Regulace životního pojištění a jeho distribuce je dlouho diskutované téma. Už několik let se připravuje novela zákona č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkovatelích. Vznikla na základě diskuze Ministerstva financí, pojišťoven a finančněporadenských společností, přes které se dnes většina životních pojistek sjedná.
Osud novely, která by zásadním způsobem změnila pravidla hry, chránila spotřebitele, donutila pojišťovny transparentně komunikovat, kolik životní pojištění stojí a jak si jednotlivá pojištění vedou vůči sobě navzájem, a zároveň výrazně zvýšila nároky na finanční poradce, kteří pojištění klientům sjednávají, je nyní nejistý. Vody rozbouřil poslanec Ladislava Šincl z ČSSD, který před několika týdny přišel s nečekaným „přílepkem“ k zákonu č. 277/2009 o pojišťovnictví. Tento zákon přitom poslanci potřebují schválit, protože implementuje evropskou směrnici. Přílepek ale nepožaduje transparentní komunikaci při prodeji pojištění nebo zvýšení nároků na finanční poradce, řeší jediné – regulaci provizí.
Zde najdete usnesení rozpočtového výboru z 23. schůze ze dne 6. května 2015.
§ 135a zákona o pojišťovnictví (277/2009 Sb.)
„Regulace pobídky
(1) Výše pobídky poskytnuté pojistitelem za činnost nabízení nebo činnost zprostředkování životního pojištění podle části A přílohy č. 1 nesmí přesáhnout jedenapůlnásobek výše sjednaného ročního pojistného s tím, že v prvním roce trvání pojištění lze poskytnout část pobídky nejvýše ve výši sjednaného ročního pojistného. Splatnost zbývající části pobídky musí být rozložena rovnoměrně alespoň do doby čtyř let; při sjednané pojistné době kratší než pět let musí být splatnost zbývající části pobídky rozložena rovnoměrně do konce sjednané pojistné doby. Pobídkou se rozumí platba, odměna nebo jiná peněžitá nebo nepeněžitá výhoda.
(2) V případě zániku pojištění v prvních pěti letech jeho trvání z jiného důvodu než v důsledku pojistné události náleží pojišťovacímu zprostředkovateli část pobídky podle odstavce 1 nejvýše v takové výši, jaký je poměr počtu ukončených kalendářních měsíců trvání pojištění k šedesáti kalendářním měsícům.
(3) Pojistitel je oprávněn zohlednit ve výpočtu odkupného pobídku podle odstavce 1 pouze tak, aby v žádném roce trvání pojištění nepřesáhla část zohledněné pobídky 20 % z celkové výše pobídky podle odstavce 1; při sjednané pojistné době kratší než pět let je pojistitel oprávněn zohlednit ve výpočtu odkupného pobídku podle odstavce 1 v rovnoměrné výši po celou pojistnou dobu.
(4) Pojistitel není povinen postupovat podle odstavců 1 až 3, pokud je sjednáno jednorázové pojistné nebo je pobídka v rovnoměrné výši nepřesahující 20 % sjednaného ročního pojistného poskytována průběžně po celou dobu trvání pojištění.
Proti návrhu poslance Šincla se postavila jak většina distribučních sítí, tak Ministerstvo financí, které následně přišlo s protinávrhem. Ten nereguluje výši provize, omezuje ale celkovou výši nákladů, které si může pojišťovna v prvních pěti letech od vzniku pojištění včetně provize nárokovat v případě, kdy dojde k zániku pojistné smlouvy. Strop je nastavený také na maximálně dvaceti procentech ročně, počítá se ale z jiného základu, který v tomto případě nezahrnuje pouze provizi, ale celkové náklady pojišťovny.
V současné chvíli tedy existují dva návrhy toho samého. Jeden podporuje ČSSD, druhý Ministerstvo financí a ANO. Spor mezi Andrejem Babišem a Ladislavem Šinclem navíc přerostl do osobní roviny. Proto se koalice ve středu dohodla, že novelu zákona o pojišťovnictví z projednávání ve Sněmovně stáhne, dokud nebude znovu nalezena shoda.
Co se bude dít dál? Pravděpodobné je, že zákon o pojišťovnictví bude schválen bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu, který by distribuci, výši poplatků a provize reguloval. Tyto regulace se pravděpodobně zakomponují do novely zákona o finančních zprostředkovatelích. V jaké podobě, to však jasné není. Jak to vidí Petr Borkovec?
Pokud by nakonec prošel návrh poslance Šincla na regulaci provizí, budou pojistky skutečně levnější, jak tvrdí?
Nebude-li návrh součástí novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, nevyřeší se reálně vůbec nic. Návrh sice obsahuje rozložení nákladů v čase, řeší ale pouze náklady na provizi. Pojišťovna tak může zatížit odkupné klienta jinými náklady a poplatky, které regulovány nejsou, a klient tak reálně nic neušetří. Náklady se pouze přesunou z jedné kolonky do druhé. Pojišťovny budou mít pořád dost peněz, jak motivovat k vyšším prodejům, stejně jako doposud… Regulovat provizi bez regulace nákladů je nesmyslné. Pojištění je dnes pro klienta stejně drahé, když si ho jde koupit do pojišťovny nebo ke zprostředkovateli. Stejný produkt je prostě stejně drahý. Jaký prospěch má tedy klient z regulace provizí, když produkt, který si jde koupit přímo do pojišťovny bez provize, je pro něj stejně drahý? Žádný.
Jak by návrh poslance Šincla ovlivnil prodej životního pojištění z dlouhodobého hlediska?
Došlo by k pročištění trhu, který pojištění distribuuje. Návrh by jednoznačně pokosil stovky minifirmiček na trhu a krátkodobě by znamenal cashflow problém pro většinu velkých a středně velkých firem, omezení jejich investic a výrazné zvýšení rizika v podnikání. Nejvíce ohroženy by dle mého názoru byly poolové společnosti, jejichž model je postaven právě na lákání poradců na výši provize. Nastal by chaos, zmenšila by se konkurence, a tím pádem i tlak na cenu a kvalitu pojištění… Jinak řečeno, pojistný trh by se zakonzervoval a pojišťovny by ztratily motivaci inovovat produkty a snižovat cenu pojistných rizik.
V zahraničí, pokud se pojistný trh reguluje, bývá častěji regulována celková nákladovost produktu, nikoliv pouze výše provize. Z jakého důvodu by se měla Česká republika přiklonit k regulaci provizí?
Protože si to přejí pojišťovny. Návrh si samy napsaly tak, aby jim vyhovoval. Ve většině evropských zemí je skutečně běžná regulace celkové nákladovosti produktu. Všichni dobře vědí, že regulace provizí nic neřeší, a už vůbec nezajistí levnější produkty pro klienty. Je to stejné, jako kdyby někdo zreguloval cenu mouky a řekl, že díky tomu bude rohlík levnější. Ve skutečnosti bude ale rohlík stát stejně, jen na tom někdo víc vydělá. A to je přesně to, co pojišťovny chtějí, být ziskovější a současně nést menší rizika.
Pojišťovny by tedy zaplatily míň za sjednání produktu a ze sjednaných pojistek tak získaly větší podíl.
Pokud by se nezměnila poplatková struktura, tak ano. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která by měla zajistit větší odpovědnost pojišťoven a také transparentnost produktů, je v současné chvíli na bodu mrazu, takže zatím neexistují žádné „páky“, které by pojišťovny přinutily ke změně poplatkové struktury.
Jakým způsobem řeší tahle „zamrzlá novela“ odpovědnost pojišťoven a transparentnost produktů?
Mimo jiné zavádí povinnost vytvořit jednotný nákladový ukazatel a zvyšuje informační povinnost při prodeji pojištění včetně povinnosti informovat o provizi. A také zvyšuje odpovědnost pojišťoven za volbu a kontrolu jejich distribuce včetně distribuce externími firmami, se kterými podepsaly smlouvy. Pojišťovny dnes nenesou absolutně žádnou odpovědnost za to, s kým spolupracují (a komu platí často nesmyslné provize vzhledem ke kvalitě a rizikovosti). Pro zprostředkovatele a pojišťovny znamená novela víc práce, víc povinností, víc odpovědností a víc investic do vzdělání, procesů a kontroly práce. Poctivým zprostředkovatelům, kteří chtějí na trhu být dlouho, to nevadí, protože chtějí kultivovaný trh, a ne džungli.
Pro klienty znamená novela více informací, vyšší ochranu, transparentnější produkty a vyšší šanci dovolat se svých práv při poškození. A také vyšší pravděpodobnost, že jim bude pojištění zprostředkovávat odborník, a nikoliv prodejce s dolary místo očí, který tu zítra nebude.
Diskuze ohledně novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích probíhaly poměrně dlouho, navíc se jich účastnily samotné pojišťovny. Nepřipadá vám proto “přílepek“ úkrokem stranou i pro ně?
Pojišťovny se diskuze účastnily, jenže nejsou spokojeny s finální podobou novely. Plyne z ní velká odpovědnost, kterou nechtějí, nést a nároky, které na ně klade, označují za příliš administrativně náročné. Proto přišly s tímhle návrhem.
