Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy
25. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů
Důchodový věk poroste. Otázkou je, jak přesně. K původnímu návrhu ministerstva práce a sociálních věcí teď přibyly další dva.
Zdroj: Shutterstock
Kvůli robotizaci a digitalizaci prý v Česku zanikne až milion pracovních míst. Podle projektu Kompas, který se snaží odhadovat potřeby tuzemského trhu práce v příštích třech až pěti letech, přijde postupně o zaměstnání zhruba 330 tisíc současných zaměstnanců. Zároveň má ale vzniknout přibližně milion nových míst. Neznamená to tedy, že práce nebude. Bude – pro ty, kteří se dokážou přizpůsobit.
Projekt Kompas, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu Zaměstnanost, má sloužit jako příprava na tyto změny, a to na národní i regionální úrovni. „Projekt byl vytvořený především jako odpověď na požadavek disponovat systémem pro předvídání změn na trhu práce, včetně předvídání kvalifikačních potřeb,“ vysvětluje Zuzana Křížková z tiskového oddělení ministerstva.
Kompas pracuje s informacemi shromažďovanými od roku 2011 do konce roku 2021. „Důležité je, že informace poskytují přímo zaměstnavatelé,“ říká Křížková. Tato reálná data z trhu práce doplňuje přehled o vzdělávacím systému, který garantuje ministerstvo školství. Pracuje se také s předpověďmi demografického vývoje včetně migrace a makroekonomickými predikcemi. Závěry se pak ještě, jak uvádí Zuzana Křížková, ověřují se zaměstnavatelskými svazy, odbory, příslušnými rezorty na krajské úrovni a regionálními partnery sdruženými nejčastěji v takzvaných Paktech zaměstnanosti.
Z dat Kompasu například vyplývá, že kvůli stárnutí populace v brzké době bude potřeba ještě víc – už tak nedostatkových – pracovníků v pečovatelství a ošetřovatelství. Nejvyšší poptávka po profesích v sociálních službách prý bude v Královehradeckém kraji, kde vzroste až o 51 procent, ve Zlínském kraji má vzrůst o 50, v Moravskoslezském o 47 a v Libereckém o 35 procent.
Vůbec největší nedostatek lidí bude v oboru ošetřovatelství v kraji Vysočina. „Důvodem je dlouhodobý nedostatek pracovní síly v oblasti zdravotnických služeb a služeb, které na ně navazují,“ komentuje odhadovaný trend Jiří Vaňásek, vedoucí projektu Predikce trhu práce Kompas. Bohužel: lidé zatím nemají o zaměstnání v pečovatelství a ošetřovatelství příliš velký zájem.
V Ústeckém kraji zase podle odhadů naroste až o 59 procent poptávka po profesionálech v oboru umění a užitného umění. „Většina lidí si asi pod uměním představí obrazy, muzea a galerie, ale to je hodně zúžené vnímání. Řadíme sem například i audiovizuální záznam, mediální produkci, módní tvorbu či interiérový a průmyslový design,“ upřesňuje Vaňásek.
Dalším oborem, kde vidí Kompas potenciál, je ochrana životního prostředí. Přispěje k tomu pochopitelně i Green deal neboli Zelená dohoda pro Evropu. Poptávka po tomto typu odborníků se má nejvíc zvednout v Jihočeském kraji – až o 44 procent.
V souvislosti s válkou na Ukrajině prý zase poroste poptávka po zaměstnancích v oblasti bezpečnosti. V Pardubickém kraji se poptávka zvýší až o 43 procent. Plzeňský a Jihomoravský kraj pro změnu nabídnou vyšší možnost uplatnění v přírodních vědách a informatice.
Dalšími obory, ve kterých se podle Kompasu bude v nejbližších letech nedostávat lidí, jsou učitelé a lidé s vysokoškolským vzděláním v přírodních vědách, chemii a materiálovém inženýrství a chybí samozřejmě také informatici.
Své předpovědi by prý měl Kompas časem postupně prodlužovat i pro delší než pětileté období – díky většímu množství dat. K tomu je ale skeptický Daniel Münich, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom CERGE-EI. Věrohodně předvídat potřeby trhu práce podle něj lze jen ve výhledu několika málo let. Pět roků a víc už je podle něj horizont příliš dlouhý, ve kterém ani kvantitativní, ani expertní predikce už moc nepomůžou.
Dobrý – nebo spíš špatný – příklad ostatně poskytuje zrovna naše nikým nepředvídaná současnost. „Nynější brutální růst cen energií výrazně změnil relativní ekonomické komparativní výhody zemí. To v horizontu příštích let vyvolá obrovské ekonomické tlaky na změnu sektorových proporcí v české ekonomice,“ říká Münich. Předpokládá proměnu národního hospodářství a podotýká, že se zatím nikdo ani nepokusil odhadovat, v jakém směru se asi změní.
Sledovat dlouhodobé trendy zaměstnanosti je ale podle Münicha přesto užitečné. Jenže data, která v Česku máme, nepokládá pro věrohodnější predikci za dostatečná.
„Vzorek Výběrového šetření pracovních sil, které dělá Český statistický úřad, je příliš malý a neobsahuje informace o platech a mzdách. Data Výběrového šetření životních podmínek, kde jsou informace o platech, zase neobsahují informaci o oboru dosaženého vzdělání. Data od zaměstnavatelů o mzdách a platech v Informačním systému o průměrném výdělku jsou příliš kusá. A predikce, které nepracují s cenou práce, hodně kulhají, protože není možné vzít v potaz reakce poptávky a nabídky po práci,“ konstatuje Münich.
Kompas není jediný projekt, který s předpovídáním pohybů na trhu práce zabývá. Kromě něj je tu třeba evropský projekt Cedefop Skills Forecast. Jak vysvětluje Zdeňka Šímová z Národního vzdělávacího fondu, agentura Cedefop zpracovává odhady pracovního trhu pro všechny země Evropské unie a její činnost s projektem ministerstva práce a sociálních věcí nesouvisí.
Podle Cedofopu bude do roku 2030 největší poptávka po vysoce vzdělaných odbornících v obchodu a správě, odborných pracovnících v oblasti vědy a techniky nebo specialistech v oblasti výchovy a vzdělávání. Z profesí se střední nebo nižší úrovní vzdělání bude velká poptávka zejména po řidičích, řemeslnících v oblasti stavebnictví, pracovnících osobní péče a osobních služeb a strojírenských dělnících.
Sdílejte článek, než ho smažem