Novelu zákona o zaměstnanosti, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, včera posvětila vláda, má tedy volnou cestu do Sněmovny. Balíček změn míří mimo jiné na dlouhodobě nezaměstnané. Pro lidi, kteří jsou dlouho bez práce, ale chystá ministerstvo práce i další novinky – chce například prosadit nová pravidla pro veřejnou službu.
Dostat dlouhodobě nezaměstnané do práce chce Ministerstvo práce a sociálních věcí také pomocí příspěvku na dojíždění, který vyplácí už od letošního dubna. Kdo na příspěvek dosáhne i jak o něj žádat – o tom jsme psali na Peníze.cz před časem.
Změny se dotknou především oblasti nekolidujícího zaměstnání. Platí, že kdo je na pracáku a chtěl by si přivydělat, může vykonávat takzvané nekolidující zaměstnání. Najít si ho můžou uchazeči o zaměstnání zařazení v evidenci úřadu práce, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Vydělat si můžou maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 4950 korun hrubého měsíčně.
Nekolidující zaměstnání může být ošetřené dohodou o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a sjednat si ho můžete i v rámci pracovního poměru. A právě první jmenovanou možnost – práci na dohodu o provedení práce – chce Ministerstvo zakázat.
Zatímco Ministerstvo chápe nekolidující zaměstnání jako možnost krátkodobého přivýdělku, v praxi pracuje řada nezaměstnaných na DPP i několik let. Dohoda o provedení práce Ministerstvu vadí zejména proto, že nezakládá účast na sociálním pojištění. Pro zaměstnavatele je tak pracovník vedený v evidenci úřadu práce výhodnější – nemusí za něj odvádět zdravotní ani sociální pojištění jako při klasickém pracovním poměru. To podle Ministerstva vede k rozšíření nelegální práce. Ve své analýze konkrétně píše: „Výkon neregulovaného nekolidujícího zaměstnání vytváří podmínky pro výkon nelegální práce – část mzdy, která je nad rámec pravidel nekolidujícího zaměstnání může být zaměstnanci vyplácena tzv. „na ruku“ a plně tak nahrazovat standardní pracovní činnost, resp. pracovní poměr.“
Pokud novela projde, povolí úřad práce přivýdělek na dohodu o provedení práce ještě maximálně po dobu tří měsíců. Kdo by chtěl na DPP vydělávat dál, tomu bude hrozit vyřazení z evidence. „Nekolidující zaměstnání by mělo být pouze prvním krokem v trvalém uplatnění na trhu práce, nikoliv řešením dlouhodobým nebo trvalým. Chceme, aby si uchazeči hledali stálé zaměstnání, které bude zdrojem příjmů pro zabezpečení jejich životních potřeb, aby nezůstávali v evidenci dlouhodobě,“ komentuje chystanou novinku Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Aktivizovat dlouhodobě nezaměstnané chce Ministerstvo také pomocí veřejné služby. Platí, že veřejnou službu můžou aktuálně vykonávat nezaměstnaní a osoby v hmotné nouzi dobrovolně, bez nároku na příspěvek. To by se ale mělo změnit – zavedením odměn za veřejnou službu se už před lety zabýval senát. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která by pravidla veřejné služby změnila, je v současné době v Poslanecké sněmovně.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi popisuje veřejnou službu jako pomoc obcím, případně dalším subjektům, v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství nebo pomoc v oblasti kulturního a sportovního rozvoje. Konkrétně jde například o:
Zdroj: portal.mpsv.cz
S návrhem Senátu – se zvýšením dávek tomu, kdo bude veřejnou službu aktivně vykonávat a naopak snížením nebo dokonce odebráním dávek tomu, kdo se bude veřejné službě vyhýbat nebo ji dlouhodobě odmítat – souhlasí i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zároveň ale požaduje mírnější podmínky pro osoby, kterým je víc jak padesát pět. „Požadujeme zahrnout do návrhu vyšší ochranu osob nad 55 let tak, aby nebyly nuceny vykonávat veřejnou službu, pokud jim to například nedovoluje zdravotní stav,“ komentovalo návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle senátního návrhu by si mohly osoby v hmotné nouzi a dlouhodobě nezaměstnaní (vedení v evidenci úřadu práce) díky veřejné službě zvýšit částku na živobytí až na částku životního minima – pro jednotlivce tedy na 3 410 korun. Od částky živobytí se pak odvíjí příspěvek na živobytí, jedna z dávek pomoci v hmotné nouzi. Platí, že výše příspěvku na živobytí se určuje jako rozdíl mezi částkou na živobytí jednotlivce a jeho příjmem, od kterého se předem odečtou náklady na bydlení. Kdo zaplatí náklady na bydlení a nezbyde mu alespoň částka na živobytí, tomu stát navýší příspěvkem na živobytí příjmy na její úroveň.
Komu navíc vzniknou s výkonem veřejné služby prokazatelné náklady – na dopravu, telefon nebo korespondenci, tomu se částka na živobytí zvýší ještě o 300 korun.
Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která veřejnou službu řeší, čeká 3. čtení v Poslanecké sněmovně.
Sociální reforma Jaroslava Drábka v roce 2012 rozšířila možnost výkonu veřejné služby i na osoby zařazené v evidenci uchazečů o zaměstnání. V praxi to mělo vypadat tak, že kdo bude na pracáku déle než měsíce, tomu úřad práce „nabídne“ výkon veřejné služby v rozsahu 20 hodin týdně. Kdo nabídku nepřijme, toho bude moci úřad práce z evidence vyškrtnout.
Ještě tentýž rok ale Ústavní soud rozhodl, že uchazeči o zaměstnání vykonávají veřejnou službu nedobrovolně pod pohrůžkou trestu – vyřazení z evidence a ztráty podpory v nezaměstnanosti, a veřejnou službu podle reformátora Drábka zrušil.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Návrh počítal také s prodloužením podpůrčí doby. Jde o období, po které úřad práce vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Prodloužit o měsíc ji Ministerstvo chtělo lidem bez práce, kterým je víc jak padesát let. Aktuálně platí, že komu je mezi padesáti a pětapadesáti lety, může pobírat podporu maximálně osm měsíců. Komu je nad pětapadesát, má nárok na podporu v nezaměstnanosti až po dobu 11 měsíců.
S delší podpůrčí dobou ale nesouhlasilo Ministerstvo financí, proto se do novely zákona o zaměstnanosti nedostala.
Jste bez práce a chcete o podporu v nezaměstnanosti požádat? Poradíme, jak na to.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 8. 2016 15:39, Andrea
No to je hezké, že stát má strach, aby si lidi nepřišli na peníze. A kde jako mají hledat pevné zaměstnání? A za lidskou výplatu a čas? Neměl by se stát taky zajímat o to, že se rozkradlo a prodalo tolik firem, že kdyby byly zpět, byly by pracáky skoro prázdné? A co udělají se zdravotně znevýhodněnýma, co nikdo nechce, protže jsou finančně nevýhodní? Ti s důchodem mají práci hned, ale co ti, co nemají důchod a mají jen zdrav. omezení? Co s těma lidma? Ti pomalu zdechají hlady na hmotkách!!!!!!!protže s nemocnejma jen to jen byznys o těch, co maj důchod!
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.