Já osobně nemám problém s regulací, trh se musí změnit. Ale vadí mi způsob, který pojišťovny v tomto případě zvolily. A nemluvím jen o textaci návrhu, mám na mysli také lobbing a naprosto nestandardní legislativní postup, jakým se přílepek do Sněmovny dostal. Pojišťovny zcela rezignovaly na konzultaci s trhem či diskuzi s legislativní radou vlády a Ministerstvem financí. Nemají také problém s naprostým popřením reality a lživými výpočty. To mám na mysli například nesmyslné tvrzení, že provize jsou 200 procent ročního pojistného, nebo tvrzení, že návrh regulace, jak je formulovaný v novele poslance Šincla, klientům něco garantuje.
Negarantuje?
Ne. Návrh naprosto nesmyslně uvádí, že pojišťovny si můžou z poplatku na provizi nechat určitou částku. Jenže nic jako poplatek za provizi neexistuje, není nijak definovaný. Pojišťovny profitují na management fee či dokonce dvojitém management fee, na inkasním poplatku, správním poplatku, alokačních procentech či na uzamknutí počátečních jednotek, tedy vlastně výstupním poplatku, a tak dále. Vše, co jsem popsal, se rozhodně nerovná provizi. Není proto zřejmé, co všechno má pojišťovna vracet klientům. Kdyby v návrhu bylo jasně napsané – všechno, co zprostředkovatelé vrátí, půjde ke klientovi, bude to něco znamenat. V reálu ovšem návrh opravdu negarantuje snížení ceny pro klienty.
Proč se regulace provizí, tak jak je obsažena v návrhu, dotýká také rizikových pojistných smluv, u kterých obecně přepojišťování není proti zájmu klientů?
U rizikových smluv skutečně nedává smysl regulovat provizi, což opět dokazuje zájem, který mají na celém návrhu samotné pojišťovny. Rizikové životní pojištění je transparentní komodita. Přepojištění je v tomto případě v zájmu klienta. Klienti zde nic nespoří, neinvestují, neplatí žádné poplatky, chtějí službu a chtějí ji co nejlevněji – a to jim zajistí pouze konkurenční trh.
Při výpočtu odkupného může pojišťovna v prvních pěti letech od vzniku pojištění, které výplatou odkupného zaniká, odečíst za každý celý rok trvání tohoto pojištění nejvýše 20 procent z celkové hodnoty pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s tímto pojištěním, včetně hodnoty pobídky. Byla-li sjednána pojistná doba kratší než pět let, určí se roční odečitatelná částka podle věty první jako podíl celkové hodnoty pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s daným pojištěním, včetně hodnoty pobídky, a sjednané pojistné doby vyjádřené v celých letech.
V posledních dnech se na stole objevil ještě návrh z dílny Ministerstva financí (viz box vpravo – Ministerský návrh. Co se má změnit v zákoně o pojišťovnictví). V čem je jiný a jak ho hodnotíte?
Musím říci, že tento návrh mě velmi příjemně překvapil. Myslím, že to lidi z Ministerstva trefili naprosto přesně, a je skvělé vidět, že trhu rozumí. Návrh totiž opravdu řeší to podstatné – nákladovost rezervotvorných pojištění. Přizpůsobit se budou muset pojišťovny i zprostředkovatelé. Návrh bude navíc velmi těžké obejít. Pokud projde tato verze, opravdu zavede jednotná pravidla pro všechny hráče na trhu, a to je velmi důležité. Pojištění bude navíc konečně sloužit k pojišťování, a nikoliv ke spoření, protože se zvýší podíl čistých rizikových pojištění bez investic. Pojišťovny si budou muset na nová pravidla zvyknout, protože ztratí možnost zvýhodnit interní sítě a zaměstnance a uplácet externí distribuci, ale to je přece správně - klienti na tom vydělají. A to především v prvních pěti letech, kdy při dnešním nastavení nedostávají téměř nic. Nově budou mít jistotu, že dostanou 80 procent investované hodnoty po odečtení rizikového pojistného a až 20 procent pořizovacích nákladů. Dlouhodobě vliv změny bude pro klienta už výrazně menší. V prvních letech zásadní.
Jak se spor o podobu regulace podepíše na vztahu pojišťoven a distribučních sítí?
Distribuční sítě jsou z logiky věci proti regulacím provizí a volají spíše po snížení nákladovosti, aby byly produkty, co nejlevnější. U pojišťoven je tomu přesně naopak. Nechtějí si nechat regulovat cenu svých služeb. Chtějí minimalizovat náklady na distribuci a maximalizovat své zisky. Spory tu budou vždycky. Jeden bez druhého ale nemůžeme existovat, takže řešení nakonec nalezneme. Pěvně věřím, že bude co nejvýhodnější především pro klienty a dlouhodobě udržitelný trh.
Ať už projde Šinclův nebo ministerský návrh na regulaci, splní svou roli? Dojde k omezení přepojišťování?
Kdybych se chtěl pustit do předpovídání, zásadní roli hraje to, jestli současně s regulací provizí či nákladů projde i novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která přináší pravidla pro nabízení pojistek. To je nezbytný předpoklad pro to, aby všechno správně zafungovalo. Takže regulace provizí či nákladů musí jednoznačně být v novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jinak na trhu nastane neuvěřitelný chaos – a pak se nedá předvídat nic. Pokud regulace nákladů projde společně s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, pak má velkou šanci vyčistit a zkultivovat trh. A díky kultivaci trhu dojde i k omezení přepojišťování u rezervotvorných životních pojištění.
Přepojištění u čistých rizikových pojistek je za dodržení pravidel odborné péče pro klienta výhodné, jak už bylo řečeno. Pokud projde jenom regulace v zákoně o pojišťovnictví bez novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, pak přijde vlna přepojišťování. Některé zprostředkovatelské sítě se domnívají, že v první vlně budou prodejci přepojišťovat, aby se mstili pojišťovnám a získali vyšší provizi, dokud je to možné. Osobně si tedy neumím představit, jak někdo přesvědčuje klienta, ať si od něj něco koupí, protože on potřebuje vyšší provizi, ale možné to asi je.
Druhá vlna přepojištění přijde během příštího roku v souvislosti se zlevněním produktů. Upřímně, my sami jej budeme muset doporučit. Přijdou nové, krátkodobě levnější produkty, proto budeme muset klientům doporučit nové nastavení smlouvy.
Předseda představenstva Partners Financial Services
Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu MZLU. Na téže škole působil jako učitel předmětů kapitálové a finanční trhy, mezinárodní finance a burzy a cenné papíry, věnoval se odborné publikační činnosti.
Krátce pracoval v Jihomoravské energetice jako analytik kapitálových účastí, později v německé finančněporadenské společnosti, ve které se propracoval na pozici regionálního ředitele. Později založil Partners; dnes je jedním z partnerů společnosti a předsedou představenstva.
Petr Borkovec je ženatý a má dvě děti.
Doteď byl trend opačný – externí sítě tlačily na zlevňování produktů pro klienty, provize ale zůstávaly stejné. Myslíte, že pojišťovnám zkrátka došla trpělivost?
Doplnil bych, že proti tomuto tlaku byl paradoxní tlak pojišťoven na to, aby platily vyšší provizi, když dostanou vyšší produkci. Pokud by u nás fungoval konkurenční trh, pokračoval by trend zkvalitňování produktů pro klienty dál. Produkty by se dál zlevňovaly, rizika rozšiřovala, nesmyslné pasti v pojistných podmínkách mizely. Za poslední dva roky se pojistný trh opravdu neuvěřitelně posunul, zkvalitnil. Pojistky jsou, co se týče rozsahu rizik a ceny, na velmi dobré úrovni a jsou tak dostupné pro větší množství klientů. A mohlo by to tak jít dál. V Partners máme stejnou provizi od všech pojišťoven, a proto vždy doporučujeme produkty, které nabídnou klientům nejlepší podmínky. Odměna nehraje roli. V tomto směru je tedy tlak na pojišťovny opravdu velký. A věřím, že bude i nadále… Jak jsem ale již řekl, osobně s regulací víceméně souhlasím, ale vadí mi způsob, kterým byla připravena. Nový návrh ministerstva naopak skutečně něco řeší a řeší to správným směrem.
Pojišťovny ukázaly sílu, bohužel naprosto nefér způsobem. Mysleli jsme si, že fungujeme v rovném prostředí, jenže se ukázalo, že to tak není, že stále rozhoduje moc a peníze. To je věc, se kterou mám osobně největší problém. V našem státě není právně zaručena jistota dlouhodobého podnikání. Skupina subjektů může přes politické strany a lobbistické organizace prosadit lepší podmínky pro své vlastní podnikání na úkor druhých. Právě to vnímám jako největší problém celého návrhu. Ministerstvo financí dlouhá léta na něčem pracuje, je o tom přesvědčené, ale je to k ničemu, protože najednou přijdou lobbisti a prosadí, co chtějí, přes naprosto neinformovaně a zmanipulované poslance.
Společnost Partners media, která vydává Peníze.cz a Finmag, je dceřinou firmou společnosti Partners Financial Services
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 6. 2015 7:55, lomikar
ruku na srdce - pane Borkovče, když jste prchnul z OVB s lidmi kolem vás a založil Partners před 7 lety, se stovkami poradců jste pak v tyrkysovém převlečku válcovali trh s prodejem suprových investičních životních pojistek, kde jste nabízeli "výhodné " investování...nemáte tak trochu vy i Pártners tedy lví podíl na tom, kam až se trh s životním pojištěním dostal ???
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.