Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Známe výsledky fondů

Staré penzijní připojištění, nazývané teď transformované penzijní fondy, loni zaznamenalo nejvyšší výnosy od roku 2014. Průměrné zhodnocení těchto fondů stouplo meziročně o 0,5 procentního bodu na 1,21 procenta.

Právě v tomto systému, do něhož od konce roku 2012 nemohou vstupovat noví zájemci, si na důchod se státním příspěvkem pořád spoří nejvíc lidí – zhruba 3,3 milionu obyvatel Česka.

Nejvíce loni připsalo penzijní připojištění od Penzijní společnosti České pojišťovny (1,75 %), nejméně naopak od KB Penzijní společnosti (0,6 %). Jde o zhodnocení po odečtení poplatků, které si penzijní společnosti za správu peněz účtují. 

Kdybychom ale odečetli ještě inflaci, která v průměru za celý loňský rok vystoupala na 2,8 procenta, nezůstal by v plusu žádný ze starých fondů. Ve všech osmi případech by lidem klesly úspory o víc jak jedno procento.

Penzijní společnosti však spoléhají na to, že celkovou bilanci vylepšuje státní příspěvek. Například Penzijní společnost České spořitelny vypočetla, že samotné zhodnocení jejího transformovaného fondu za rok 2019 dosáhlo 1,7 procenta (bez zohlednění inflace), po připočtení státních příspěvků stouplo na 3,2 procenta. Takové zhodnocení už tedy úspory před inflací (2,8 %) uchránilo. (Spořitelna ho vypočítala tak, že sečetla zisk transformovaného fondu a připsané státní příspěvky na všechny smlouvy, tuto celkovou sumu pak vydělila průměrným objemem penzijních úspor všech klientů za daný rok).

„Státní příspěvek sice penzijní fondy zatraktivňuje, jeho přínos ovšem nesmíme přeceňovat,“ říká Martin Tománek, analytik společnosti Partners.

Uvádí to na příkladu, kdy si člověk spoří třicet let 750 korun měsíčně, což zhruba odpovídá průměrné úložce u penzijního připojištění. Při průměrným ročním zhodnocením fondu ve výši dvou procent má pak na konci spoření nastřádáno 459 000 korun a od státu za tu dobu dostal 64 800 korun. Státní příspěvek v takovém případě dělá zhodnocení 0,72 procenta ročně.

Proč výnosy penzijního připojištění loni rostly, přestože musí investovat velmi konzervativně, tedy málo odvážně? „S tím, jak končilo období rekordně nízkých úrokových sazeb, rostly i výnosy státních dluhopisů, které do svého portfolia tradičně nakupují penzijní fondy s konzervativnějšími strategiemi,“ vysvětluje Petr Dufek, analytik ČSOB.

„Loňský výsledek byl oproti předchozím letům o dost lepší. Přispěly k němu zejména vyšší úrokové sazby, kterých jsme se dočkali po dlouhých letech téměř nulových sazeb,“ dodává Richard Siuda za Conseq penzijní společnost. Ta loni připsala 1,5 procenta, což je nejvíce od roku 2014, kdy Conseq přebral klienty penzijní společnosti Aegon.

Růst úrokových sazeb však letos rychle ukončila koronavirová krize. Česká národní banka svou základní úrokovou sazbu postupně snížila z 2,25 procenta na 0,25 procenta. Projeví se to i ve výnosech transformovaných fondů za rok 2020.

„V letošním roce očekáváme, že by se zhodnocení mohlo pohybovat mezi 1 a 1,5 %,“ říká František Bouc za Penzijní společnost České spořitelny, která loni připsala 1,7 procenta.

Zhodnocení penzijního připojištění tak i letos, stejně jako v předchozích třech letech, skončí pod inflací. Ta se nyní pohybuje nad třemi procenty a i když má do konce roku podle prognózy ČNB klesnout ke dvěma procentům, za celý letošní rok zůstane výrazně nad dvěma procenty.

Právě loňský a letošní rok přitom mohou být skvělou ukázkou, jak transformované fondy („staré penzijko“) fungují. Už jsme napsali, že peníze klientů musí investovat velmi opatrně – kvůli zákonné garanci, že je žádný rok nepřipraví ani o korunu úspor. Loni, kdy odvážnější investice přinesly výrazné zisky, tak staré fondy zůstaly na průměrných 1,21 %. Na druhou stranu: letos, kdy se akciové trhy kvůli koronavirové krizi výrazně propadly, nemusí mít klienti starých fondů strach – zůstanou zase těsně nad nulou.

U nových fondů, do nichž lze vstupovat od roku 2013 (říká se jim účastnické fondy neboli doplňkové penzijní spoření) taková garance neexistuje. Lidé si u nich mohou vybrat z několika strategií – od opatrných (konzervativních) až po odvážné (dynamické). Vyšší riziko znamená šanci na vyšší výnos, ale také i riziko vyšší ztráty. Už v lednu jsme přinesli podrobné výsledky těchto fondů za loňský rok: Všechny skončily v plusu, většina porazila i inflaci, řada z nich připsala víc než 10 %. Letos to zřejmě bude mnohem horší.

Hlídáme to pro vás

Zdroj: Shutterstock

Daňové výhody z penzijního spoření se rozšíří i na investiční produkty. Vznikne také nový penzijní fond, odvážnější než ten dynamický. Počítá s tím návrh, který dokončilo ministerstvo financí.

Nová podpora spoření. Stát chce vylepšit penzijko i investice

---

Všech 29 účastnických fondů loni skončilo v plusu a většina porazila i inflaci. Vyplácí se investovat i do akcií, ukazuje porovnání výnosů v delším čase.

Nové fondy mají za sebou hodně úspěšný rok. Velké porovnání

Například ČSOB dynamický fond, který za loňský rok připsal nejvyšší zhodnocení přes 25 procent, byl na začátku letošního května o téměř patnáct procent v minusu. A podobně si vedou i další dynamické fondy v ostatních penzijních společnostech.

Penzijní společnost České spořitelny je přesto optimistická. „Ekonomové převážně očekávají jen krátkou recesi a opětovné oživení již na konci letošního roku. Očekáváme proto, že účastnické fondy do konce letošního roku napraví aktuální propady a dosáhnou opět kladného zhodnocení,“ říká Bouc.

Zástupci dalších penzijních společností jsou opatrnější. „Odhadovat vývoj akciových či dluhopisových trhů, a tedy hodnoty účastnických fondů, na horizontu do konce roku by bylo věštěním z křišťálové koule,“ zdůrazňuje Siuda.

Připomíná, že s krátkodobými výkyvy na trzích je při dlouhodobých investicích vždy nutné počítat. „Pro úspěch při spoření na penzi je podstatný dlouhodobý horizont a pravidelné spoření, díky kterému klienti investují v současných podmínkách za nižší ceny,“ dodává Siuda.

Nejúspěšnější penzijní fond od Consequ a jeden z nejúspěšnějších na trhu vůbec, tedy globální akciový, je přes současný výrazný propad celkově v plusu. Od založení v roce 2013 je to konkrétně plus 35 procent, což dělá 4,3 procenta ročně.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další praktické rady i aktuality! 

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem