Když někdo pracuje míň dostane menší výplatu, říká selský rozum. A je příjemné vědět, když mu zákon neodporuje. V paragrafu 80 zákoníku práce se říká: Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
Na začátek si pojďme ale ujasnit pojmy. Bylo by asi vhodné upozornit na rozdíl mezi kratší pracovní dobou, tedy kratším úvazkem, a zkrácenou pracovní dobou. Zní to podobně, ale ďábel se skrývá v detailu.
Kratší pracovní doba – kratší úvazek, menší úvazek – je, když se vy a váš zaměstnavatel dohodnete, že budete pracovat míň, než je standardní týdenní pracovní doba, tedy 40 hodin. Nejzákladnější pravidla jsme si shrnuli v nedávném článku, dočtete se v něm i o tom, v jakých situacích zákon zaměstnavateli nařizuje, aby vám pokud možno vyšel při žádosti o kratší pracovní dobu vstříc:
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Zkrácená pracovní doba není věc domluvy. Zákoník práce ji předepisuje pro určité druhy prací nebo provozy a platí pro všechny zaměstnance v daném oboru nebo provozu: Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem rovněž 37,5 hodiny týdně, s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně. Tito lidé sice odpracují za týden méně hodin, nicméně pořád bychom o nich mluvili jako o zaměstnancích s plným úvazkem.
Rozdíl mezi zaměstnancem, který pracuje v oboru se zkrácenou pracovní dobou, a mezi zaměstnancem, který si dohodl snížený úvazek, se projeví například i ve výši minimální mzdy. Zaměstnanec se zkrácenou pracovní dobou nesmí dostat míň než minimální mzdu. Pokud by mu ji tedy zaměstnavatel chtěl vyplácet, jeho hodinová mzda by byla vyšší než minimální hodinová mzda v jiných oborech – aby to v týdenním nebo měsíčním součtu vyšlo nastejno.
Zaměstnanec se sníženým úvazkem ale dostává mzdu sníženou adekvátně tomu, o kolik je nižší jeho úvazek. Pokud by tedy měl dostávat minimální mzdu, i ta bude snížená. Řekněme, že u zaměstnavatele je standardní týdenní pracovní doba 40 hodin a že si s ním dohodnete, že budete pracovat jen polovičku, dvacet hodin. Za poloviční úvazek poloviční mzda. Pokud by měla být minimální, dostanete jen polovinu minimální mzdy – 6100 korun za měsíc. Tedy letos, příští rok by to zase mělo být o něco víc:
Za kopečky? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete ho u nás i objednat. Stačí říct, jak byste ho nejradši kupovali, jestli koupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj dojdete osobně.
Pokud u vás v podniku neplatí speciální ujednání, které by zaměstnancům dávalo nárok na dovolenou navíc, to znamená, pokud má zaměstnanec jen zákonný nárok na čtyři týdny dovolené, platí to i pro zaměstnance se sníženým úvazkem. Pracujete pět dní v týdnu, ale jen čtyři hodiny? Nevadí, máte nárok na stejný počet týdnů dovolené jako ostatní.
Pokud nemáte pracovní dobu rozvrženou takhle rovnoměrně a pracujete jen některé dny v týdnu, je situace složitější. Řekněme, že pracujete tři dny v týdnu, váš nárok na dovolenou je potom dvanáct dní – čtyři týdny po třech dnech. V praxi to ale významnější rozdíl není.
Zatímco délka dovolené není nic těžkého k pochopení, složitější je to s nárokem na ni. Podrobněji jsme se na dovolenou u snížených úvazků podívali v článku
Náhrada mzdy se krátí stejně jako mzda, tedy adekvátně tomu, o kolik je vaše pracovní doba kratší než standardní pracovní doba.
Co se stane, když přijdete za zaměstnavatelem, že byste potřebovali pracovat míň, třeba kvůli dětem?
Když někdo pracuje míň, dostane menší výplatu, říká selský rozum. A co zákon?
Zaměstnanci s kratší pracovní dobou budou moct sdílet pracovní pozici a určovat si pracovní dobu sami.
Může se stát, že si dohodnete kratší pracovní dobu, ale pak zůstanete v práci déle. Nebude to nařízený přesčas, zaměstnancům s kratší pracovní dobou nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařizovat. Ostatně by pak kratší úvazek asi ztrácel smysl. Můžete se ale samozřejmě dohodnout, že nějakou práci navíc uděláte. Ale ani pak s nejvyšší pravděpodobností o přesčas nepůjde, a nevznikne vám tedy nárok na přesčasový příplatek, jak jsme o něm nedávno psali:
Prací přesčas je totiž až práce nad standardní týdenní pracovní dobu. Pokud byste tedy měli sjednanou kratší pracovní dobu na šest hodin denně, museli byste za týden odpracovat víc než deset hodin navíc, abyste se dostali přes standardních týdenních čtyřicet.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
