Na vyšší nemocenskou musí kývnout ještě prezident, dlouhodobé ošetřovné je o krok pozadu – teprve ho projedná Senát. Nepředpokládá se, že by se zákony u prezidenta nebo senátorů nějak zadrhly, ale ne jejich účinnost si i tak musíme počkat. V případě vyšší nemocenské na začátek příštího roku, dlouhodobé ošetřovné pak bude nejpravděpodobněji možné čerpat od poloviny příštího roku.
Novela zákona počítá s vyšší nemocenskou pro všechny, kdo marodí víc než měsíc. Nemocenská je jednou z dávek nemocenského pojištění, na kterou mají nárok zaměstnanci v pracovní neschopnosti, případně živnostníci, kteří si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Na nemocenskou má člověk nárok vždycky od patnáctého dne nemoci, do té doby náleží zaměstnancům náhrady mzdy; OSVČ „marodí zadarmo“. Podrobně v článku:
Náhrady mzdy se ovšem novinka nedotkne. Týká se jen nemocenské. Tu zatím okresní správa sociálního zabezpečení vyplácí maximálně 380 dní, po celou dobu přitom marodům náleží stejná částka – 60 procent jejich denního vyměřovacího základu. Denním vyměřovacím základem je u zaměstnanců součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce, navíc snížený prostřednictvím takzvaných redukčních hranic.
Z nemocenského pojištění se kromě nemocenské vyplácí i ošetřovné nebo mateřská. Zbrusu novou dávkou nemocenského pojištění má být od příštího roku takzvaná otcovská poporodní péče. Kdo na otcovskou dosáhne a kolik bude dělat? Přehled pravidel i kalkulačku najdete v našem článku:
Až se novela dočká prezidentského autogramu, bude se od 31. dne pracovní neschopnosti denní vyměřovací základ násobit 66 procenty a od 61. dne nemoci dokonce 72 procenty.
V praxi tedy například zaměstnanec s hrubým příjmem dvacet dva tisíc korun, který bude v pracovní neschopnosti 69 dní, inkasuje nemocenskou celkem 23 337 korun. Podle současných pravidel dělá jeho nemocenská celkem 21 505 korun. Od příštího roku by si tak polepšil o 1872 korun.
Přesný výpočet, včetně propočtu pro osoby samostatně výdělečně činné, si můžete projít v článku:
Ze státního rozpočtu by mělo jít na vyšší nemocenskou pro dlouhodobé marody 2,4 miliardy korun ročně.
Další návrh – zavedení nové dávky takzvané dlouhodobé ošetřovné, prosadilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem novinky je podpora lidí, kterým náhle onemocní blízký člověk a starost o něj jim na další dobu zabrání chodit do práce. „Ošetřovatelské volno se týká lidí, kteří pracují a platí si nemocenské pojištění. Chceme, aby měli možnost postarat se například o dítě po vážném úraze, o nemocného seniora, kteří se tak budou moci léčit doma, a nikoli ve zdravotnickém zařízení,“ komentovala schválení novely v Poslanecké sněmovně ministryně práce Michaela Marksová.
Zatím může zaměstnanec ošetřovné čerpat maximálně po dobu devíti dní, případně šestnácti, když se sám stará o dítě do 16 let věku, které ještě neukončilo povinnou školní docházku. Osoby samostatně výdělečně činné na ošetřovné nárok nemají, a to ani když si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Novinka má i kritiky, nelíbí se například zástupcům Hospodářské komory ČR. Ti se obávají ochromení některých provozů a upozorňují také na zvýšenou administrativní zátěž pro podnikatele. „V současné době, kdy zaměstnavatelé čelí každoročnímu razantnímu navyšování minimální mzdy, hrozbě zrušení takzvané karenční doby a zavedení povinných sick days či probíhající novelizaci zákoníku práce, je toto opatření pro ně další novou zátěží v řadě,“ myslí si předseda komory Vladimír Dlouhý.
Dlouhodobé ošetřovné má být možné vyplácet až devadesát dní. Současně se rozšiřuje okruh osob, které budou moct novou dávku pobírat. Pro přiznávání dlouhodobého ošetřovného mají platit dvě pravidla: sociálka přizná volno jen tomu, kdo bude pečovat o osobu, která má za sebou minimálně týdenní hospitalizaci v nemocnici. Další podmínkou je, že zdravotní stav této osoby je špatný i po ukončení hospitalizace a během následujících 30 dní se nepočítá s jeho zlepšením. Pečujícím přitom nemusí být pouze manžel, manželka nebo registrovaný partner, ale i:
Návrh zákona navíc počítá s tím, že se ošetřující osoby budou v průběhu tří měsíců v ošetřování libovolně střídat. Zaměstnanec by navíc mít záruku, že v práci omluví jeho nepřítomnost a zároveň ho po skončení péče zařadí zpět na původní místo.
Výše uvedené se týká i osob samostatně výdělečně činných, samozřejmě pokud se dobrovolně účastní nemocenského pojištění – minimálně tři měsíce před podáním žádosti o dlouhodobé ošetřovné.
Stejně jako u klasického ošetřovného bude dělat dlouhodobá dávka šedesát procent denního vyměřovacího základu. Kolik byste za dlouhodobou péči dostali, si můžete spočítat s pomocí naší kalkulačky. Stačí zadat měsíční hrubou mzdu a denní dávku ošetřovného vynásobit poočtem dní ošetřování – až do devadesáti.
Oproti původnímu návrhu se ale do návrhu zákona dostala jedna změna: nárok na poskytnutí pracovního volna na dobu ošetřování nevznikne zaměstnancům automaticky. Zaměstnavatel může ošetřovatelské volno zatrhnout, když pro to bude mít vážné provozní důvody.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
