Benzin bude v létě pod třicítkou. Nevěříte?
19. 4. 2016 | Pavel Jégl | 8 komentářů
Ceny ropy bude určovat trh, nikoli kartel zemí, které ji vyvážejí. Řidiči na tom vydělají.
Analytici, kteří přes den sledují cenu ropných benchmarků a po nocích zírají do křišťálové koule, připouští, že černé zlato může v první polovině letošního roku spadnout o další desítky procent – až ke dvaceti dolarům za barel.
Důvody jsou nasnadě: Ropní šejci ze sdružení OPEC neškrtí těžební kvóty, ale snaží se udolat konkurenci a získat větší podíl na trhu. Nabídka ropy tak převyšuje poptávku.
Zkusme se dobrat toho, kam v případě „barelu za dvacku“ poklesnou ceny benzinu a motorové nafty. A také toho, kolik (a komu) v takovém případě zaplatíte.
Zdroj: Peníze.cz
Hodně se mluví o tom, jak s cenami ropy zacvičilo frakování, technologie, která umožňuje těžbu dřív nedostupné ropy a zemního plynu, uložené v usazených horninách. Málokdo ale vidí, kolik ze společností, které se zejména v USA pustily s vervou do těžby, těží na dluh. Každý rok tyhle firmy vytěží desítky miliard dolarů ze svých investorů. Co se přijde, až se stane nevyhnutelné a tihle těžaři krachnou?
Ceny benzinu a nafty u pump neklesají rovnoměrně s cenami ropy či destilovaných paliv na burzách. Čím nižší je cena ropy, tím méně na její další pokles reagují ceny benzinu a nafty pro řidiče.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Příčinou jsou marže, ale především daně, které na cenách ropy nezávisí, anebo na ně reagují jen minimálně. S levnější ropou roste jejich podíl v ceně, kterou platíte u čerpadla. Brzdí tedy zlevnění. Nečekejte proto, že benzin a nafta pro spotřebitele budou kopírovat pokles cen ropy ze čtyřiceti na dvacet dolarů a propadnou také o desítky procent, anebo dokonce krachnou na polovinu.
Ukažme si na několika případech, jak na cenu ropy reaguje cena paliv u pump. Začněme snem motoristy:
Na palivu nikdo nevydělává. Zadarmo je ropa, tak její zpracování, skladování, doprava i prodej. Žádné mzdy, žádné provozní náklady, nikdo si nepřipisuje zisk. Zkrátka komunismus.
Jenže je tu berňák. A ten pořád vybírá daně a ani v motoristickém snu mu neujedete. Pumpař po vás tedy chce jen tolik, aby měl z čeho odvést z čerpaného paliva daň. Že budete jezdit za pakatel?
Nejásejte, možná budete překvapeni, protože benzin a nafta budou pořád dražší než balená minerálka. Stát bude chtít na daních za každý litr benzinu 15,54 a za litr nafty 13,25 Kč.
Z čeho vybere daň? Stát dokáže vymyslet taková daňová pravidla – že se vám o tom ani nezdá.
Na motorová paliva se vztahuje spotřební daň – pro (bezolovnatý) benzin 12,84 a naftu 10,95 koruny za litr. K tomu berní úřad jako bonus připočítá jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty.
Na DPH je pozoruhodné, že ji řidič platí nejen z ceny paliva a všech marží, ale také ze spotřební daně. Proto u benzinu zdarma na DPH zaplatíte 2,70 a u nafty 2,30 Kč.
Tomu se dá říct „pro dobrotu na žebrotu“. Stát vás prostě zkasíruje za to, že splníte povinnost a odvedete spotřební daň – přisype ji do vašeho daňového základu, ze kterého počítá DPH.
Teď ale od snu k realitě. Jaká je cena paliva a z čeho se skládá při ropě kolem čtyřiceti dolarů za barel (to je asi 6,20 Kč za litr)?
Hrubé marže rafinérií (rozdíl mezi cenou vstupu a výstupu) jsou podle údajů ČNB mezi 0,5 až 3,5 procenta celkové ceny benzinu a 3,0 až 6,5 procenta ceny nafty. Zjednodušeně ale počítejme s tím, že za destilaci ropy a příměsi si rafinerie u obou druhů paliv vezmou korunu na litr.
Podíl přepravy a maloobchodu na konečné ceně pohonných hmot v uplynulých letech kolísal mezi sedmi a dvanácti procenty. Přihoďme tedy 2,80 Kč.
Součtem tří položek získáme kulaté číslo: deset korun. Tuto částku bychom zaplatili u pumpy, pokud by do obchodních vztahů nezasáhl stát.
Státní moc vybere daň spotřební i daň z přidané hodnoty. Po započtení spotřební daně (+12,84) stojí litr benzinu 22,84 a litr nafty (+10,95) 20,95 Kč.
K tomu ovšem musíme připočíst ještě daň z přidané hodnoty, kterou získáme jako součin základu daně včetně spotřební daně a daňové sazby (0,21). V našem případě vychází pro benzin 4,80 a pro naftu 4,40 Kč.
Započítejme DPH a výsledek zaokrouhleme (nahoru) na desítky haléřů. Tak dostaneme výslednou částku, kterou zaplatíme u pumpy: 27,70 Kč/litr za benzin a 25,40 za naftu.
Daně tedy tvoří kolem šedesáti procent ceny, ropa necelou čtvrtinu. Zbytek připadne na úpravu ropy, distribuci, skladování a prodej.
Obdobným způsobem zjistíme cenu paliv odpovídající předpokládaným dvaceti dolarům za barel (3,10 Kč za litr). Výsledek: 23,90 za benzin a 21,60 Kč za naftu.
Tady leží cenové dno paliv v Česku, pokud se vyplní proroctví některých analytiků.
Ve skutečnosti budou paliva o desítky haléřů dražší. Cena benzinu se bude shora blížit k 24 korunám a nafta se bude prodávat za 22 korun a nějaké drobné.
Při nízkých cenách, jejichž důsledkem je vyšší spotřeba, rafinérie i pumpy zpravidla zvyšují marže. A u nafty bývají marže vyšší než u benzinu.
Podíl daní na cenách bude každopádně už víc dvoutřetinový (stát si vezme z litru benzinu 17 a z litru nafty 14,70 Kč). A pokud porovnáme ceny paliv při ropě za čtyřicet a za dvacet, tedy při poklesu o padesát procent, zjistíme, že benzin zlevní pouze o 14 a nafta o 15 procent.
A za kolik bychom tedy čepovali palivo, pokud by ropní šejkové rozdávali ropu zdarma? V tomto případě bychom kalkulovali pouze s maržemi rafinérií, distribuce, maloobchodu a pochopitelně – s daněmi.
Pokud si vezmete kalkulačku a dosadíte výše zmíněné hodnoty, vypadne vám benzin za 20,20 nafta za 17,90 Kč.
Všechny výpočty jsou přirozeně založeny na nynějším kurzu dolaru vůči koruně a na aktuálních sazbách DPH i spotřební daně.
Pokud ceny ropy skutečně spadnou na dvacet dolarů za barel, většina analytiků (například na Oilprice.com) předpokládá, že tam vydrží jen několik měsíců, nejdéle do poloviny roku.
Kam se ale vydají v jeho druhé polovině? Euan Mearns z Oilprice.com, který v minulých letech prokázal dobrý odhad, žádný strmý růst nepředpokládá, domnívá se, že za rok bude ropa na 37 dolarech za barel, tedy zhruba tam, kde byla loni v prosinci.
V takovém případě bychom si při tankování na konci roku mohli říct: slušná láce.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 1. 2016 3:16, arote
Spotřební daň byla původně obhajována na ochranu devizových rezerv před nezměrnou spotřebou. Dodnes je mi záhadou, proč se poskytovatelé (napříč celou Evropou a nejedná o malé živnostníky) nesoudí se státy a nechtějí tuto daň zpět na své účty (porušení filozofie rovného přístupu a ochrana investic). Je velmi sporné, zda dnes vůbec má mít stát právo ovlivňovat velikost spotřeby tam, kde pozbyla nutnost a ještě spornější je uplatňování nároku svévolně si daňové výnosy přisvojovat. Hlavní a často i jediný důvod je: Ano, my můžeme!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 1. 2016 9:51, chci dychat
Kez by benzin i nafta staly pres 100 Kc na litr -
chtelo by to radne zdanit.
Potom by si kazdy rozmyslel jestli to auto skutecne tak NUTNE
potrebuje !!
http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/ve-zlinskem-kraji-je-vyhlasena-smogova-situace-20160104.html
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.