Díky zvýšení životního minima stoupla od dubna také částka, která plně náleží lidem v exekuci nebo osobním bankrotu a nesmí na ni sáhnout exekutor formou srážky ze mzdy.
Základní částka nezabavitelného minima se počítá jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu třetinu na každou takovou osobu.
Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde – to se pak rozdělí podle pravidel, která si připomeneme na konci článku.
Kalkulačka zatím ukazuje dva různé výsledky, protože v praxi není stoprocentně jasné, který z nich teď opravdu platí. Otázkou totiž je, o kolik na začátku letošního roku vlastně stouply normativní náklady na bydlení. Ve vysvětlení budeme pokračovat pod kalkulačkou.
Jasné je, že normativní náklady zvýšila řádná (každoroční) valorizace. Jenže: kvůli prudkému zdražování energií a vylepšení příspěvku na bydlení vláda provedla ještě mimořádnou valorizaci. Formulace v zákoně však spojuje mimořádné zvýšení normativních nákladů s příspěvkem na bydlení – přímo z toho nevyplývá, že mělo vliv také na nezabavitelnou částku.
Ministerstvo spravedlnosti to nakonec vyložilo pro dlužníky pozitivně: na konci února vydalo metodiku, podle které se má s mimořádně navýšenými normativy zvedat i nezabavitelné minimum. Některé soudy se ale v praxi přiklánějí k opačnému výkladu, podle něhož se nezabavitelná částka nezvyšuje o částku uvedenou ve výše zmíněné novele. S nižšími normativy počítá také Česká správa sociálního zabezpečení při výplatě důchodů lidem v exekuci. Doslovného výkladu zákona se drží samozřejmě i Exekutorská komora. Podrobně jsme o problému psali v samostatném článku.
Definitivní řešení tak zřejmě přinese až další novela, případně sjednocující stanovisko vyšších soudů.
A ještě slíbené připomenutí, jak se postupuje v případě, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde:
Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Všechno nad tuhle hranici (po odečtení základního nezabavitelného minima) se sráží ve prospěch věřitelů.
Zbytek – tedy to, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů – rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních a nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 4. 2022 12:49, Tomáš
Citace - vilem / 05.04.2022 09:33
Ehh... Daň ba barák máme cirka 1000 a poplatky k televizi a rozhlasu dělají něco pod 2k.
Tyti částky jsou ročně. Jsou naprosto zanedbatelné...Spíš by mohl zrušit sociální, na kterém platím 30k/měsíc...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.