Na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok zdaleka každý, kdo se ocitne bez práce. Abyste na ni mohli pomýšlet, musíte splňovat hned několik podmínek. Tou základní je, že jste o práci přišli a prostřednictvím úřadu práce se ucházíte o novou.
Dalším nutným předpokladem je, že jste během dvou let před tím, než si vás úřad práce zanese do evidence, platili důchodové pojištění. Nezáleží už na tom, v jaké formě – jestli jste byli po tu dobu zaměstnaní, pracovali jste „na dohodu“ nebo jste si jako osoby samostatně výdělečně činné platili pojištění sami.
Může se stát, že podmínky popisované v textu splníte, a přesto podporu v nezaměstnanosti nedostanete. Nárok na ni podle zákona nemá člověk:
Do potřebných dob pojištění se započítává i takzvaná náhradní doba zaměstnání – jde kupříkladu o období, kdy jste pečovali o dítě do čtyř let nebo pobírali invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Detailnější výčet náhradních dob vidíte v boxu.
O podporu v nezaměstnanosti je třeba zažádat na příslušném úřadu práce, tiskopis žádosti o podporu v nezaměstnanosti si můžete zdarma stáhnout v naší široké nabídce formulářů.
Zákonodárci si dobře uvědomili, že vyšší věk je v životopisu uchazeče o práci přitěžující okolnost, a proto aspoň odstupňovali dobu, po kterou lidé podporu v nezaměstnanosti můžou pobírat. Člověk ve věku do padesáti let může pobírat podporu v nezaměstnanosti pět měsíců, člověk v rozmezí padesáti a padesáti pěti let osm měsíců a člověk straší pětapadesáti až jedenáct měsíců.
Během prvních dvou měsíců vám bude úřad práce vyplácet šedesát pět procent průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání. Další dva měsíce budete dostávat padesát procent z téhož. A pak až do konce podpůrčí doby čtyřicet pět procent dřívějšího výdělku.
V případě, že jste před zařazením do evidence na pracáku bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, máte v rámci podpory nárok pouze na pětačtyřicet procent předchozího příjmu, a to po celé trvání podpůrčí doby.
Při rekvalifikaci se podpora naopak zvyšuje na šedesát procent dřívějšího příjmu. Víc se o pravidlech a možnostech rekvalifikace dočtete v našem starším článku:
Jestli jste od bývalého zaměstnavatele dostali odstupné, výplata podpory v nezaměstnanosti se odkládá – když máte odstupné na tři měsíce, začnete podporu dostávat až od čtvrtého měsíce v evidenci úřadu práce. Podporu nemůžete pobírat ani v případě, že současně čerpáte dávky nemocenského pojištění – tedy například nemocenskou, mateřskou nebo ošetřovné.
Pokud jste před zařazením do evidence úřadu práce nebyli zaměstnaní, ale běžela vám některá z náhradních dob, tedy například jste byli na rodičovské dovolené, počítá se vám v roce 2015 podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 – tedy z 25 179 korun. První dva měsíce budete dostávat její 0,15násobek (3777 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3022 korun) a po zbytek podpůrčí doby její 0,11násobek (2770 korun). Totéž platí pro člověka, který bez vlastního zavinění nemůže doložit výši předchozího čistého výdělku (nebo vyměřovacího základu).
Shodně pro všechny platí, že podpora v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58 násobek zmíněné průměrné mzdy. Maximální výše podpory tudíž v roce 2015 může činit 14 604 korun. Při rekvalifikaci se horní hranice zvyšuje na 0,65násobek průměrné mzdy, čili letos na 16 367 korun.
Zajímá vás, jestli dostanete podporu v nezaměstnanosti, když jste právě odmaturovali, odpromovali nebo dostali výuční list, a nedaří se vám najít zaměstnání? Odpovědi a spoustu dalších užitečných informací pro čerstvé absolventy najdete v našem starším článku:
Podporu v nezaměstnanosti mohou čerpat i bývalí podnikatelé a živnostníci, kteří samostatně výdělečnou činnost ukončili nebo přerušili. Stejně jako ostatní se ovšem musí přihlásit do evidence úřadu práce a splňovat podmínku, že byli v posledních dvou letech alespoň dvanáct měsíců účastni na důchodovém pojištění – čili si ho jako osoby samostatně výdělečně činné sami platili, případně jim běžela náhradní doba pojištění nebo byli dříve zaměstnaní.
Délka podpůrčí doby i maximální výše podpory v nezaměstnanosti platí u této skupiny stejně jako u ostatních.
Výše podpory v nezaměstnanosti u člověka, který před zařazením do evidence úřadu práce podnikal, dosahuje v prvních dvou měsících šedesáti pěti procent přepočteného měsíčního vyměřovacího základu, následně dva měsíce padesáti procent a po zbytek podpůrčí doby čtyřiceti pěti procent z téhož. Nepočítá se tedy ze zisku přepočteného na měsíc, jak se někteří živnostníci mylně domnívají. Vychází se z posledního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Ten je pro daný rok obvykle tvořen polovinou zisku (čili příjmů snížených o výdaje) v předchozím roce – příslušnou cifru najdete v přehledu příjmů a výdajů, který jste podávali správě sociálního zabezpečení.
Řekněme, že jste tedy loni dosáhli kupříkladu zisku čtyři sta tisíc korun. Vyměřovacím základem pro sociální pojištění v letošním roce bude částka dvě stě tisíc. Přepočtený měsíční vyměřovací základ pak bude dělat 16 667 korun. A z něj se vám bude počítat podpora v nezaměstnanosti podle vzorečku vyloženého výš.
Rozhodným obdobím pro posuzováním nároku na podporu v nezaměstnanosti je, jak už bylo řečeno, období dvou let. Jestli jste vyčerpali celou podpůrčí dobu, pak si našli práci a znovu ji ztratili, vznikne vám znovu nárok na podporu jen v případě, že jste mezitím získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň v délce šesti měsíců. Tato doba se ale nevyžaduje v případě, že jste zaměstnání (nebo výdělečnou činnost) ukončili ze zdravotních důvodů, byl s vámi rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
Když napoprvé vyčerpáte pouze část podpůrčí doby, nastoupíte do práce (nebo jinou výdělečnou činností získáte účast na sociálním pojištění) a pak o ni zase přijdete, vznikne vám znovu nárok na podporu (na celou podpůrčí dobu) už po třech měsících. Když budete zaměstnaní nebo výdělečně činní méně než tři měsíce, můžete následně aspoň dočerpat zbytek původní podpůrčí doby.
Člověk, který se uchází o zaměstnání na úřadu práce, si může v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání měsíčně přivydělat až polovinu minimální mzdy, která aktuálně dosahuje devíti tisíc dvou set korun – polovička tedy dělá čtyři tisíce šest set. Jestli máte výdělků víc, uvedená hranice platí pro jejich součet, nikoli pro každý zvlášť. Může se jednat o práci na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo činnost v pracovním poměru.
Kvůli nekolidujícímu zaměstnání vás úředníci z evidence nevyškrtnou, dál vám budou pomáhat s hledáním nového místa. Ovšem s podporou v nezaměstnanosti se můžete rozloučit. Přivydělávat si k ní nelze – tedy alespoň ne legálně.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 2. 2015 10:56, Hana
Dobrý den, je mi 58 let se zaměstnavatelem chci ukončit pracovní poměr dohodou. Potřebuji vědět, zda si můžu k podpoře přivydělat těch 4 600,- Kč, protože viz. výše je napsáno, že si uživatel podpory může přivydělat a v dalším odstavci se píše, že ne. Tak bych to potřebovala upřesnit. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 1. 2015 17:45
Myslíte, že ji dostanou na víc než na pár měsíců? Kór když předtím nepracovali? Heleďte, to nevypadá, že byste se svou hlavou vydělával tolik, kolik říkáte...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (54 komentářů) příspěvků.