Ze zaměstnanců má na podporu v nezaměstnanosti nárok ten, kdo v posledních dvou letech odpracoval aspoň 12 měsíců v zaměstnání, ve kterém mu ze superhrubé mzdy sráželi povinné pojistné na důchodové pojištění. Smůlu tak má třeba ten, kdo pracoval jenom na dohodu o provedení práce a vydělával si do 10 000 korun měsíčně nebo na dohodu o pracovní činnosti či v pracovním poměru a vydělával si v r. 2017 či v r. 2018 jen do 2499 Kč měsíčně. To jsou zaměstnání, kde se pojistné nestrhává. Odpracovaná doba se pak nepočítá ani pro nárok na důchod, ani pro nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Potřebnou dobu důchodového pojištění – 12 měsíců – lze získat samozřejmě také samostatnou výdělečnou činností. Ale někdy nemusíte ani pracovat, ani podnikat, a přesto podporu získáte.
Jak zažádat o podporu v nezaměstnanosti
Do fronty!
Přišli jste o práci a jinou hned nemáte? Poradíme, jak a kde si říct o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze. A mimochodem – fronty tam teď prý až tak nejsou.
Žádáme o podporu
Náhradní doba důchodového pojištění. Co se počítá jako práce
Místo regulérní doby důchodového pojištění se vám totiž může započítávat takzvaná náhradní doba důchodového pojištění. Okolnosti, za kterých se vám taková náhradní doba počítá, jsou zejména:
- pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- osobní péče o blízkého člověka závislého na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně hradí náklady na své potřeby,
- osobní péče o dítě mladší 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
Podpora se počítá z průměrné mzdy
Když ale člověk, který v posledních dvou letech nepracoval, nevydělával si vůbec nebo vydělával jen tolik, že neodváděl pojistné na důchodové pojištění, přijde na úřad práce, není mu z čeho spočítat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Ta se normálně počítá ze mzdy nebo platu, který člověk dostával před cestou na pracák:
Zákon na to pamatuje. V takovém případě se podpora počítá z „průměrné mzdy v národním hospodářství“, tak jak ji pro dané období stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí – nyní to je 31 225 korun. Taková podpora je ale hodně nízká – je to první dva měsíce 15 procent, další dva měsíce 12 procent a po zbývající dobu 11 procent průměrné mzdy:
Hledej práci!
Nečekejte , že práce přijde za vámi!
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nabídky práce na Peníze.cz
Na stejně vysokou (nebo přesněji nízkou) podporu mají podle zákona nárok i lidé, kteří sice pracovali v posledních letech pracovali dvanáct a víc měsíců, ale nejsou z nějakého důvodu schopni úřadu práce doložit svůj průměrný výdělek. Takové situace jsou ale v praxi velmi vzácné. I kdyby člověk přišel o příslušné doklady, třeba při živelné pohromě, dají se zpravidla vystavit znovu, případně se potřebné údaje dají opatřit a doložit úřadu práce jinak, třeba místo zápočtového listu, který zaměstnanec ztratil a zaměstnavatel mu nechce vystavit duplikát, nebo mu ho zaměstnavatel vůbec nevydal, výplatními lístky a podobně. Přesto i na takové situace zákon pamatuje. Spíše toho ale využijí ti, kdo žádné výdělky neměli, než ti, co nejsou schopni jejich výši doložit. A pak také lidé, kteří sice třeba podnikali a platili si důchodové pojištění, ale přesto jim nelze určit vyměřovací základ, protože podnikali moc krátce a zbytek potřebné doby získali náhradní dobou, třeba péčí o někoho z rodiny. Když takový člověk začne v průběhu roku, třeba v únoru, podnikat a v červenci toho nechá, protože se mu nedaří, a jde se přihlásit na úřad práce, není mu z čeho stanovit vyměřovací základ. Vyměřovací základ lze totiž stanovit pouze za ukončené zdaňovací období kalendářního roku, takže až do ledna následujícího roku ho prostě uchazeč o zaměstnání nemůže úřadu práce doložit.
Kolik to dělá
Lidem, kterým není z čeho podporu vypočítat, ale podmínku pro její vyplácení splnili započtením náhradní doby úřad práce podporu odvodí z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, který předcházel roku, v němž o podporu požádali.
Kdo požádal o podporu ještě v r. 2018, tomu se podpora v nezaměstnanosti vypočítá z průměrné mzdy stanovené pro 1.–3. čtvrtletí roku 2017, ta dělala 28 761 korun. Bude tedy dostávat
- první dva měsíce 4315 korun,
- třetí a čtvrtý měsíc 3452 korun,
- po zbytek doby, po kterou má ještě nárok na podporu, 3164 korun.
Zkuste něco nového
Při rekvalifikaci berete víc
Jestli jste bez práce a nové zaměstnání se nedaří najít, může pomoct rekvalifikační kurz. Kromě nových dovedností a zvýšení šancí na profesní uplatnění má rekvalifikace ještě jednu pěknou vlastnost: zvyšuje podporu v nezaměstnanosti.
Rekvalifikace: Kolik vám dají a jak na to
Kdo si o podporu požádá nebo požádal letos, tomu se podpora v nezaměstnanosti vypočte z průměrné mzdy stanovené pro rok 2018, to je z 31 225 korun. Pár stovek navíc to dá:
- první dva měsíce bude dostávat podporu 4684 korun,
- další dva měsíce 3747 korun,
- po zbytek doby na podpoře bude dostávat 3435 korun.
Podpora při rekvalifikaci
Výše podpory při rekvalifikaci, když se nezaměstnaný rekvalifikuje v součinnosti s úřadem práce, se s postupující dobou pobírání na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti nesnižuje, je stejná na začátku i na konci. Podpora při rekvalifikaci činí po celou dobu 14 procent průměrné mzdy. Kdo ji bere už z roku 2018, má nárok na 4027 korun. Kdo si o ni požádá letos, dostane 4372 korun.
Jakmile si někdo již jednou o podporu požádal, ať v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, tak se mu už nevalorizuje, při přechodu z jednoho kalendářního roku do dalšího roku se podpora nepřepočítává. Stále pro něj platí původní výše průměrné mzdy, ze které se podpora odvozuje.
