Těch důvodů, proč hledat daňový ráj, může být překvapivě hodně. Samozřejmě: daně tak vysoké, že se vyplatí podstupovat námahu se zakládáním firmy v zahraničí. Ale důvod můžou být taky daně tak složité, že se vyplatí hledat zemi, kde daňové předpisy nebují do neprostupné džungle. Jindy převáží touha po anonymitě – daňové ráje často nevedou (nebo nezveřejňují) žádné obchodní rejstříky nebo jejich obdoby. Pokud máte strach z gangsterů, kteří by po vás šli, kdyby věděli, co máte... pokud máte strach, že by se gangsteři mohli zmocnit vlády a začít znárodňovat, jak už se jim jednou povedlo, je daňový ráj přirozená volba.
A pak samozřejmě najdeme důvody jaksi méně čisté.
Nejlepší recept na daňové úniky? Dobrý hospodář
Mnohé vlády se zkoušejí dopočítat, kolik peněz jim do daňových rájů uteče, a snaží se jejich odtékání bránit. Represí, silou a tlakem. Přitom opravdu účinné je asi jen řešení „mírové“: přehledné daně a služby na úrovni tak nějak odpovídající tomu, co si stát bere – říct „nízké daně“ by asi nebylo přesné, jsou země, ze kterých se utíká málo, ačkoli mají daně vysoké. Jejich obyvatelé ale zřejmě nemají pocit, že peníze, které odevzdali, končí v černých tunelech.
Líbilo by se vám v daňovém ráji? Zabodněte prst do glóbusu, vždycky nějaký poblíž najdete. Státy, které víc či míň mezi daňové ráje můžeme počítat, leží nejen na ostrovech uprostřed oceánu, ale také v Evropě nebo Severní Americe. Mezi daňové ráje, kam přichází relativně nejvíc dušiček, tak patří třeba i Delaware, jeden z padesáti Spojených států – a adresa v USA vypadá na vizitce jistě líp než nějaké Kajmanské ostrovy...
Pokud radši čtete, než klikáte, můžeme doporučit dva starší články z pera Jana Müllera:
Sdílejte článek, než ho smažem