Vlk z Wall Street stále číhá na Karkulku
12. 2. 2014 | Aleš Tůma | 2 komentáře
Myslíte si, že podvodné obchody popisované ve Scorseseho filmu jsou věcí minulosti? Chyba lávky, hejlů k oškubání se pořád najde dost.
Ještě než zapnu diktafon, povídám se s investičním analytikem Alešem Tůmou poměrně dlouho o neúspěchu důchodové reformy. Shodujeme se na tom, že Nečasova vláda při jejím zavádění a prezentování veřejnosti neodvedla dobrou práci. Pro ČSSD, která jen dokola opakovala, že až se dostane k moci, druhý pilíř zruší, byla tím pádem reforma snadným terčem. „Alespoň se tu začala vést diskuze o tom, že stát časem nebude mít peníze na to, aby lidem vyplácel důstojné důchody. Každý by měl proto na zajištění na stáří myslet,“ říká Aleš Tůma a dodává, že tím alespoň vzniká prostor pro to, aby Češi konečně začali ve větší míře investovat do podílových fondů. Za pravdu mu dávají i statistiky. Zájem investorů o fondy totiž výrazně roste. Jen vloni se objem aktiv, která spravují podílové fondy členů Asociace pro kapitálový trh, navýšil o 35 miliard korun na celkových 270 miliard. A vzhledem k nízkým úrokovým sazbám u klasických spořicích vkladů se dá očekávat, že tento trend bude pokračovat.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Už jste viděl Vlka z Wall Street?
Ještě ne, ale je to myslím jeden z mála filmů, které mě přimějí dojít do kina. Pro jistotu dodávám, že se jím nehodlám inspirovat a nedoporučuji ho ani jako motivační film pro finanční poradce.
Takže realita ve financích mu neodpovídá?
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
V realitě bych čekal méně drog. Ale podobné nabídky jako ve filmu dodnes fungují, někdy oslovují i klienty v Česku. Kupte si tuhle úžasnou akcii, zaručeně poroste z pěti centů na pět dolarů! Jako „poradce poradců“ už mám z praxe docela slušnou sbírku bizarních investic. Investování by přitom neměla být bezhlavá spekulace, ale i trochu nuda. Stačí začít pravidelně…
Od jakých částek to má smysl?
Lidé mají někdy představu, že investování je pro bohaté kapitalisty. Přitom od 500 korun měsíčně můžete mít kvalitní portfolio kupříkladu od společnosti Conseq a nemusíte se o nic starat. Odkládat něco na horší časy má smysl vždycky, i když je to malá částka. Spousta lidí ale víc peněz prokouří.
Jak investujete vy sám? Neplatí náhodou rčení o kovářově kobyle, která chodí bosa?
Držím se toho, co sám radím, tedy hlavně fondů. Mám nějaké akciové, nějaké na rizikovější dluhopisy. Snažím se investovat i do svého lidského kapitálu, který mnoho lidí při finančním plánování opomíjí.
Co Čechy v loňském roce v oblasti investic nejvíc lákalo?
Pořád jsou populární dluhopisové či smíšené fondy a po spořicích státních dluhopisech se opět jen zaprášilo. Do jisté míry je to i setrvačnost investorů z doby před pár lety, kdy byly úrokové sazby mnohem zajímavější. Každopádně prodeje fondů a celkový majetek v nich jsou pořád nižší, než by měly být a než by odpovídalo velikosti české ekonomiky. Takhle ty kapitalisty nedoženeme!
Kdy se to podle vás začne měnit?
Paradoxně možná pomůže chystané zrušení druhého pilíře. Důchodová reforma se sice nepovedla, ale otázka zabezpečování na stáří je pořád aktuální. Věřím, že si potřebu tvořit dlouhodobé rezervy bude uvědomovat stále více lidí. Fondy se tak určitě dostanou ke slovu. Samozřejmě to znamená smířit se s tím, že na rozdíl od stavebka tu jsou určitá rizika.
No právě. Do akcií se najednou asi všichni nepohrnou. Ale co třeba firemní dluhopisy, je to dobrá alternativa?
Pro investory, kteří nejsou příliš konzervativní. Když chce někdo odložit peníze na čtyři až šest let a nechce akcie, je to poměrně logická volba. Potíž je, pokud si to naráz řeknou úplně všichni. Nemyslím si, že by na trhu byla klasická bublina, ale jak říkám, rizika existují. Jednou z příčin je zvýšená regulace bank, která je nutí omezovat svoji roli tvůrců trhu a snižuje likviditu.
V každém případě mají při tomto typu investic smysl fondy. Klienty sice s nabídkou korunových dluhopisů oslovuje i řada domácích firem, ale někdy je to dost nelikvidní a neprůhledná záležitost.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní obchod a specializaci peněžní ekonomie a bankovnictví. Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz. Absolvoval stáž v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Ve společnosti Partners se podílí na analýzách investičních produktů a věnuje se také vzdělávání finančních poradců. V českých médiích často komentuje vývoj na finančních trzích, makroekonomickou situaci, investiční trendy nebo výsledky podílových fondů.
Pravidelně publikuje články na Peníze.cz a na Finmagu. V roce 2013 získal prestižní titul Chartered Financial Analyst (CFA), který uděluje americký CFA Institute. Názory Aleše Tůmy můžete sledovat také na jeho twitterovém profilu.
Aleš Tůma na Peníze.cz
Navštivte rovněž bezplatnou investiční poradnu, již Aleš Tůma na Peníze.cz vede.
Loni jste v jednom článku varoval před možnými problémy kampeliček. Jak se na stav sektoru záložen díváte dnes? Není příliš riskantní tam ukládat peníze?
Bohužel jsem loni úplně netrefil jména. Ale nejsem bankovní auditor, který by viděl do účetních knih. I zkrachovalé Metropolitní spořitelní družstvo ještě loni vykazovalo navenek solidní čísla. Když se ale podíváte na úvěrová portfolia kampeliček jako celku, jsou tam pořád výrazně horší čísla než u bank. Takže stručně řečeno, nad limit pojištění vkladů raději ne…
Další velké téma poslední doby je měnová intervence České národní banky. Jak se na tento krok díváte? Ovlivnil nějakým způsobem chování vašich klientů?
Nemyslím si, že by intervence nějak pomohla české ekonomice a chápu, že řadu lidí naštvala. Na druhou stranu, během krize koruna dočasně oslabila daleko víc a svět se nezbořil. Občas se někdo ozve, jestli má nakoupit švýcarský frank, ale to mu většinou rozmluvíme. Klient s výdaji v koruně by měl mít rezervy v koruně. Něco jiného jsou akciové investice, tam dává smysl mít cizí měny. Centrální banka bohužel poněkud vytrestala ty, kdo se naučili používat fondy zajištěné do koruny. Otázka je samozřejmě vývoj kurzu až intervence skončí.
Pojďme zpátky k akciím. Kterým oblastem a regionům teď věříte?
Může to znít trochu alibisticky, ale podrobný přehled mají mít hlavně manažeři fondu. Těžko jako průměrný investor uhlídáte, jestli je zrovna atraktivnější sektor IT nebo třeba potravinářství. Některé poradenské firmy klientům doporučují dávat téměř sto procent do rozvíjejících se trhů – to je podle mě nesmysl.
Jak je to třeba s Čínou? Dochází jí dech, nebo je investičně pořád zajímavá?
Už delší dobu o Číně říkám, že má ve skříni spoustu kostlivců. Když nějaký začne v ekonomice moc strašit, soudruzi ho vždycky zaženou novou várkou bankovních úvěrů. A případně i nebankovních - hodně se teď diskutuje o rizicích tamního „stínového bankovnictví“. Kdy se kostlivci zase začnou drát ven, to nikdo pořádně neví. Neříkám, že emerging markets nejsou dlouhodobě zajímavé nebo že v portfoliu nemají vůbec místo. Ale úvahy o tom, že nás Čína převálcuje, nejsou úplně na místě.
Zmiňoval jste neúspěšný druhý pilíř důchodového systému. Jaký je váš pohled na spoření ve třetím pilíři? Často se můžeme setkat s názory, že ani to se příliš nevyplatí…
Třetí pilíř je zajímavý díky státní podpoře a možnosti daňového zvýhodnění. V nových účastnických fondech se navíc konečně začíná pořádně investovat. Lidé sice slyší na garance, jenže si neuvědomují, že skutečně garantované jsou jen smrt a daně. Každá jiná garance má svoji cenu – letošní výsledek transformovaných fondů bude někde kolem chlupaté nuly.
Doporučujete tedy přestup z transformovaných fondů penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření?
Neříkám paušálně, že všichni hned musí běžet do nejdynamičtějšího účastnického fondu. Záleží na konkrétní situaci. Pokud vám ale zbývá do penze dvacet let, nevidím důvod nepřestoupit. Je tu sice omezení likvidity, ale jsou to přece úspory na penzi, ne na nové auto. Samozřejmě přestup do fondu státních dluhopisů by byl trochu z bláta do louže. Mimochodem pro škarohlídy – účastnické fondy mají ze zákona omezenou nákladovost, a stejně jako podílové fondy jsou pod ostrým dohledem. O nějakém tunelu nemůže být řeč.
To by asi klientovi měl vysvětlit finanční poradce. Poradenství tu ale nemá zatím takový kredit, jak je běžné ve vyspělých zemích. Co je potřeba, aby se to změnilo?
Je to běh na dlouhou trať. Myslím si, že to bude stejné jako u potravin. Před pár lety nikdo moc neřešil chemické náhražky – a teď je tu úplný kult kvalitního jídla. Babiců je ve financích dost, teď už musíme najít jen ty Vaňky a Pohlreichy.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 3. 2014 12:32, patapuf007
Lidé jako pan Tůma a jeho zaměstnavatelé způsobili krizi současného světa. Tento obor a jemu blízké totiž nevytvářejí žádnou skutečnou přidanou hodnotu, která by byla lidmi vyžadovaná a lidem užitečná. Ze systému jenom odčerpávají to, co jiné obory vytvořily skutečnou prací. Díky tomu žijeme všichni na dluh, peníze nejsou kryty skutečnou hodnotou vyprodukovaných aktiv a každý dluží každému. Investiční, bankovní a různé příbuzné analytické obory vytvořily svět, kterým normální člověk nerozumí a žijí ve světě, který vytvořili sami pro sebe. Na tohle také, bohužel, naše " vyspělá " kultura západního typu dojede, protože tímhle ničí a postupně zničí sama sebe. Lituji další generace, které se budou muset tímhle marasmem protloukat.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.