Pokud u vás ve firmě máte odbory, zaměstnavatel s nimi musí projednat, jestli byla absence v práci omluvená, nebo neomluvená. Ovšem projednat neznamená, že se spolu musejí na něčem shodnout, stanovisko odborové organizace může zaměstnavatel vzít na vědomí, ale nijak k němu nepřihlížet. Zaměstnavatel také sám rozhoduje, jaká sankce bude po neomluveném zameškání práce následovat.
V první řadě: za den, kdy zaměstnanec není v práci, nemusí (a také asi nebude chtít) zaměstnanci vyplatit mzdu. To ovšem asi ještě nelze považovat za sankci v pravém slova smyslu: mzda je odměna za vykonanou práci, a pokud práce nebyla vykonávána, není důvod vyplácet mzdu.
Sankcí v pravém slova smyslu ovšem je krácení dovolené, ke kterému zaměstnavatel může – nemusí, není to nic automatického – přistoupit. Na jeho uvážení je, jestli vám za denní absenci škrtne z dovolené den, dva, nebo dokonce celé tři dny. Zkracování dovolené ale má i jisté limity, které zaměstnavatel musí respektovat: za absenci v jednom kalendářním roce, se může krátit dovolená pouze v tom samém roce. Za absenci, kterou jste nasekali loni v prosinci, tedy letos kratší dovolenou mít nebudete.
Za neomluvenou nepřítomnost v práci může zaměstnavatel krátit všechny v zákoníku práce uvedené druhy dovolené:
Není ale rozumné uvažovat tak, že když už vám v roce žádná dovolená nezbývá, nemáte o co přijít. Zaměstnavatel vám může škrtnout dovolenou, na které jste už byli. Ne že by měl povolení pro cestování v čase, ale může vám srazit – bez ptaní – ze mzdy už vyplacené náhrady za dovolenou.
Dalším omezením krácení pak je, že zaměstnanci, který u zaměstnavatele pracuje celý kalendářní rok, musí za ten rok opravdu dostat aspoň dva týdny dovolené.
Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluvenou zameškanou směnu (pracovní den), může mu ji zkrátit o jeden až tři dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se můžou sčítat – to ovšem nelze přes hranici kalendářního roku, nejde tedy sečíst třeba zmeškanou polovinu směny z prosince 2017 a polovinu v lednu 2018. Zaměstnavatel má právo krátit zaměstnanci dovolenou jenom v případě, že zaměstnanec zameškal celou směnu nebo součet kratších neomluvených absencí v daném roce dosahuje alespoň délky jedné pracovní směny. Pokud zaměstnanec za kalendářní rok zameškal méně hodin, než činí jeho denní pracovní doba (směna) nesmí mu zaměstnavatel dovolenou zkrátit. Jestli je ale zaměstnavatel pes, může v zásadě sčítat i absence v řádech minut – typicky pozdní příchody do zaměstnání nebo předčasné odchody.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Neomluvené absence v práci můžou ale vést až k absenci práce a hledání práce nové. Pokud bez omluvy nechodíte do zaměstnání, zaměstnavatel s vámi může rozvázat pracovní poměr. Podle míry porušení pracovní kázně a s přihlédnutím k osobě zaměstnance, pracovní pozici, kterou zastává, době a situaci, v níž došlo k neomluvené absenci, k délce jejího trvání a s přihlédnutím k důsledkům pro zaměstnavatele (např. výši způsobené škody), se může rozvazování udát normální výpovědí nebo i okamžitým zrušením pracovního poměru. Otázka samozřejmě je, co už je tak moc, aby to stačilo na hodinový vyhazov. A odpověď najdeme v rozhodnutí Nejvyššího soudu: podle něj neomluvená absence v délce pěti dnů zpravidla představuje samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením.
Když „zaviněně porušíte povinnosti při plnění pracovních úkolů“ a zaměstnavateli kvůli tomu vznikne škoda, jste povinni škodu napravit nebo zaplatit. Pokud vám to projde jako nedbalosti, může po vás zaměstnavatel chtít uhradit škodu do výše čtyř a půl měsíčních platů, pokud by šlo o škodu způsobenou úmyslně, může chtít sto procent.
Sdílejte článek, než ho smažem
