Rodná čísla jsou nebezpečná. Přesto se neruší, říká Bartoš

V nově vydávaných občanských průkazech už nebudou rodná čísla. Nahradit je mají obecné identifikátory, ze kterých nepůjde vyčíst citlivé a snad zneužitelné osobní údaje jako pohlaví a datum narození. Je to ale opravdu nutné?

Očekávané rušení či utlumování čísel nebude stát padesát miliard a možná zatím nebude stát vůbec nic. Odklad, případně hledání „jiných řešení“, naznačil dnes ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ten taky upozornil na to, že ačkoli se teď přes týden velice nahlas mluví o rušení rodných čísel, není to věc, která by kdy byla na stole.

„Zákon mluví pouze o útlumu používání. Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občanských průkazech, v pasech a řidičácích zůstávají,“ důrazně upozornil Bartoš.

Od roku 2010 bylo v zákonech o občanských průkazech napsáno nejprve: „Zápis rodného čísla do občanského průkazu se ukončuje dnem 31. prosince 2023.“ Později: „V občanském průkazu vydaném podle tohoto zákona do 31. prosince 2023 se jako údaj o držiteli občanského průkazu uvede rovněž rodné číslo.“ A ještě později jsme získali roční odklad: „V občanském průkazu vydaném podle tohoto zákona do 31. prosince 2024 se jako údaj o držiteli občanského průkazu uvede rovněž rodné číslo.“

Jak z dnešní tiskové konference vyplývá, není vyloučeno, že k odkladu dojde i letos, takže v roce 2025 se rodná čísla nepřestanou psát ani do občanek.

Důvodem k dlouhodobě plánovanému útlumu používání rodných čísel je ochrana osobních údajů. Rodná čísla sice nejsou citlivými údaji ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) – narozdíl třeba od údajů o zdravotním stavu, biometrických údajů a podobně – jsou ale velmi rozšířena, a to i nad rámec toho, k čemu byla původně vytvořena.

Rizika reálná a míň reálná

Rizika spojená s rodnými čísly jsou podle Františka Nonnemanna, člena výboru Spolku na ochranu osobních údajů, v zásadě dvě. „Jsou to informace o pohlaví a datu narození, což lze zneužít například při profilování, podvodech, útocích na konkrétní lidi (vishing, phishing atd.) a pak slouží také jako klíč k řadě různých evidencí a databází. Pokud získám něčí rodné číslo, což je u většiny lidí snadné, mohu se snáz dostat k dalším informacím,“ vysvětluje Nonnemann.

Podobně nebezpečí naznačil na tiskové konferenci k utlumování rodných čísel i místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš. „Rodná čísla jsem nebezpečná hlavně ve světě internetu, protože díky nim může dojít k propojení informací. Co když třeba vaše pojišťovna získá vaše nákupní zvyky? Zjistí, že nakupujete tučné jídlo a na základě toho vás nepojistí,“ zamýšlí se Bartoš. Upozorňuje, že umělá inteligence začala propojovat data, která neměla být nikdy propojena. Jak přesně souvisí nákupní zvyky s rodnými čísly, se nám nepodařilo zjistit.

„Ten, kdo se k údajům dostane, je může použít minimálně ke komerčním účelům, jako je adresná nevyžádaná nabídka,“ zmiňuje střízlivěji další riziko Karolína Sieglová. Evidenci, jestli a k jakému druhu zneužití rodného čísla došlo, prý ale Digitální a informační agentura nevede.

Porušení pravidel pro používání rodného čísla dozoruje Úřad pro ochranu osobních údajů, který za protiprávní využití tohoto identifikátoru může udělit pokutu až 10 milionů korun.

Rodná čísla se neruší, zdůrazňuje ministr

Vášnivou debatu k zákonu o útlumu používání rodných čísel tento týden rozpoutala analýza poradenské firmy Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, podle které by náhrada rodných čísel novými identifikátory měla vyjít na 56 miliard korun. Z toho skoro 15 miliard mají být náklady státu a přes 41 miliard náklady soukromých firem.

K analýze se jako zadavatelé hlásí velké finanční domy: Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace. Jejich databáze by případným přechodem od rodných čísel k jiným identifikátorům pravděpodobně byly zasaženy.

K analýze se dnes vyjádřil i Ivan Bartoš, podle kterého je naprosto chybná už jen proto, že pracuje se zrušením rodných čísel. „Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občankách, všude jinde zůstávají. Žádná rodná čísla se neruší. Jde pouze o útlum jejich používání,“ zdůrazňuje Bartoš. Utlumování už probíhá od roku 2009 postupným a plynulým nahrazováním rodných čísel bezvýznamovými identifikátory ve státní správě.

Například základní registry jsou podle Bartoše od svého začátku v roce 2012 stavěné na provoz bez rodných čísel. Stát občana rozeznává pod neutrálními identifikátory, ze kterých nejde vyčíst žádné údaje a ani k nim žádné přiřadit. Umožňují ale jednotlivým resortním informačním systémům potřebné informace ověřit.

„Náklady jsou hrubě a podle mě i záměrně zkreslené. Nabízí se otázka, proč tohle někdo vypustil do veřejného prostoru,“ pokračuje Bartoš v kritice analýzy. A doplňuje, že nějaké náklady na straně státu samozřejmě s postupným útlumem budou. Jak vysoké budou, ale neřekl.

Společnost Grant Thornton už se ale ohradila, že v analýze, kterou ovšem kompletně nezveřejnila, s tím, že se rodná čísla jen utlumí, počítala.

Že je třeba brát takzvanou analýzu s rezervou, si ale myslí i někteří odborníci. Jejich názor na problematiku si můžete přečíst v anketě Konec rodných čísel očima expertů. Krvácet bude stát i firmy, stojí to za to?

Neposuneme to zase?

Ivan Bartoš dnes ale také naznačil, že by se politici přede jenom mohli odmluvit na dalším odkladu. Vzhledem k současné ekonomické situaci a konsolidaci veřejných financí možná bude podle Barotše třeba najít lepší řešení, případně počkat.

„Máme na to čas a je důležité to prodiskutovat,“ říká ministr Bartoš s tím, že v dalším kroku chce se svým týmem analyzovat všechny aspekty a posadit se k jednomu stolu se zástupci státu i soukromého sektoru. Stanovisko slíbil vydat k 1. červenci letošního roku.

„Ceníme si postoje a nabídky diskuze o rušení rodných čísel ze strany pana ministra. Nadále si však stojíme za výsledky analýzy Grant Thornton, která vznikla nejenom proto, abychom zodpovědně svým členům pomohli zmapovat a porozumět dopadům plánované změny, ale také proto, že si autoři před 14 lety navrženého nového konceptu mnoha identifikátorů otázku nákladovosti a názoru občanů vůbec nekladli,“ reagovala mluvčí České asociace pojišťoven Veronika Pilková.

Utlumení rodných čísel probírala i Národní ekonomická rada vlády (NERV), která došla k závěru, že chybí dopadová studie problematiky jednoznačné identifikace osob, proto vládě navrhla, aby plánovaný termín zrušila.

„Jakkoli vnímáme argumentaci Digitální informační agentury o větší ochraně soukromí obyvatel, považujeme za rozporné s tímto cílem vytváření centralizovaných systémů shromažďujících údaje o každé identifikaci občanů, obzvláště když je zjevné, že po změně v identifikaci občanů neexistuje žádná veřejná poptávka a naprosté většině občanů používání rodného čísla nevadí,“ píše NERV ve svém prohlášení.

Kdyby to klaplo – budeme měnit občanky?

Není třeba. Pokud podle plánu dojde k utlumení využití rodných čísel, neznamená to, že by průkazy s nimi přestaly platit. Až po ukončení jeho platnosti na tom novém už číslo nenajdete. „Ukončení uvádění údaje o rodném čísle na občanských průkazech nemá žádný vliv na výměnu občanského průkazu. Občané tedy s nabytím účinnosti odstranění údaje o rodném čísle na OP nemusí podnikat žádné zvláštní kroky,“ uklidňuje mluvčí DIA Karolína Sieglová.

Pravděpodobně ale bude možné zažádat dřív o průkaz bez rodného čísla, pokud tam někomu bude vadit. Podobně jako si od roku 2021 můžou podnikatelé zažádat u finanční správy, aby odstranila rodné číslo z jejich DIČ (daňového identifikačního čísla).

Sdílejte článek, než ho smažem