O tom, zda máte v roce 2015 nárok na porodné a v jaké výši se čerpá, už od nás víte:
Přinesli jsme také přehled o pravidlech mateřské a rodičovské v roce 2015:
Vynechali jsme ovšem jednu důležitou skupinu maminek: ženy samostatně výdělečně činné. Dnes jim to vynahradíme.
Kdy vznikne podnikatelce nárok na mateřskou
Peněžitá pomoc v mateřství, lidově mateřská, je dávka nemocenského pojištění, kterou žena pobírá obvykle od začátku šestého (nanejvýš však osmého) týdne před očekávaným termínem porodu. Čerpat ji může dohromady dvacet osm týdnů, respektive třicet sedm týdnů v případě, že se narodí dvojčata nebo vícerčata.
Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je, že jste byla v průběhu dvou let (čili sedmi set třiceti dní) předcházejících nástupu na mateřskou alespoň dvě stě sedmdesát dní účastná na nemocenském pojištění - čili že jste si ho jako OSVČ sama platila. Alespoň sto osmdesát dní z toho navíc muselo spadat do období posledního roku před mateřskou.
Pokud jde o nemocenské pojištění, ponechává stát živnostníkům a podnikatelům svobodu, na rozdíl od zdravotního a sociálního pojištění si ho platit nemusí, a velká část osob samostatně výdělečně činných si ho dobrovolně neplatí. Má to však řadu nepříjemných dopadů – kupříkladu ten, že když nesplníte potřebné doby účasti na nemocenském pojištění, nedostanete mateřskou.
Ženy, kterým nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikne, mohou začít hned po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek, který jinak na mateřskou navazuje. Podrobněji se k jeho pravidlům dostaneme níž.
Jakou mateřskou dostanete? Záleží na nemocenském pojištění
Jestli jste si jako podnikatelka platila nemocenské pojištění dost dlouho na to, aby vám nárok na mateřskou vznikl, zajímá vás jistě také, jak vysokou mateřskou dostanete. Její výše se bude odvíjet od toho, jak vysoké pojistné jste platila.
Do konce roku 2013 si podnikatelé a živnostníci mohli výši pojistného na nemocenské pojištění sami stanovit, ovšem s určitými limity. Nemocenské pojištění bylo pevně provázané s pojištěním sociálním, měly totožný vyměřovací základ. Pojistné na nemocenské pojištění nemohlo být nižší, než určil vyměřovací základ vypočtený na základě přehledu příjmů a výdajů, který se odevzdává správě sociálního zabezpečení krátce po daňovém přiznání. Pojistné na nemocenské pojištění jste si mohli teoreticky zvyšovat libovolně. Jenže: současně s ním se člověku zvyšoval také vyměřovací základ, který platí i pro sociální pojištění. V praxi to znamenalo, že kdo si chtěl zvýšit budoucí mateřskou navýšením plateb na nemocenské pojištění, zároveň musel počítat s citelným navýšením záloh na pojištění sociální. A vzniklé „přeplatky“ se nevracely.
Od roku 2014 platí pro propojení nemocenského a sociálního pojištění nová pravidla. Při určování výše nemocenského pojištění jste zespoda omezeni minimálním pojistným, které dělá 115 korun měsíčně (respektive minimálním vyměřovacím základem stanoveným na pět tisíc korun). Shora vás omezuje vyměřovací základ pro sociální pojištění, jak jste si ho vypočetli v loňském přehledu příjmů a výdajů pro sociálku, rozpočtený ovšem na měsíce.
Suma sumárum: stále platí, že pokud chcete dosáhnout na mateřskou v solidní výši, musíte si předtím delší čas platit vedle nemocenského pojištění také vcelku vysoké sociální pojištění.
Jakkoli vám mohl znít výčet pravidel složitě, naše kalkulačka si s tím vším poradí na základě jediného čísla. Když zadáte výši měsíčních odvodů na sociální pojištění, propočte vám, v jakém rozmezí si můžete nastavit platby na nemocenské a jak vysokou mateřskou následně můžete čekat. Kromě denní dávky mateřské, spočítá i celkovou sumu, kterou během trvání mateřské dostanete. A ukáže, kolik peněz na nemocenském pojištění zaplatíte, než začnete mateřskou pobírat.
Žádná mateřská, nízká rodičovská
Pokud vám nevznikl nárok na mateřskou, můžete začít hned po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek. Na rozdíl od maminek, které si nemocenské pojištění dostatečně dlouho platily (nebo za které je platil zaměstnavatel), vám ale bude odepřena možnost zvolit si dobu a rychlost jeho čerpání. Automaticky spadnete do nejpomalejší skupiny. Prvních devět měsíců budete dostávat sedm tisíc šest set korun měsíčně a dále až do čtyř let věku dítěte tři tisíce osm set korun měsíčně. Dohromady tak vyčerpáte 216 600 korun, čili o něco méně než ostatní.
Pokud jste si nemocenské dost dlouho platila a vznikl vám nárok na mateřskou, začnete rodičovskou čerpat po ní. Stejně jako pro ostatní maminky pro vás pak platí, že můžete v rámci rodičovského příspěvku vyčerpat maximálně dvě stě dvacet tisíc korun, přičemž rychlost a dobu čerpání si můžete s určitými omezeními navolit sama. Jednou za čtvrt roku rychlost čerpání můžete změnit. Výše měsíčního rodičovského příspěvku je zastropována částkou 11 500 korun. Stát také dává pozor, abyste na rodičovské nedostávali víc, než jste předtím vydělávali. Pracuje se tu se stejným vyměřovacím základem jako u mateřské. Pokud vám vychází mateřská, která nepřesahuje sedm tisíc šest set korun měsíčně, bude tato částka zároveň stropem pro váš měsíční rodičovský příspěvek. Týká se to například matek, kterým vznikl nárok na mateřskou na základě platby minimálních záloh na nemocenské pojištění – jak jsme si ukazovali v boxu výš.
Rodičovský příspěvek můžete čerpat i přes tátu
Rodičovský příspěvek může čerpat i otec dítěte. Hodit se to může zejména rodině, kde matka nebyla dostatečně dlouho účastná nemocenského pojištění a spadá tudíž automaticky do nejpomalejší a nejméně výhodné varianty čerpání. Podmínkou samozřejmě je, že otec všechny výše popsané podmínky splňuje – tedy byl dostatečně dlouho zaměstnán nebo si jako podnikatel platil nemocenské pojištění dobrovolně. Pokud váš manžel či partner splňuje pravidla nároku na mateřskou, má nárok na rodičovskou za standardních pravidel – tedy včetně toho, že si sám navolí rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Otec dítěte přitom může normálně pracovat. Pokud je zajištěna péče o dítě, výdělku a přivýdělku v době rodičovské se meze nekladou. Trochu přísnější pravidla platí pouze pro děti do dvou let věku. Ty můžete dávat do jeslí, školky nebo jiného předškolního zařízení nanejvýš na čtyřicet šest hodin měsíčně, jinak o rodičovský příspěvek přijdete.
Podrobněji o pravidlech přivýdělku na mateřské a rodičovské v našem starším článku:
Sdílejte článek, než ho smažem