Kdo snižuje nezaměstnanost?

Kdo snižuje nezaměstnanost?
Nezaměstnanost v ČR klesá. Ministerstvo práce a sociálních věcí to připisuje především samo sobě, tedy aktivitám svých úředníků. Co ale skutečně snižování nezaměstnanosti způsobuje? A proč se dá její současná míra označit jako obvyklá, při dané míře regulace?

Standardní formulkou v měsíčních tiskových zprávách ministerstva práce a sociálních věcí o nezaměstnanosti je vedle přiznaného vlivu hospodářského cyklu na mírně klesající nezaměstnanost zmiňován pozitivní vliv aktivní politiky zaměstnanosti. Ministerstvo přitvrzuje, podle tiskové zprávy z března 2005 stojí za březnovým zlepšením stavu choré ekonomiky výhradně tento lék: "Zahájení většího počtu rekvalifikačních kurzů, které financují úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a národních projektů financovaných z prostředků Evropského sociálního fondů." Nezaměstnanost tedy klesá díky "nám".

Jak je to doopravdy

Snižuje se ale nezaměstnanost skutečně díky úředníkům?[1] Každý podíl má čitatele a jmenovatele, míra nezaměstnanosti je sledována jako podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Pokles míry nezaměstnanosti může být výsledkem poklesu počtu nezaměstnaných či růstem celkové pracovní síly. Např. údaje publikované MPSV mluví o podílu nezaměstnaných na celkové pracovní síle ke konci letošního března 8,8 %, přičemž úřady registrovaly 514 759 nezaměstnaných osob. O tři měsíce dříve se nezaměstnanost dostala na hodnotu 8,9 %, a to při nižším počtu registrovaných nezaměstnaných - 510 416 osob.

Otázka v nadpisu by neměla obsahovat "kdo", ale "co". Pokles míry nezaměstnanosti nebyl doprovázen poklesem počtu registrovaných nezaměstnaných, ten naopak v posledních čtvrtletích rostl, důležitým faktorem poklesu se stal příliv zahraničních pracovníků. Míra nezaměstnanosti bude přirozeně z titulu zaměstnávání cizinců "zalepujících" díry ve struktuře tuzemské nabídky práce klesat. Více viz tento článek, část Pracovití cizinci.

Dalším faktorem je hospodářský cyklus. Ekonomika, za níž je údaj o registrované nezaměstnanosti počítán, prožívá období dynamického růstu[2]. Namísto razantnějšího poklesu nezaměstnanosti jsme svědky skromného poklesu, potenciál ke snížení míry nezaměstnanosti tak využíván není. Více na toto téma viz článek Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

Fungují opravdu rekvalifikace?

Dostupné počty o uchazečích po rekvalifikaci ukazují, že v roce 2005 ukončilo rekvalifikaci úspěšně 33 tisíc uchazečů, o rok dříve 39 tisíc. Na konci roku 2005 činil počet nezaměstnaných o 30 tisíc méně než o rok předtím, příliv cizinců činil přes 45 tisíc osob. Přivlastnit si v této situaci zásluhu na mírném poklesu nezaměstnanosti a dát pokles do souvislosti s rekvalifikačními kurzy je pouhý analytický zmetek, jenž přirozeně pasuje do předvolebních agitací politických stran[3].

Sterilnost pokusů dalšími regulacemi snížit nezaměstnanost, kterou regulacemi vláda napáchala, je ještě více tristní při pohledu na náklady těchto pokusů. Přihlédneme-li milosrdně pouze k výdajům na aktivní politiku zaměstnanosti, je odhalen více než dvojnásobný nárůst veřejných výdajů v roce 2006 (plán 7,7 miliard) oproti roku 2003 (3,8 miliard). Příčina nezaměstnanosti však není tak jednoduchá, aby mohla být řešena např. přeškolením či inflací veřejně prospěšných prací. Jednorázová opatření prostě nezaměstnanost nevyřeší, jde o systémový problém všeobjímající regulace - měny, nájmů, školství atd.

Co způsobuje nezaměstnanost

Mezi klíčové faktory můžeme zařadit minimální mzdu. Stanovení minimální výše mzdy vyřazuje z trhu práce pracovníky, jejichž práce nemá pro zaměstnavatele hodnotu vyšší než zákonem určená cena práce. Jde především o nekvalifikované pracovníky. Realita? Z uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním je 70 % takto vzdělaných osob nezaměstnáno dlouhodobě, tj. déle než 1 rok[4].

Ze strany zaměstnavatelů obtížně plnitelné zákonné podmínky k zaměstnávání pracovníků doplňuje k práci demotivující štědrý sociální systém, který se také podepisuje na neochotě pracovat. Důkazem budiž příliv zahraničních pracovníků na místa pro zaměstnance bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, o něž "Češi nemají zájem".

A nakonec, ne podle významnosti, nepružný trh práce, nemožnost zaměstnavatele pružně reagovat na změnu podmínek, propouštět a najímat pracovníky. Tudíž, více než polovina osob, které úřady vedou jako nezaměstnané, jsou pracovníci nezaměstnaní dlouhodobě, v současných podmínkách velmi obtížně zaměstnatelní lidé.

Neochota přiznat si skutečný stav věcí vede úředníky k dalším vynálezům. A výsledek? I přes neustálý růst veřejných výdajů na příslušné politiky počet nezaměstnaných výrazně neklesá. Firmy v prostředí rychlého růstu a tvorby pracovních míst často obtížně shánějí tuzemské pracovníky a volí zaměstnance ze zahraničí.

"Obvyklá míra nezaměstnanosti"

Ještě jeden fakt je nutno zmínit. Bez ohledu na pejorativní označení "černý" si trh bude hledat svoji cestičku i přes omezující zákonodárství. Počet tzv. nelegálních pracovníků, tedy osob navzdory přílišné regulaci skutečně pracujících, je odhadován v řádech šestimístných čísel. Shrneme-li, problém registrované nezaměstnanosti je regulací vytvořen a nikoli řešen, půda pro další práci státních úředníků je k dispozici. Současná míra registrované nezaměstnanosti kolem 8-9 % ve velmi příznivých ekonomických podmínkách by se dala nazvat např. jako míra nezaměstnanosti obvyklá při dané míře regulace.


[1] Nejnovější komentář MPSV k vývoji registrované nezaměstnanosti dopsal na lékařský recepis účinných léků v boji s nezaměstnaností veřejně prospěšné práce, tedy dočasné pracovní příležitosti uměle vytvořené a financované z veřejných prostředků, které ubírají pracovní příležitosti firmám primárně se zabývajícím danou činností, typicky úklidem.
[2] Zde ponechme stranou příčiny růstu i problematiku kompilace údajů.
[3] Obzvláště v období působení sezónních vlivů zaměstnanosti v zemědělství a stavebnictví.
[4] Jejichž útočištěm může být např. černý trh práce.

Psáno pro Liberální institut.

Co si o uveřejňovaných statistikách o zaměstnanosti myslíte vy? Proč nezaměstnanost neklesá rychleji, když se ekonomice daří tak dobře: Proč vláda přes kritiku ekonomů nezmění svůj přístup k štědrým sociálním dávkám?

Líbil se vám článek?

+6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Chcete prodat svou nemovitost?

Nechte si zpracovat ZDARMA cenovou nabídku!

Stačit nám bude pár základních informací o vašem bytě nebo domě a kontakt.

Cenu zjistíte OBRATEM.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 6. 2006 16:42, Vasaxyz

Tento clanek pracuje s neaktualnima cislama! Proc?! Ze by aktualni data vyvraceli tento clanek?

+41
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 6. 2006 13:41, Fana

Příklad z liberálního prostředí: Jsem cigán s nedokončenou základní školou, seženu legální práci za 3.500,- Kč/měs. čistého. Sociální dávky nejsou. Mám 5 dětí a ženu. Z práce po dvou dnech vypadnu a půjdu krást nebo loupit. Někdo mě zabije nebo zmrzačí. Půjdou krást a loupit nejstarší děti.

Je tam nějaká chyba v předpokladech nebo v postupu? Mohl by někdo rozvinout příběh tak, jak by probíhal v liberálním prostředí?

-7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

27. 4. 2006 | David Navrátil

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

Mnozí z nás si jistě kladou otázku, jak je možné, že nezaměstnanost klesla jen o 0,5 %, když ekonomika zažívá zlaté časy a roste o 6 % ročně. Kde je problém? Svoji roli jistě hraje... celý článek

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby

3. 4. 2006 | Kateřina Havlíčková

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby

Lidé s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, dostávají vyšší dávky, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky... celý článek

Sociální dávky plné změn: předvolební pomoc rodinám s dětmi

28. 3. 2006 | Ludmila Řezníčková

Sociální dávky plné změn: předvolební pomoc rodinám s dětmi

Volby už jsou za dveřmi, a tak se v sociální oblasti horečně schvalují zákony, které mají občany "ohromit" ještě před červnem. Zvyšuje se porodné a rodičovský příspěvek a zabraňuje... celý článek

Jak bojovat proti nezaměstnanosti

26. 8. 2005 | Kateřina Havlíčková

Jak bojovat proti nezaměstnanosti

Jedním z palčivých problémů Česka je značná nezaměstnanost. Způsobuje ji vysoká cena práce, nevyhovující struktura sociálních dávek či vzdělávací systém atd. Důležité je pomoci těm,... celý článek

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

13. 7. 2005 | Dan Vořechovský | 1 komentář

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

Rostoucí míra nezaměstnanosti v Německu ukazuje, že státní politika nemusí být účinným řešením. Poučení tak plyne nejen pro Němce, ale i další státy, které chtějí s nezaměstnaností... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.