Zaměstnanci v soukromém sektoru dostávají mzdu, státní zaměstnanci plat a lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, odměnu.
Mzda a plat se skládají z pevné složky a ze složek pohyblivých. Pevná složka představuje tu část, na které se zaměstnanec a zaměstnavatel na začátku pracovního poměru dohodnou v pracovní smlouvě.
Pohyblivými složkami jsou benefity stanovené nad pevnou složku, tedy typicky prémie, příplatky, osobní hodnocení a nejrůznější odměny.
Zákonný nárok je podle zákoníku práce pouze na příplatky za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí, práci v sobotu a neděli, za práci přesčas a ve svátek, pokud se u posledních dvou jmenovaných se zaměstnavatelem nedohodnete na náhradním volnu.
Naše kalkulačka čisté mzdy, aktualizovaná pro rok 2018, přehledně vypočítá, kolik dostanete od zaměstnavatele na ruku a kolik z hrubé mzdy spolkne daň a povinné odvody. Funguje i obráceně: zaměstnavateli ukáže, na kolik ho zaměstnanec celkově přijde.
Na ostatní pohyblivé složky nárok není, alespoň ne automaticky. Je jen na zaměstnavateli, jestli je bude vyplácet. „Zaměstnavatelé proto často v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpise uvádějí, že prémie je nenároková a její přiznání podmiňují svým rozhodnutím,“ dodává Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu (21 Cdo 537/2004) ale plyne, že za určitých okolností se může nenároková prémie změnit v nárokovou. „Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel podmíní nárok na prémii splněním určitých objektivně měřitelných, jasně stanovených podmínek a zaměstnanec je objektivně naplní,“ pokračuje Eva Jurčíková. Například: obchodní zástupce pro zaměstnavatele sjedná předem stanovený počet zakázek, prodavač prodá dohodnutý počet kusů zboží, dělník vyrobí určitý počet výrobků. Pak zaměstnavatel přislíbené prémie odepřít nesmí.
Rozhodující tedy je, co jste si se zaměstnavatelem sjednali. Pokud jste se ve smlouvě dohodli, že prémie dostanete za jasně stanovenou a objektivně měřitelnou práci, půjde o nárokovou prémii, ze které se zaměstnavatel vykroutit nemůže. Pokud jste se naopak dohodli, že bude zaměstnavatel prémie vyplácet podle svého uvážení, je prémie nenároková, domáhat se jí nemůžete. „O nenárokovou prémii jde typicky v případech, kdy zaměstnavatel kritéria pro výplatu prémie stanoví vágně a neurčitě,“ upozorňuje Eva Jurčíková. Například tak, že prémie vyplatí zaměstnanci, který vyrobí velké množství výrobků, sjedná hodně zakázek nebo vynaloží nadměrné pracovní úsilí.
Kolegové odjeli na dovolenou, brigádníci nejsou. Šéf chce, abyste pracovali přesčas. Může vás do přesčasů nutit? Kolik hodin navíc smíte odpracovat a kolik za ně zaměstnavatel zaplatí? Poradíme.
Musejí všichni zaměstnanci na stejné pozici dostávat stejně vysoké prémie? Platí totéž pravidlo, jako jsme popisovali výš: když zaměstnavatel stanoví jasná kritéria pro vznik nároku na prémii a dva (nebo víc) zaměstnanců na stejné pozici tato kritéria splní, měli by dostat shodnou prémii. „Pokud tedy máme například dva vedoucí pracovníky, kteří jsou povinni vést stejný počet zaměstnanců, oba mají stejné vzdělání, stejně dlouhou praxi a srovnatelné zkušenosti, měl by k nim zaměstnavatel přistupovat stejně, a to i v otázce přidělování prémií,“ říká Eva Jurčíková. Pokud by některý ze zaměstnanců měl například nižší vzdělání, kratší praxi nebo vedl míň podřízených, je naprosto v pořádku, aby to zaměstnavatel ve výši prémií zohlednil. Rozdílné odměňování by ale měl být vždy schopný vysvětlit objektivními důvody.
Firma nevydělala tolik, kolik zaměstnavatel předpokládal – smí vám prémie snížit nebo úplně vynulovat? I v tomhle případě záleží, jestli jde o nárokovou nebo nenárokovou odměnu. U nenárokových prémií to má zaměstnavatel jednoduché, vyplácet je nemusí. Pokud ale jde o nárokovou prémii, vázanou na splnění předem dohodnutých podmínek, kterým vyhovíte, nemůže vám šéf následně prémie sebrat – ani v případě, že se společnosti zrovna nevede ideálně.
Typů prémií a benefitů je spoustu. Zaměstnavatelé je vyplácejí například za vyšší pracovní výkon, za kvalitu práce nebo za úsporu.
Jiná pravidla platí pro stravování na pracovních cestách. Když vás šéf vyšle na služebku, povinně proplácí cestu a přispívá na jídlo a pití. Kolik zaměstnavatel na pracovní cesty v roce 2018 musí vyplatit, snadno spočítá naše kalkulačka:
Speciálním druhem benefitu jsou stravenky. Ty jsou ale z podstaty nenárokové. Záleží na zaměstnavateli, jestli je svým lidem bude vydávat – a na tom, co je napsané ve vnitřním předpise, pracovní nebo kolektivní smlouvě. Zaměstnanec má ze zákona nárok na stravování. To ale znamená jen to, že zaměstnavatel mu ve všech směnách musí stravování umožnit. V praxi vám tedy šéf musí povolit, abyste opustili pracoviště a koupili si jídlo, nebo na pracovišti zřídit stravovací místnost, kde si sníte jídlo přinesené z domova.
„Zaměstnavatel ale nemá povinnost zaměstnancům jídlo zajistit, ani jim vydávat stravenky,“ zdůrazňuje Eva Jurčíková.
Může zaměstnavatel stravenky dopřát jen vybraným zaměstnancům? Záleží na důvodu tohoto zvýhodnění, nesmí být diskriminační. Platí tu totéž jako u prémií. „Je naprosto v pořádku, když zaměstnavatel poskytuje stravenky na základě funkčního zařazení, například pouze vedoucím zaměstnancům, zaměstnancům ve vícesměnném provozu a podobně. Kdyby ale přiznával stravenky na základě kritérií, jako je věk, pohlaví, rasa, sexuální orientace, náboženské vyznání a zvýhodňoval například pouze muže do třiceti let, bude to diskriminace a ostatní zaměstnanci se mohou po právu domáhat rovného zacházení,“ uzavírá Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 5. 2018 10:05, Altmann
V případě nenárokových prémií to často funguje tak, že pan podnikatel vám nařídí přesčas a o výplatě zjistíte, že vám ho vlastně zaplatil z vašich prémií.
Ještě že nejsem otrok podnikatele!
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.