Do elektronické evidence tržeb (EET) se nebudou muset zapojit provozovatelé sociálních služeb. Návrh opoziční ODS totiž podpořila i vládní sociální demokracie. Společně s dalšími poslanci tak výjimka získala většinu, přestože hnutí ANO i komunisté byli proti.
Podle svého předsedy Jana Hamáčka nechce ČSSD zatěžovat sociální služby dalšími náklady v době, kdy se řeší jejich nedostatečné financování. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale nevidí důvod, aby stát zvýhodňoval podnikatele v sociálních službách před ostatními. Připomíná, že většina provozovatelů domovů důchodců, pečovatelských domů a podobných služeb spadá pod státní, příspěvkové či neziskové organizace, případně nepřijímá hotovost, takže se na ně EET stejně nevztahuje na základě obecných výjimek. Výslovná výjimka pro sociální služby, kterou dnes schválili poslanci, se tak podle ministerstva dotkne přibližně jenom 200 podnikatelů.
Vládní koalice ANO a ČSSD – podporovaná komunisty – se už dřív dohodla, že elektronickou evidenci tržeb rozšíří prakticky na všechny podnikatele, kteří přijímají hotovost. Původně plánovaná třetí a čtvrtá vlna EET se nakonec slijí v jednu. Odstartovat by měla začátkem příštího roku.
Sněmovna dnes definitivně schválila i celou novelu, která zbývající fáze EET zavádí. ODS se to snažila oddálit a zdržovala jednání zhruba 750 pozměňovacími návrhy. Poslanci tak postupně zamítali výjimky pro jednotlivé obory podnikání. Opozice tím chtěla ukázat, že rozšíření se dotkne i oborů, které v Česku nejsou příliš rozšířené, nebo kde k výrazným daňovým únikům nedochází – třeba chov velbloudů nebo lety do vesmíru.
Jedním z mála oborů, který měl díky podpoře vlády i opozice dostat výjimku, je předvánoční prodej kaprů. Naopak neuspěla snaha vyjmout z EET další obory, třeba prodej na farmářských trzích, na hudebních festivalech nebo jiných krátkodobých akcích.
EET nebude povinná ani pro nevidomé podnikatele – i s jejich vynětím počítal už původní plán, teď ho ale musí znova potvrdit zákon.
A dál platí, že do EET se nemusí zapojit ti, kdo přijímají peníze jenom bezhotovostním převodem na účet nebo platebními kartami.
EET se (už podle původně schváleného zákona) nevztahuje třeba ani na tržby státu, samospráv, příspěvkových organizací, bank, pojišťoven, investičních společností, držitele poštovní licence, penzijních společností, obchodníků s cennými papíry nebo podnikatelů v energetice. Výjimku z dřívějška mají také platby za jízdné při pravidelné hromadné přepravě osob, příjmy získané prostřednictvím prodejního automatu nebo třeba příjmy z provozování veřejných toalet.
Od příštího roku by se tak EET měla rozšířit hlavně o řemeslníky (třeba instalatéry, elektrikáře, obkladače nebo malíře), různé opraváře a servisy, svobodná povolání (lékaře, právníky, účetní, veterináře a další), taxikáře, ostatní provozovatele služeb (kadeřnictví, kosmetika...), zbývající prodejce občerstvení (prodávající jídlo a pití „do ruky“ jako párek v rohlíku, zmrzlinu do kornoutu a podobně), ale i některé výrobce (oděvy, papír, zpracování dřeva...), stejně jako podnikatele v zemědělství nebo dopravě (kromě prodeje jízdenek pro pravidelnou hromadnou dopravu).
Rostou?
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Daň z příjmů potichu roste. Proč to Schillerová nechce zastavit?
Daně už vyřídíte stejně snadno jako v internetovém bankovnictví. Na přiznání dostanete víc času, vrácení přeplatku se můžete dočkat i dřív než doteď. Slibuje to návrh, který dokončilo ministerstvo financí. Detailně jsme prozkoumali, co přináší.
