Kalkulačka čisté mzdy 2015: Kolik dostanete a kolik vám vezmou

Obávám se, že takzvaná Superhrubá mzda je opravdovým neštěstím. Vytváří skutečně propastný rozdíl mezi tím, kolik zaměstnavatele coby zaměstnanec stojí, a kolik skutečně obdrží. Když zaměstnavatel se zaměstnancem vyjednává o mzdě, číslo, o kterém spolu mluví, je takzvaná mzda hrubá: nespokojenost však panuje na obou stranách, pro zaměstnavatele je částka, o které je reč, ve skutečnosti vyšší, pro zaměstnance pak dokonce ještě nižší. Na výplatní pásce se dočte o svých srážkách za daně a pojištění, už tam ale nevidí, kolik za něho musel ještě připlatit sám zaměstnavatel. Je až zarážející, odvody státu pak jsou z 1 vaší mzdy prakticky hrazeny 2x. Obávám se, že právě tato daňová opatření jsou skutečným důvodem pro Stagnování mezd v česku. Zaměstnavatel svým zaměstnancům nepřidá, protože i poměrně rozumná částka je pro něho ve skutečnosti vyšší, zaměstnanci z ní však naopak ve skutečnosti uvidí "pár šušnů", pročež zaměstnavatel zvyšování mezd raději vzdá úplně, neb lidé "by stejně reptali". A za tuto nezáviděníhodnou situaci můžeme poděkovat státu. Ten vám jako zaměstnavateli ukládá takové povinnosti, že v naší republice je takřka nevýhodné někoho zaměstnávat, a už teprve slušně ho zaplatit. Pokud totiž žádáte slušný plat, pro zaměstnavatele budete vždy moc drazí, a dá vám to pocítit. Zatímco paradoxně vy z těchto drahých peněz mnoho neuvidíte. Obávám se, že ani takzvaná daň "ze solidarity" nastavená u platů vyšších situaci nenapomáhá, a ve výsledku pak ani ne solidaritě. Potom nás ve skutečnosti nic nemotivuje něco v životě dokázat a dobrat se i k příjmu vyššímu: pokud víte, že vám ho nakonec z podstatné části "sežerou" daně. A tak stejně jako u přímů nízkých je PRAKTICKÝ VÝSLEDEK stejný: občan je motivován k tomu, že pokud se chce pro život hmotně zabezpečit, být zaměstnancem k tomu nestačí. Cestou je pouze samostatné podnikání nebo nejrůznější nedaněné příjmy, a všichni si dovedeme představit, k čemu tyto potom v naší republice vedou. Nejhorší je, že jsme k tomuto od státu tlačeni. Stále od státu slyšíme, na co vše nejsou peníze. Zároveň však odvádíme jedny z nejpřísnějších daní na světě, a máme jeden z nejpozdějších odchodů do důchodu. Čistá logika každému napovídá, že peníze JSOU. Otázka je, KDE. Na tuto svoji politiku, kdy trestáme pracující, ale sami doplácíme. Slabě placení zaměstnanci mají slabou kupní sílu, a tím oslabují ekonomiku v celé zemi. Zároveň mají slabou motivaci k podávání kvalitního výkonu, i ke koupi kvalitních služeb a zboží pro sebe. Stáváme se pak "popelnicí Evropy"......