Lze vymýtit práci načerno?

"Spustili jsme nebývalý systém kontrol. Zatím všechno probíhá tak, že kamkoliv přijdeme, najdeme někoho načerno. V tuto chvíli zaměstnavatelům dáváme jen symbolické pokuty v řádu desetitisíců, pokud by se to ale opakovalo, můžeme jít až do 2 miliónů korun," říká ředitel Úřadu práce v Mostě Oldřich Malý.

Právě Mostecko je doslova rájem pro zadávání práce načerno. Je tu největší nezaměstnanost v zemi - práci nemá každý pátý člověk schopný pracovat, a práce jako taková tu má v mnoha případech nejnižší cenu v ČR. Zatímco u stavebních profesí většinou funguje klasický Švarcsystém, kdy práci zaměstnanců dělají lidé s živnostenským listem, v obchodě a službách najímají hlavně menší firmy lidi načerno. Sám Malý ale přiznává, že žádné kontroly tento druh práce úplně nevymýtí.

Výhodné jen na první pohled

"A co mám dělat? Tady normálně placenou práci neseženu a když chci obvyklou smlouvu od firem v nedalekých městech, nabízejí tak málo, že se mi nevyplatí dojíždět. Nebudu riskovat. Zůstávám v evidenci a čas od času vezmu nějakou práci za peníze na ruku. Dá se takhle docela dobře žít," popisuje situaci 35letý zámečník z Mostu.

Dvoumiliónová pokuta za zaměstnávání načerno?

Je řešením snížení daní?

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas opakovaně deklaroval, že chce vyhlásit válku všem, kteří systém sociálních dávek zneužívají. Způsob postihu stejně jako výši sankcí zatím tají. Hříšník by je podle něj měl zpětně vracet i za několik let s patřičným penále. "Počítáme s pokutami, jejichž výše bude úměrná částce, která byla neoprávněně vyplacena. Bude to nějaká forma zvýšeného penále," řekl novinářům Nečas. Jednou z nejúčinějších pastí na podvodníky by se měl stát jednotný informační systém úřadů práce, sociálních odborů i finančních úřadů. Ten ale stále nefunguje.

Ministr průmyslu Martin Říman nedávno řekl: "Lidi do práce násilím nikdo nezapojí, maximálně je lze potrestat, když se zjistí, že pracují načerno. Je třeba objevit jejich motivaci. A tou je, že z ceny, kterou zaměstnavatel ohodnotí jejich práci, musí oba značnou část odevzdat státu na daních a pojistném. Pak vznikají dohody: 'Dostaneš víc na ruku, než kdybys pracoval legálně.' I když si to lidé neuvědomují, není to pro ně výhodné. Třeba proto, že si dobrovolně snižují sociální pojištění a tedy budoucí penzi. Totéž platí pro nemoci. Firmám zase hrozí vysoké pokuty. Řešením, jak odbourat motivaci lidí přijímat práci načerno, je snížit daňové zatížení práce".

Stále se vyplácí být na podpoře

Ředitel mosteckého pracovního úřadu tvrdí, že načerno zřejmě pracuje až 70 % lidí, kteří jsou v evidenci úřadu. Přitom prakticky ve všech případech, kdy při kontrole jeho podřízení něco takového u zaměstnavatelů zjistili, skončil případ podpisem normální pracovní smlouvy. "Pomáháme tak vlastně lidem získat normální práci a jistotu, že oní hned tak nepřijdou," říká Oldřich Malý.

Legálně pracovat ale chtějí spíš lidé starší a ti, kteří mají rodinu. Těm vyhovuje jistota, že jim každý měsíc přijde výplata. Pokud tuhle jistotu někdo nepotřebuje nezbytně, bude raději pracovat načerno. Řemeslníci z míst s velkou nezaměstnaností se takhle nechávají najímat na druhém konci republiky a nikdo se nic nedozví.

Téhle praxi nahrává i obrovský rozdíl mezi cenou stejné práce v jednotlivých regionech. Za stejnou nekvalifikovanou práci totiž třeba v Praze lidé dostávají až o 12 korun na hodinu více, než v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. "Jestliže dostanete minimální mzdu a dojíždíte, po zaplacení jízdného vám zůstane tolik, že se vám asi vyplatí být na podpoře a nehonit se - to je filozofie mnoha nezaměstnaných," napsala v jednom z blogu o práci načerno žena podepsaná jako Karolína. A cena práce v místech s obrovskou nezaměstnaností mluví jasně, stejně jako výše výdělku, na kterou dosáhne většina lidí.

Co podle vás nahrává práci načerno? Je podle vás řešením snížení daní? Jaké změny byste navrhli? Co změnit, aby se nadále nevyplácelo být na podpoře?