Paní Helena otěhotněla, když ji v práci ještě běžela tříměsíční zkušební doba. Jakmile to oznámila zaměstnavateli, byla propuštěna. Podobně na tom byl i pan Jiří. Ve zkušební době onemocněl a byl v pracovní neschopnosti celkem dvacet pracovních dnů. I s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr. V obou případech přitom dotyčné firmy postupovaly správně.
Cílem zkušební doby je, aby si zaměstnavatel ověřil, zda je nový pracovník schopen řádně vykonávat práci, na kterou byl přijat. Pokud ji pracovník zkrátí, třeba i kvůli nemoci, neposkytne tím zaměstnavateli dostatečně dlouhou dobu k prověření svých schopností. Přesto to automaticky neznamená, že firma může pracovní poměr zrušit.
"Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti. Při delší nemoci je propuštění legální. Před ukončením pracovního poměru ve zkušební době ženy nechrání ani těhotenství," vysvětluje odborník na pracovní právo Ladislav Jouza.
Zásady zkušební doby |
- nesmí být delší než tři po sobě jdoucí měsíce a nesmí se prodlužovat
- musí být sjednána před vznikem pracovního poměru, nejpozději v den nástupu do zaměstnání, popřípadě v den, kdy byl pracovník jmenován do funkce
- zkušební dobu nelze sjednat dodatečně, jestliže již vznikl pracovní poměr
- musí být sjednána písemně, jinak je neplatná
- doba překážek v práci se do zkušební doby nezapočítává
- zaměstnanec i zaměstnavatel mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době bez udání důvodu
- písemné oznámení o zrušení pracovního poměru musí být doručeno druhému účastníkovi alespoň tři dny před dnem, kdy má pracovní poměr skončit
|
Ve zkušební době může zrušit pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec a žádný z nich
nemusí uvádět důvody svého rozhodnutí. Firma už v případě dříve privilegovaných zaměstnanců nemusí žádat o předchozí souhlas příslušný odborový orgán.
Zkušební dobu lze sjednat pouze před vznikem pracovního poměru. Nejpozději je tak možné učinit v den nástupu do zaměstnání nebo v den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.
"Neplatí, že zkušební dobu obsahuje automaticky každý nově sjednaný pracovní poměr. Jestliže v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebude zkušební doba výslovně sjednána, potom k jejímu sjednání nedošlo," dodává Jouza.
Zkušební dobu není možné sjednat zpětně. Podle Jouzy pokud firma s pracovníkem už podepsala pracovní smlouvu, nemůže mu následně vnutit dodatek k této smlouvě, v němž zkušební dobu se zaměstnancem sjedná. To platí i pro případ, že by firma přišla s takovým dodatkem ještě před vznikem pracovního poměru, neboli dnem nástupu do práce, ale už dříve by s pracovníkem podepsala pracovní smlouvu.
Vysvětleme si to na příkladu: Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou 1. listopadu pracovní smlouvu, v níž je jako den nástupu do práce uveden 11. listopad. V tomto případě nelze zkušební dobu platně sjednat ani v den nástupu do práce, ani mezi 1. a 11. listopadem, protože účastníci se již shodli na obsahu pracovní smlouvy, a jsou jím vázáni. Dodatek k pracovní smlouvě se považuje za změnu pracovní smlouvy, nikoliv za novou pracovní smlouvu.
Pokud je pracovní smlouva vyhotovena písemně později než v den nástupu zaměstnance do práce, vznikl již pracovní poměr na základě ústně sjednané pracovní smlouvy. Dodatečné písemné vyhotovení pracovní smlouvy má už jen povahu potvrzení toho, co si firma s pracovníkem ústně dohodla. Takovou formou se ovšem zkušební doba sjednat nedá. Na ní se lze dohodnout pouze písemně.
Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, a to ani po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Výjimka ze zákona se týká pouze následujícího případu: pokud zaměstnanec během zkušební doby nemohl pracovat pro překážky v práci (např. nemoc), tato doba překážek se do zkušební doby nezapočítává. Z toho vyplývá, že zkušební doba se o tuto dobu prodlužuje.
"Zkušební dobu nelze platně sjednat při změně již existujícího pracovního poměru, jak se někteří zaměstnavatelé nesprávně domnívají. Zákoník práce to v paragrafu 35 stanoví jednoznačně: zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl," vysvětluje Jouza.
Z toho plyne jednoznačný závěr, že zaměstnanci by si měli pozorně přečíst pracovní smlouvu. Pokud v ní nebude o zkušební době zmínka, mohou být klidní. Okamžité zrušení pracovního poměru bez jakéhokoli důvodu, jak je to možné ve zkušební době, by jim hrozit nemělo.
Jaké jsou vaše zkušenosti se zkušební dobou?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 1. 2008 20:45, kupp
Po přečtení článku jsem se řádně polekala, protže jsem ukončili prac. poměr se zaměstnancem právě ve zkušební době a v době neschopnosti. Ještě, že jsou tu příspěvky v diskusi.
Jinak snad pro doplnění je to uvedeno v ZP v § 393a: "(1) Ustanovení § 57, § 66 odst. 1 věta druhá a § 192v až 194 se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění."
Platnost zákona o nemocenském pojištění byla odložena na 1.1.2009 až bodem 16 citovaného článku, který zní: "16. V § 168, 169, § 170 odst. 1, § 171 odst. 1, § 172, § 173 odst. 2, § 174, 175, § 176 odst. 2, § 178 až 181, § 183 až 197 a § 201 se číslo "2008" nahrazuje číslem "2009".
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 9. 2008 21:00, mariah23
dobrý den chci se zeptat jestli když jsem ve zkušební době 3 měsíců může mě zaměstnavatel propustit když jsem těhotná? díky moc za odpovědˇ.
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.