko. Stačí zajistit dostatečnou vymahatelnost práva, stabilní právní prostředí a přiměřeně nízké daňové zatížení firem. Vůči skutečným daňovým rájům, tedy zemím, které profitují z velmi nízké daňové sazby, je třeba zaujmout jednoduchou a zároveň účinnou politiku: Ať si kdo chce zdaňuje kde chce, ale v souladu s českými daňovými předpisy. Tedy výkony provedené v Česku se musí zdaňovat v Česku. Jinými slovy: daňová optimalizace ano, daňový únik ne. Tak to stanovuje český daňový systém. Smlouvy o spolupráci daňových úřadů uzavřené v posledních letech mezi Českou republikou a těmito zeměmi k tomu vytvářejí potřebné podmínky. Na finančních úřadech je, aby zajistily dodržování českého práva.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+22
Líbí
Nelíbí

Anketa

Koho byste podepsali?

Daňový ráj je trochu zavádějící název. Přiléhavější je označení „ráj anonymity“. Alespoň z perspektivy českých obchodních subjektů totiž platí, že daňové ráje jsou využívány častěji z důvodu zajištění anonymity než kvůli snaze o daňovou optimalizaci. Pokud subjekt, jenž usiluje o zajištění anonymity, je tak či onak napojen na veřejné penězovody, je to pochopitelně podezřelé, neb se docela pravděpodobně v konečném důsledku jedná o rozkrádání eráru. Tyto praktiky by měly být legislativně zapovězeny.

Pokud však daňový ráj využívají obchodní subjekty, které nejsou žádným způsobem napojeny na veřejné peníze, je to čistě věc těchto subjektů a jejich obchodních partnerů. Z tohoto důvodu nelze daňové ráje šmahem odsuzovat a zakazovat. Je právem každého suverénního státu ustavit si na svém území prostřednictvím příslušné legislativy takové daňové a podnikatelské prostředí, které preferuje a které preferují jeho občané. Nízké daně a další příhodné podmínky pro obchodní činnost, jež jsou daňovým rájům vlastní, mají kromě naznačených stinných stránek i pozitiva – například to, že z globálního hlediska zvyšují konkurenci mezi jednotlivými státy a regiony a nutí ty, které by jinak inklinovaly k ještě vyšším daním a ještě tužší byrokracii, aby „zařadily zpátečku“.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 10. 2013 8:27, eďa

Předně Česku neškodí daňové ráje, ale ČR škodí sama sobě tím, že se chová jako slon v porcelánu stylem , po nás potopa.
Za druhé. Otázka daňového ráje souvisí s otázkou finanční gramotnosti, takže daňovým rájem klidně může být každá země a dokonce nejvhodnější se jeví ta, kde se žije a znají se i poměry.

Reagovat

 

+13
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi

10. 12. 2014 | 12:35 | Vasteriol

12.000 firem s vlastníkem z daňového ráje nezní tak špatně, ale mnohem více firem je, které nejsou vlastnicky přímo propojené, ale fakturují přebytečná zisk před zdaněním. více

19. 10. 2013 | 22:17 | Zajicek Jiri

Musim podoktnout k tematu,ze danove raje se mi libi.Za prve mame paty nejslozitejsi danovy system.....?Proc...?Jak se rika ..na kazde hovno je potreba papir a v tom Ceska republika kraluje,administrativa ukrutna..A za druhe...více

18. 10. 2013 | 20:16 | MoB

Nejvíc mě dojal názor pana Samka... ale když jsem zjistil, že to je jakýsi odborář, tak jsem se přestal divit. Birds of feather... více

18. 10. 2013 | 8:27 | eďa

Předně Česku neškodí daňové ráje, ale ČR škodí sama sobě tím, že se chová jako slon v porcelánu stylem , po nás potopa. Za druhé. Otázka daňového ráje souvisí s otázkou finanční gramotnosti, takže daňovým rájem klidně...více

18. 10. 2013 | 1:13 | jezevec

dokud bude na světě existovat alespoň jedna země, umožňující anonymní vlastnictví akcií či obchodních podílů a paušální daň - a dokud bude na světě alespoň jedna jiná země, umožňující vlastnictví akcií či obchodních podílů...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Způsoby obchodování, Ziskový výnos, Hypotéza, jan sedláček, o2, jaromír novák, dtest, penzijní připojištění, hepatitida, konvergenční program, nápověda, demagogie, Bonusový vklad, dárky z druhé ruky, pomaturitní studium, cvr energy, terminační poplatky, zvětšení

6B64222, 1A10000, 6S64222, 3AY0049, 1A10000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK