O tom, co čeká na ty, kteří prostě nepřijdou do práce a neobtěžují se s omluvou, jsme na Peníze.cz psali před dvěma dny:
Dnes se zaměříme na poněkud jiný případ. Na krácení dovolené kvůli absencím omluveným.
Dovolená se zaměstnanci krátí, když mu v kalendářním roce překážky v práci – a to ty, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce – nedovolí pracovat po dobu sta nebo víc dnů. Nejčastěji jde o pracovní neschopnost. Pro omluvenou nepřítomnost se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část (nikoliv tedy dovolená za odpracované dny nebo dodatková dovolená).
Zatímco ke zkrácení dovolené za neomluvené absence zaměstnavatel nemusí přistoupit, kvůli omluveným absencím zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci zkrátit musí, odpustit mu krácení nemůže. Pravidlo platí jak pro státní a veřejný sektor, tak i pro soukromé podniky.
Nejprve je potřeba mít co krátit. Zaměstnanec tedy musí mít nárok na dovolenou za kalendářní rok. Na tu (nebo na její poměrnou část) získá nárok, když mu u jednoho zaměstnavatele trvá pracovní poměr v kalendářním roce nepřetržitě aspoň 60 dní. Za prvních sto pracovních dní, které zaměstnanec nepřijde do zaměstnání pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel zaměstnanci zkrátí dovolenou o jednu dvanáctinu. Za každých 21 dní absencí se pak dovolená zase krátí o dvanáctinu. (Rozhodujících je vždy každých dovršených 21 zameškaných pracovních dnů, ne tedy jen započatých.)
Zaměstnanec neodpracoval celkem 154 dnů z důvodu pracovní neschopnosti. Za prvých sto zameškaných dnů omluvené absence se mu dovolená za kalendářní rok krátí o dvanáctinu, za každých dalších dokonaných 21 dnů o další dvanáctinu, v tomto případě se tedy dovolená končí o tři dvanáctiny – za sto dní a dvakrát dovršených 21 dnů, ke zbylým dvanácti dnům se nijak nepřihlédne. Jestliže má čtyři týdny dovolené – tedy dvacet dnů – přijde o pět dnů, zbyde mu patnáct.
Nezapomeňte: krátit se dá i dovolená, na které jste už byli. To samozřejmě neznamená, že byste museli vracet fotky od Mácháče. Přijdete ale o náhrady za dovolenou: Zaměstnavatel je může rovnou srazit z výplaty.
Zaměstnanci musí být vždy poskytnuta dovolená aspoň v délce dvou týdnů, jestliže jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok. Případně už vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na kterou zaměstnanec ztratil v důsledku jejího krácení právo, musí zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel smí vyplacenou náhradu srazit ze mzdy.
Zaměstnavatel ale nesmí krátit dovolenou, kterou čerpá (vyčerpala) zaměstnankyně v bezprostřední návaznosti na mateřskou dovolenou a před nástupem na rodičovskou dovolenou (totéž platí pro tatínka, který čerpá dovolenou v rozsahu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).
Současně platí, že čerpání mateřské dovolené (a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) a doba dočasné pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, vzniklým při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, se pro účely dovolené posuzují rovněž jako výkon práce.
Kromě právě zmíněné mateřské (a částečně rodičovské) dovolené a částečné pracovní neschopnosti, se za odpracovaný den považuje především den, kdy se vážně pracovalo, tedy den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny (části směn odpracované v různých dnech se nesčítají). A pak ještě nejrůznější doba, která se – pro účely dovolené – za odpracovanou považuje, ačkoliv zaměstnanec nepracoval.
Jako výkon práce se posuzují i chvíle, kdy člověk nepracuje kvůli některým překážkám v práci. V první řadě jde o překážky na straně zaměstnavatele, zejména prostoje, ale i jiné překážky na straně zaměstnavatele. Jako odpracované se berou taky absence kvůli některým překážkám na straně zaměstnance. Myslí se tím, když člověk nepracuje z důvodu obecného zájmu, kvůli překážkám souvisejícím s brannou povinností nebo kvůli školením nebo jiným formám přípravy nebo studia.
Za odpracované se berou také dny, kdy si zaměstnanec vybírá dovolenou na zotavenou nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, kdy nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nebo plat nekrátí.
A teď se konečně dostáváme k absencím, které nás můžou o část dovolené připravit.
Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba pracovního volna, které si zaměstnanec vyžádal a sjednal a u kterého si předem domluvil, že ho napracuje. Za výkon práce se nepovažuje ani doba, kdy se musila práce přerušit kvůli nepřízni počasí. Sto a víc dnů nepřítomnosti v zaměstnání se ale přece jenom především dá „nahnat“ při pracovní neschopnosti (pozor: jako výkon práce se pro účely dovolené počítá neschopnost přímo spojená s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).
Pro úplnost dodejme, že se jako výkon práce pro účely dovolené nepovažuje ještě celá řada dalších situací, kvůli kterým člověk chybí v zaměstnání, takzvaných jiných důležitých osobních překážek v práci. Na druhou stranu stokrát za rok se žení či vdává málokdo. Konkrétně o dobu
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 2. 2019 23:19, Pavla
Krácení dovolené z důvodu nemoci jedná se o půl roku pracovní neschopnosti
V roce 2018 jaký mám nárok na dovolenou kolik dnů
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.