Analýza alimentů: Kolik české děti dostávají. Budou mírnější tresty pro neplatiče?

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo analýzu o placení a vymáhání alimentů v Česku. Vyplývá z ní, že neplacení výživného je jedním z nejčastějších trestných činů – podle aktuálních statistik ho spáchal každých desátý člověk, který je postaven před soud.

Počet rodičů odsouzených za neplnění vyživovací povinnosti se zvyšuje, v roce 2015 soudy potrestaly vězením 766 z nich, v roce 2016 dokonce 886.

Alimenty: Jak vysoké v Česku jsou

V roce 2015 se v České republice výše alimentů na děti v průměru pohybovala od 2295 do 3482 korun měsíčně, podle věku dítěte. Podle Ministerstva spravedlnosti ale průměrná čísla zakrývají mnohdy výrazné odchylky, v některých případech jsou alimenty mnohonásobně nižší nebo naopak mnohonásobně vyšší. Prosté průměrování zkresluje i nejčastější výši alimentů.

Ministerstvo proto připravilo detailnější statistiku, omezilo se ale na alimenty pro nejmenší děti, do pěti let věku. Výsledky vidíte v tabulce níž.

Rozdíl ve výši vyživovací povinnosti žen a mužů podle ministerstva vychází z toho, že ženy mají nižší mzdy: medián hrubé mzdy žen ve čtvrtém čtvrtletí 2016 dělal 22 426 korun, medián hrubé mzdy mužů byl 27 372 korun.

Výživné perličky

Jako nejzajímavější výsledky u sledovaného vzorku rezort jmenuje:

• Nejčastější výše výživného je 2000 korun měsíčně.
• Přibližně 64 procent dětí do pěti let má výživné v rozmezí od 1000 do 3000 korun.
• Přibližně 10 procent dětí do pěti let má výživné ve výši 200–700 korun a jedno procento dětí do pěti let má výživné ve výši 200 korun a míň.
• Asi 10 procent dětí do pěti let má výživné 4500–12 000 korun a přibližně jedno procento dětí do pěti let má výživné stanovené ve výši 12 000 korun a víc.
• Čtyři nejvyšší hodnoty výživného v Česku jsou 1 000 000 korun, 80 000 korun, 70 000 korun a 70 000 korun.
• Čtyři nejnižší hodnoty výživného v Česku jsou 100 stokorun, 100 korun, 60 korun a 5 korun.

Ze statistik také vyplývá, že nejvyšší alimenty přiznává Městský soud v Praze, nejnižší naopak soudy v Plzni, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích.

Jak trestat neplatiče

Neplatiči alimentů v Česku na výživném dluží dohromady třináct miliard korun. Za neplnění vyživovací povinnosti hrozí rok vězení, při úmyslném neplacení alimentů až dva roky. Od roku 2013 může exekutor dlužníkovi, který neplatí alimenty na dítě mladší 18 let, zabavit také řidičský průkaz. Výjimku mají pouze lidé, kteří auto potřebují k výdělečné činnosti, třeba řidiči z povolání. Dlužník dostane řidičák zpět, jakmile dlužné výživné dorovná. Exekutorská komora odhaduje, že každoročně je vydáno průměrně 600 až 1000 exekučních příkazů pozastavením řidičských oprávnění. Nesleduje se ale údaj, v kolika případech exekuce pozastavením řidičského oprávnění vede k zaplacení výživného. 

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán uvažuje o tom, že by se tresty pro neplatiče alimentů mohly zmírnit – nezodpovědný rodič ve vězení totiž podle něj dítěti nemůže nijak prospět, většina odsouzených ztrácí možnost výdělku a dluh na výživném roste. Ani podmíněné a alternativní tresty, jako třeba zabavování řidičáků, podle ministra na recidivisty, kterých je mezi neplatiči výživného až padesát procent, nezabírají. Většinou se nakonec změní v nepodmíněný trest vězení, recidivisté tak opakovaně zatěžují soudy a celý systém, a poškozeným dětem to nepomáhá, spíš škodí. Ministerstvo v analýze nenavrhuje dekriminalizaci neplacení výživného. Tresty vězení ale doporučuje ukládat s co největším uvážením, a pokud existuje možnost jiného trestu, kloní se raději k této variantě. Místo trestání vězením by chtělo ministerstvo hledat efektivnější cesty k vymáhání dlužného výživného.

Pomoc shůry

Neplatí druhý rodič výživné? Neúplným rodinám ve finanční tísni svítá nová naděje. Vláda schválila novelu, podle které má alimenty za neplatiče hradit stát, pak je z něj bude vymáhat. Měsíční částka zálohovaného výživného by měla dělat zhruba dva až tři tisíce korun.

Zálohované výživné: Za neplatiče vyrovná alimenty stát

Ať se rodiče domluví bez soudu

Víc prostoru by naopak Robert Pelikán chtěl dát mimosoudním dohodám rodičů. Podle dnešních pravidel je nutným předpokladem rozvodu soudní rozhodnutí o tom, kdo a jakým způsobem bude pečovat o dítě a kolik bude druhý platit. A to podle ministerstva často zbytečně zatěžuje soudy i rodiče – zejména v případech, kdy jsou schopní a ochotní se domluvit sami.

Podle ministerstva se tedy nabízí možnost mimosoudních dohod mezi rodiči uzavíraných u notáře nebo před orgánem sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) formou veřejné listiny. Dobrovolně uzavřenou dohodu budou rodiče podle rezortu plnit spíš než soudní direktivu. A přetíženým soudům, které ročně zpracovávají zhruba 50 tisíc rozhodnutí o výživném, by se rozvázaly ruce k řešení složitějších případů.

Jednoduché dokládání škod

Dokládejte škody na majetku třeba jen pomocí mobilu. S aplikací Moje škody můžete průběh řešení také sledovat.

Chci pojistit svůj majetek

Sdílejte článek, než ho smažem