Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Minimální mzda 2019. Poroste o 1500, nebo o 800 korun?

Od příštího roku má minimální mzda stoupnout o patnáct set korun, v roce 2020 na polovinu průměrné mzdy. Alespoň to plánuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Za minimální mzdu pracuje v Česku zhruba 150 tisíc lidí, tedy něco kolem čtyř procent všech zaměstnanců. O výši minimální mzdy rozhoduje vláda. Například v letech 2007 až 2012 se nezvyšovala vůbec (tehdy dělala 8000 korun), od roku 2013 ale politici každoročně několik stovek přihodí. Zatím nejštědřejší byla vláda v roce 2017 a 2018: minimální mzda stoupla nejdřív o 1100 korun, další rok o 1200 korun. Pro letošek tedy dělá 12 200 korun.

Skokové navyšování na základě rozhodnutí politiků dlouhodobě kritizují zástupci zaměstnavatelů. Růst minimální mzdy chtějí odvozovat od kondice ekonomiky a hospodářských ukazatelů. Díky jasnému a odpolitizovanému mechanismu zvyšování minimální mzdy by pak podnikatelé mohli předvídat, jak vysoké mzdové náklady na jednoho zaměstnance budou v daném roce mít.

Ministerstvo práce a sociálních věcí teď přišlo s návrhem vnést do zvyšování mezd jasná pravidla. Minimální mzda by se tak, stejně jako důchody, na začátku každého roku valorizovala.

Patnáct set, tisíc, osm set?

Do novely zákoníku práce proto ministerstvo zapracovalo valorizační mechanismus, podle kterého se má minimální mzda odvozovat od mzdy průměrné: konkrétně má dosahovat její polovičky. Při výpočtu by se vycházelo z průměrné mzdy za předcházející rok. „Tímto způsobem se zajistí nejen plnění základních funkcí minimální mzdy, ale zejména žádoucí předvídatelnost jejího vývoje a stabilita sociálního prostředí,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Navržená valorizační pravidla můžou v praxi přinést růst minimální mzdy na 17 400 korun měsíčně v roce 2020 (při výpočtu vychází MPSV z předpovědi budoucí výše průměrné mzdy). Pro rok 2022 ministerstvo práce počítá s minimální mzdou 19 500 korun. Přehled konkrétních částek pro jednotlivé roky si můžete prohlédnout v tabulce níž.

 

2019

2020

2021

2022

Průměrná hrubá mzda (předpoklad MPSV)

33 520 Kč

35 450 Kč

37 210 Kč

39 060 Kč

Valorizace minimální mzdy

16 200 Kč

17 400 Kč

18 400 Kč

19 500 Kč

Meziroční zvýšení

900 Kč

1200 Kč

1000 Kč

1100 Kč

Relace minimální mzdy k průměrné mzdě

48,3 %

49,1 %

49,4 %

49,9 %

Jako z vody

Jak v Česku roste minimální mzda

od

za měsíc

za hodinu

2/1991

2000 Kč

10,80 Kč

1/1992

2200 Kč

12 Kč

1/1996

2500 Kč

13,60 Kč

1/1998

2650 Kč

14,80 Kč

1/1999

3250 Kč

18 Kč

7/1999

3600 Kč

20 Kč

1/2000

4000 Kč

22,30 Kč

7/2000

4500 Kč

25 Kč

1/2001

5000 Kč

30 Kč

1/2002

5700 Kč

33,90 Kč

1/2003

6200 Kč

36,90 Kč

1/2004

6700 Kč

39,60 Kč

1/2005

7185 Kč

42,50 Kč

1/2006

7570 Kč

44,70 Kč

7/2006

7955 Kč

48,10 Kč

1/2007

8000 Kč

48,10 Kč

8/2013

8500 Kč

50,60 Kč

1/2015

9200 Kč

55 Kč

1/2016

9900 Kč

58,70 Kč

1/2017

11 000 Kč

66 Kč

1/2018

12 200 Kč

73,20 Kč

Vedle představení valorizačního vzorce ministryně Maláčová tento týden jednala o zvýšení minimální mzdy – pro rok 2019 – také se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Polovičky průměrné mzdy prozatím minimální mzda nedosáhne, ministryně ale v souladu s požadavkem odborů navrhuje zvýšení o patnáct set korun. Tedy na 13 700 korun měsíčně.

Proti jejímu návrhu se postavili zástupci podnikatelů, kteří prosazují růst o osm set korun, maximálně o tisícovku. „Návrh paní ministryně je nezodpovědný. Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst,“ řekl po jednání Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vyšší minimální mzda znamená pro zaměstnavatele růst celkových mzdových nákladů – započítat musí také daň a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Z materiálu MPSV vyplývá, že růst minimální mzdy o pět set korun měsíčně zvýší náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance o 670 korun za měsíc (8040 korun za rok). Když se minimální mzda zvedne o tisícovku, budou náklady podniku na jednoho člověka vyšší o 1340 korun měsíčně (16 080 korun ročně) a při zvýšení o 1500 korun vzrostou mzdové náklady o 2010 korun měsíčně (24 120 korun za rok). Pokud minimální mzda příští rok vzroste na 13 700 korun a do roku 2020 stoupne na 17 400 korun, navýší se mzdové náklady zaměstnavatelů o 16 miliard korun.

Od minimální mzdy se navíc odvíjí také zaručené mzdy: pro každou skupinu zaměstnanců platí určitý strop, pod který jejich výplata nemůže jít. Nejspodnější hranici představuje právě minimální mzda. V osmé, nejvyšší skupině, dělá zaručená mzda dvojnásobek mzdy minimální.

