Na poradenskou linku časopisu dTest často volají podnikatelé a ptají se jestli – a jakou – mají záruku na zboží, které si zakoupili „na identifikační číslo“. A tuto otázku nekladou jen drobní živnostníci, ale dokonce i obchodní společnosti.
Otázka svědčí o tom, že si uvědomují, že je nějaký rozdíl mezi tím, když zboží nakoupí jako „obyčejný občan“ a když jako podnikatel. Takřečený obyčejný občan, když si kupuje zboží pro osobní potřebu a pro potřebu své domácnosti, je z hlediska zákona spotřebitelem a jako takový má zvláštní ochranu. Výhodnější postavení při prodeji zboží v obchodě nemají ovšem jen spotřebitelé, ale obecně nepodnikatelé, jako jsou například spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, a podnikatelé, netýká-li se nákup jejich podnikatelské činnosti.
Spotřebitelem nikdy nemůže být právnická osoba.
Pokud podnikatel při nákupu uvádí své identifikační číslo, druhá strana ho může důvodně pokládat za „podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti“. Tím kupující přichází o ochranu, kterou by mu jako spotřebiteli poskytl zákon, ledaže prokáže, že si třeba objednával kočárek pro dítě, který rozhodně s jeho podnikatelskou činností nesouvisí.
1. Zboží zkontrolujte. Pečlivě a hned
Pokud tedy podnikatel nakupuje jako podnikatel a nechá na fakturu napsat svoje IČO, nemá spotřebitelskou ochranu. To ale neznamená, že prodejce vůbec neodpovídá za vady zboží. Na výrobek zakoupený podnikatelem od podnikatele sice neplatí klasická 24měsíční záruka, prodejce odpovídá ze zákona pouze za vady, které má věc v okamžiku převzetí (a to i když se projeví později).
První rada tedy zní: Zboží si bez odkladu překontrolujte, případné zjištěné závady (které lze kontrolou zjistit) bez zbytečného odkladu prodejci vytkněte. Pozdější reklamace zjevných vad je komplikovaná.
2. Ptejte se obchodníka, za co a jak dlouho ručí. Chtějte obchodní podmínky
Spotřebitelé mají bez dalšího na zakoupené zboží dvouletou záruku, ke zkrácení záruční doby může dojít u věcí použitých (i tak musí trvat alespoň jeden rok). Ve vztazích mezi podnikateli lze v téže době reklamovat pouze vady, které věc měla už při převzetí, ne ty, které vznikly později.
Zákon nijak nebrání tomu, aby si podnikatelé mezi sebou dohodli záruku za jakost zboží. Stejně tak může záruka vyplývat ze záručního listu nebo vyznačené doby trvanlivosti nebo použitelnosti na obale výrobku.
Drobný živnostník nemá o nic více vyjednávací síly než spotřebitel, proto i on je odkázán na všeobecné obchodní podmínky prodejců. V nich bývá délka záruky vymezena jak pro kupujícího spotřebitele, tak kupujícího podnikatele. „Podnikatelská“ bývá zpravidla kratší – často jeden rok nebo i jen šest měsíců. Vyplatí se proto vybírat si obchod nejen podle ceny zboží, ale i záručních a reklamačních podmínek.
3. Reklamujte bez odkladu
Podnikatel musí prodejci oznámit vadu, jakmile ji zjistí. Jinak hrozí, že soud vyhoví námitce prodejce, že reklamace nebyla uplatněna včas, a nárok kupujícímu nepřizná.
Známá třicetidenní lhůta pro vyřízení reklamace při obchodech podnikatel – podnikatel neplatí. Délku lhůty může upravit smlouva nebo reklamační řád prodejce. Pokud pro vyřízení reklamace žádnou lhůtu nesjednáte (k tomu se počítá i to, že souhlasíte s tou, která je napsaná v obchodních podmínkách), pak zákon prodejci určuje k odstranění vady přiměřenou lhůtu. Po jejím marném uplynutí může kupující stejně jako při podstatném porušení smluvní povinnosti od smlouvy i odstoupit.
Potíž ovšem je určit, co je přiměřená lhůta. Pokud jste se na tom s prodávajícím nedomluvili, můžete ji zkusit při reklamaci navrhnout – a doufat, že nedojde ke sporu o to, co je přiměřené.
4. Vrácení není samozřejmost. Chtějte opravu nebo slevu
Pokud jdete jako podnikatel reklamovat jakost zakoupeného výrobku, můžete stejně jako spotřebitel žádat opravu nebo slevu z kupní ceny. Pokud by šlo o podstatnou vadu výrobku, můžete chtít věc vyměnit za novou nebo vrátit peníze.
Spotřebitel má oproti podnikateli nakupujícímu na IČO ještě jednu výhodu: pokud se vada přes opravy výrobku vrací, platí pravidlo třikrát a dost. Nedaří-li se prodávajícímu zajistit pořádnou opravu, spotřebitel může odstoupit od kupní smlouvy – tedy žádat peníze zpět. Podnikatel může také zkoušet výrobek vrátit a chtít zpátky peníze. Na rozdíl od spotřebitele je ale nemusí dostat.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 5. 2015 13:54, rk
Je to trochu komplikovanější :-)
Pokud se budeme bavit o NEPLÁTCÍCH DPH, tak budiž.
Prodejce PLÁTCE DPH je, ale povinen vystavit "Daňový doklad" osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné. Tzn. že každý větší obchod (s obratem nad 1 mil. Kč/12 měsíců) je plátce DPH a musí plátci DPH nebo právnické osobě vystavit daňový doklad, který obsahuje označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje + DIČ.
Pouze v případě celkové částky do Kč 10.000,- může vystavit "Zjednodušený daňový doklad", který toto označení nemusí obsahovat. Drobnosti do Kč 10.000,- si plátci kupujte bez rozpisu, ostatní neprojde.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 5. 2015 22:38, 3.14
Jezevec - aby jsi si to mohl dat jako náklad musi byt na fakture Tvé IC.
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.