Zdroj: Shutterstock, Peníze.cz
Jednorázový příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18. narozenin dostanou rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok. Má rodičům pomoct zvládnout prudce rostoucí inflaci, především zdražování potravin, energií, pohonných hmot, ale i výdajů souvisejících se školou nebo péčí o dítě.
Kdo má víc dětí a splňuje podmínky (popíšeme je v dalším textu), dostane 5000 Kč na každé takové dítě. Nárok na příspěvek na dítě se týká i dětí teprve očekávaných, konkrétně všech, které se narodí do 31. prosince letošního roku včetně. Žádosti o příspěvek se budou přijímat až do 1. července roku 2023.
Příspěvek už automaticky bez žádosti začali dostávat lidé, kteří měli v červenci 2022 nárok na přídavek na dítě za měsíc červen, pokud dítě k 1. srpnu 2022 nedovršilo 18 let věku. Příspěvek se vyplácí společně s přídavkem na dítě v obvyklém termínu, který se liší podle jednotlivých úřadů. Výplata probíhá stejně – tedy buď na účet, nebo poštovní poukázkou –, jakým se vyplácel předchozí přídavek na dítě.
Další dvě skupiny budou muset o příspěvek požádat, nedostanou ho automaticky. Jde o peníze pro:
Žádosti se budou podávat výhradně elektronicky. Na jednorázový příspěvek má podle odhadů ministerstva nárok asi 1,1 milionu domácností a úřady práce, které za normálních okolností administrují kolem 140 tisíc dávek měsíčně a kvůli uprchlíkům z Ukrajiny nyní až 170 tisíc měsíčně, by si s novým náporem jen těžko poradily. Na včerejší tiskové konferenci představilo ministerstvo sociálních věcí novou aplikaci JENDA a počítá, že většina žadatelů bude svou žádost podávat jejím prostřednictvím. Aplikace má fungovat od pondělka 15. srpna na adrese jenda.mpsv.cz případně najdete cestu snadno z hlavní stránky ministerského webu.
K elektronické žádosti přes web budou zájemci potřebovat elektronickou Identitu občana: ověřit se mohou přes bankovní identitu, MojeID, eObčanku (s čipem a čtečkou) a další alternativy.
Kdo nemůže podat žádost sám elektronicky, může zajít na některé z kontaktních míst veřejné správy – takzvaný Czech Point. V první fázi, nejdříve od poloviny srpna, to budou jenom kontaktní místa na krajských úřadech, matričních úřadech, obecních úřadech, úřadech městských částí nebo městských obvodů. Teprve od října bude možné žádat i přes kontaktní místa na České poště.
Pokud bude žádost úplná, měly by peníze dorazit do 30 dní od jejího podání.
Myslíte, že nemáte ten správný elektronický přístup? Ministerstvo práce a sociálních věcí poukazuje na to, že Bankovní identitu může mít přes pět milionů lidí. Jen to všichni nemusí vědět. Službu zatím nabízejí Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka, Komerční banka, Moneta a Raiffeisenbank. V dohledné době ji slibují také mBank a UniCredit.
K žádosti obvykle nebude potřeba přikládat žádné speciální dokumenty. Stačí do formuláře vepsat základní kontaktní údaje a čestné prohlášení ohledně příjmů. Podle zákona má žádost obsahovat:
Jen v případě, kdy by vztah k dítěti nemusel být docela jasný, bude potřeba nějakým způsobem ho doložit. Typicky dokladem o svěření do pěstounské péče nebo soudním rozhodnutím o svěření do péče.
Pravdivost těchto údajů by si pak úřady práce měly samy elektronicky ověřit z dostupných databází. Jenom v případech, kdy se jim to nepodaří, vyzvou žadatele k dodání dokumentů („prokázání skutečností“).
Na příspěvek 5000 korun dosáhnou děti, „které k 1. srpnu 2022 nedovrší 18 let věku“. Tedy: Kdo dovrší 18 let věku dne 1. srpna 2022 (nebo do konce července), už nárok na příspěvek nemá. Dovršením 18 let věku se rozumí 18. narozeniny (protože první rok věku se dovrší dnem prvních narozenin).
Žádat můžou nejen rodiče dětí, které se narodily do 1. srpna 2022, ale také těch, které se narodí od 2. srpna do 31. prosince 2022.
Na příspěvek dosáhnou rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok. Pro představu: v přepočtu to znamená 83 333 korun měsíčně (rozhodující však není měsíční, ale roční příjem). Jde o příjmy za loňský kalendářní rok.
Do limitu se počítá součet příjmů rodičů (nebo osob, které je nahrazují), s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije.
Zahrnují se především:
Půjde o příjmy sice před zdaněním, ale po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (případně výdajového paušálu) podle zákona o daních z příjmů. U OSVČ se tedy vychází z dílčího základu daně.
Do milionového limitu se počítají i různé dávky a náhrady jako jsou rodičovský příspěvek, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, alimenty a náhradní výživné, ale také třeba výsluhový příspěvek a podobně.
Nezahrnují se příjmy z kapitálového majetku, například z prodeje cenných papírů. Výjimkou jsou příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci – ty se do limitu počítat budou.
Do limitu se počítají jen příjmy za uplynulý rok, nebude se přihlížet k celkovému majetku. Pokud si člověk nebude svými příjmy jistý, může před odesláním žádosti kliknutím požádat o prověření jejich výše. JENDA by měl být s to sám obratem jejich výši z údajů dostupných ve státních elektronických systémech ověřit.
Jednorázový příspěvek 5000 korun dostanete bez jakéhokoliv krácení. To znamená, že:
Příspěvek se nebude započítávat ani do takzvaného rozhodného příjmu, který se zjišťuje pro nárok na některé dávky.
„Příspěvek není podmíněn třeba tím, že by členové rodiny museli pracovat, nebo nesměli pobírat nějaké dávky,“ řekl už dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Jak se posoudí příjmy podnikatele s paušální daní, který nepodává daňové přiznání? Započítá se vždy „nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství“. Aktuálně je to tedy polovina z 37 047 korun.
Za rodiče se považují také:
Jak se bude posuzovat střídavá nebo společná péče obou rodičů po rozvodu? Jednoduše řečeno: posoudí se příjem toho rodiče (a jeho případného nového partnera), který podá žádost dřív. Žádost si může podat rodič, se kterým dítě žije. Z hlediska příjmů pak bude zohledněn tento rodič a jeho případný partner (nový manžel), který s ním společně uhrazuje náklady na své potřeby, podal-li žádost jako první. Pokud by se rodiče nedohodli, bude se pak o jejich sporu rozhodovat ve správním řízení.
Pokud si už dítě samo vydělává, tak se jeho případný příjem do celkového limitu nepočítá.
Kromě rodin, které nesplní podmínku věku nebo příjmu, jsou tu ještě další omezení:
Jednou ze specifických otázek je nárok na jednorázový příspěvek, pokud má rodič příjmy ze zahraničí. Odpověď pro Peníze.cz připravila daňová odbornice Svetlana Šuľajová ze společnosti NeoTax:
Nárok na příspěvek je vázaný na dítě. V první řadě tedy musí mít v Česku trvalý pobyt i bydliště dítě, na které o příspěvek žádáte. Trvalý pobyt a bydliště nejsou totožné pojmy, místem trvalého pobytu se myslí místo, kde je dítě úředně přihlášené, a bydlištěm místo, kde se trvale zdržuje. Pokud se jeden z rodičů nebo jiných zákonných zástupců dítěte zdržuje většinu roku v zahraničí, o příspěvek by měl požádat zákonný zástupce žijící s dítětem v Česku.
Samotná práce v zahraničí ale určitě není, pokud splňujete další podmínky pro přiznání příspěvku, překážkou pro jeho přiznání a vyplacení. Podstatné je, jestli jste rezidentem České republiky. Rezident je ten, kdo má v Česku bydliště nebo se tu obvykle zdržuje. Pokud máte bydliště ve víc zemích, rozhodující je délka pobytu – za rezidenta se považuje každý, kdo v Česku pobývá minimálně 183 dnů.
Další užitečné rady spojené s daněmi najdete na blogu NeoTaxu.
Podle Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2021 v Česku skoro 2,003 milionu dětí do 18 let. Víc než pětina (22 %) domácností s dětmi do 18 let má zároveň vyšší než milionové příjmy, vyplývá ze statistických šetření a odhadů.
Pokud tedy o příspěvek požádají rodiče 1,562 milionu dětí, dosáhnou náklady státu přibližně 7,8 miliardy korun. Náklady na vytvoření aplikačního programu (pro příjem či administraci žádostí) odhaduje ministerstvo na 30 milionů korun. Pokud se ale JENDA osvědčí, bude se ho ministerstvo snažit využít i k administraci dalších dávek, zejména těch jednodušších.
Gabriel Pleska
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