Zaručené mzdy

Minimální mzda je fakticky minimální mzdou jen pro nekvalifikované síly, pro většinu zaměstnanců platí minima jiná.

V soukromé firmě, kde jsou odbory, představuje mzdové dno minimální mzda, případně ujednání o jejím zvýšení, jak je zapsané v kolektivní smlouvě. Pokud odbory nemáte, zaměstnavatel vám musí dávat nejméně takzvanou zaručenou mzdu. Všechny profese jsou podle své náročnosti rozdělené do osmi skupin, pro nekvalifikované zaměstnance v první skupině se zaručená mzda rovná mzdě minimální, ostatní zaměstnanci mají spodní hranici mzdy výš.

 Skupina prací

Za hodinu

Za měsíc

1.

73,20 Kč

12 200 Kč

2.

80,80 Kč

13 500 Kč

3.

89,20 Kč

14 900 Kč

4.

98,50 Kč

16 400 Kč

5.

108,80 Kč

18 100 Kč

6.

120,10 Kč

20 000 Kč

7.

132,60 Kč

22 100 Kč

8.

146,40 Kč

24 400 Kč

Své zařazení do skupiny prací najdete v příloze k nařízení vlády o zvýšení minimální mzdy, pro hrubou orientaci postačí příklady na Peníze.cz.

Utržení ze řetězu

Kritice se ale nevyhnul ani návrh valorizačního vzorce. Hospodářské komoře vadí především výpočet na základě starých dat – průměrné mzdy za předcházející roky. „Nový návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost,“ hodnotí návrh MPSV tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Valorizace se má podle něj odvíjet od prognózy Ministerstva financí, na základě které se sestavuje státní rozpočet. Namísto průměrné mzdy by navíc do výpočtu zanesl mediánový příjem. „Mediánový příjem v sobě neodráží extrémy tak jako průměrná mzda. Na tu totiž většina obyvatel Česka stále nedosáhne,“ vysvětluje Diro.

Průměr vs. medián

Průměrnou mzdu vypočítají statistici následovně: mzdové náklady zaměstnavatelů vydělí počtem zaměstnanců. Vyjde jim suma, na kterou ale ve skutečnosti dosáhne málokdo – statistiku zkreslují vysoké mzdy vrcholových manažerů.

Mediánová mzda představuje takzvanou střední hodnotu mezd. Při výpočtu se zaměstnanci seřadí podle výše mezd od nejnižší po nejvyšší a přesně v půlce rozdělí na dvě stejně početné skupiny: s nižší a vyšší mzdou. Střední hodnota pak mnohem lépe odpovídá tomu, kolik bere průměrný zaměstnanec.

Jako návrh, který neodpovídá tuzemské ekonomice, vidí snažení MPSV také ekonom Lukáš Kovanda. „Odbory a MPSV jako by žily ve virtuální realitě nekončícího národohospodářského večírku a další dlouhá léta trvající prosperity české ekonomiky. Přitom produktivita práce letos poroste tempem 2,6 procenta, příští rok přidá 2,9 procenta. MPSV a odbory svorně žádají nejen plošné navýšení platů ve veřejném sektoru o deset procent, ale právě také znatelný růst minimální mzdy, který zvyšuje celkovou mzdovou hladinu v ekonomice. Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky,“ hodnotí.

O kolik minimální mzda v roce 2019 opravdu vzroste, rozhodne během září vláda. Projednat musí také návrh MPSV na zavedení valorizačního vzorce.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+42
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 8. 2018 17:57, Prasezlesa

HDP na hlavu (finální hodnota toho, co tu jeden člověk vyrobí) máme na úrovni 70% Německa. Mzdu nemáme ani na třetině. Minimální mzda v Německu je skoro 40000 Kč, v ČR opět ani třetina. Nájmy jsou v Německu vyšší o trošku. Průměrný nákupní košík spíš levnější. V Německu dokáže jeden člověk za minimální mzdu bydlet ve městě, uživit se a ještě mu zbude, klidně i na výživu dítěte.

Jestli někomu přijde normální, že jsme chudí jako kostelní myši, tak je s ním asi něco hodně špatně nebo prostě jenom nezvládá takto jednoduchou matematiku, díky které by si to uvědomil.

Minimální mzda je tu ostudně nízká. Průměrná to samé.

Reagovat

 

+73
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 10. 2018 18:36, jana

A nejen Paleta,vesměs všechny restaurace platí jen to co musí,tak na co jsou ty tabulky???

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

7. 12. 2018 | 18:10 | Safi

Prosím, kde je možné nechat překontrolovat vyplácení mzdy u soukromého autodopravce / MKD ? Děkuji. více

21. 11. 2018 | 18:21 | Jordy

Dnes si v práci člověk může vybrat, jděte jinam, nebo si dupněte. Podnikatel Vám dá vždy jen to minimum, protože sám pozve kamarády za ty Vaše peníze někam, aby pak mohl machrovat jaký je king. více

10. 11. 2018 | 11:16

Jak je mozne ze nekteri zam. mohou davat smlouvu na 66 plny uvazek kdyz je 73,20 více

28. 10. 2018 | 9:57

proč se za halabala vůbec musí platit?? více

14. 10. 2018 | 22:19 | Pavlina

Pracuji za tu min.mzdu zadne odmeny a navic ani pauza,co by ti podnikatele ještě chteli. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK